Důležitá data v naší literatuře

863 – příchod Cyrila a Metoděje

929 (935) – zavraždění sv. Václava

1125 – je vedena Kosmova kronika

do r. 1314 vedena Dalimilova kronika

do r. 1338 Zbraslavská kronika

1346-1378 – Vláda Karla IV.

1348 – založení Karlovy univerzity

1371-1415 – mistr Jan Hus

1409 - vydán dekret Kutnohorský

1419- 1434 – období Husitských válek (Bitva u Lipan)

1450 - vynález knihtisku

1492 - objevení Ameriky

1526 - bitva u Moháče, nástup Habsburků na český trůn a konec

samostatnosti českého státu

1541 - dovedena Hájkova Kronika česká

1613 - nejvýznamnější vydání Bible Kralické

8.11.1620 - bitva na Bílé hoře

21.6.1621 - poprava 27 českých pánu na Staroměstkém náměstí

1627 - vydáno řízení zemské

1618-1648 - 30. léta válka

1648 - uzavření Vestvalského míru

1592-1670 - život J.A. Komenského

1740-1790 - osvícenský absolutismus, vláda Marie Terezie a Josefa II.

1781 - vydání tolerančního patentu a patentu o zrušení nevolnictví

1786 - založení vlasteneckého divadla v Praze „Bouda“

1817 - nalezení rukopisu Královédvorského

1818 - nalezení rukopisu Zelenohorského

1848 - revoluční rok nejen v Českých zemích ale i v celé Evropě

1851-1859 - Bachův absolutismus – tak označujeme toto období

1858 - vydání almanachu Máj, nástup nové literární generace

1868 - položení základního kamene Národního divadla

1881,1883 - poprvé slavnostně otevřeno ND

1886 - začíná boj o pravost rukopisu Královédvorského, Zelenohorského

1890 - založení české akademie věd

1895 - manifest české moderny

6.1914 - atentát na následníka trůnu Franti Ferdinanda Deste, vypuknutí 1 světové

11.11.1918 - konec 1. světové války

28.10.1918 - vznik ČSR

1928 - pochází konečná verze slezských písní

1920-1924 - proletářská poezie

1920 - vznik uměleckého sdružení Devětsil

1922 - vzniká umělecký směr poetismus

30.9.1938 –15.3.1939 - období 2 republiky

15.3.1939-1945 - protektorát Čechy a Morava

1948 - komunistický převrat

1953 - smrt Stalina a Klementa Gotwalda

1956 - kritika kultu osobnosti

1963 - postupné uvolňování polit. atmosféry v českém státě

1968 - pražské jaro, okupace

1986 - Nobelova cena za literaturu pro J. Seiferta

Okruhy z českého jazyka literatury

1) Literatura Antiky jako základ evropské vzdělanosti

2) Literatura na našem území do doby Husitské

3) Doba Husitská a pohusitská v naší literatuře

4) Světová a česká renesanční tvorba

5) Pobělohorská literatura a domácí exulantská

6) Světová literatura v době klasicismu, osvícenství a preromantismu

7) České národní obrození

8) Světový a český romantismus

9) Kritický realismus a naturalismus ve světové literatuře

10) Česká literární tvorba 30-50 let 19. století

11) Tvorba generace májovců, lumírovců, ruchovců

12) Kritický realismus v české próze a dramatu 2 pol. 19. století

13) Literární moderna ve světové a české literatuře na přel. 19-20. stol.

14) Obrat 1. světové války v dílech v českých a světových spisovatelů

15) Světová próza meziválečná

16) Česká próza v meziválečné době

17) Česká poezie ve 20-30 letech 20. století

18) Světová literatura po roce 1945

19) Česká próza v roce 1945-1948

20) Česká poezie v roce 1945-1948

21) Vývoj českého dramatu a divadla do roku 1945

22) Historická tématika v české a světové literatuře

23) Ženy v české literatuře, spisovatelky a literární hrdinky

24) Literární žánr balada

25) Náš kraj v dílech českých básníků a spisovatelů

Marie PUJMANOVÁ

pocházela z pražské intelektuálské rodiny

- její otec profesor církevního práva na pražské univerzitě

- soukromým studiem získala rozsáhlé vzdělání

- je představitelkou psychologické a sociálně kritické prózy

 Pacientka dr. Hegla

- zde kriticky odsoudila morálku maloměšťáků

- jde o poutavě vyprávěný příběh Karly, dívky z „ lepší rodiny“

- která se rozhodne prožít život podle vlastních představ a navzdory předsudkům se rozhodne žít jako svobodná

matka

Stěžejní dílo Pujmanové zachycuje vývoj české společnosti od počátků 20 let až do konce války.

Úvodní část románové trilogie

 Lidé na křižovatce

- umělecky nejzdařilejší

- románové postavy zde ještě nejsou černobíle

- jedná se o individuální typy s bohatým vnitřním životem, které jsou postaveny do situace na křižovatce

protílinajících se životních osudů a historických události

- ústřední hrdina románu Ondřej Urban se během doby vyvíjí v uvědomělého dělníka

- zpočátku obdivuje továrníka Kazmara pro jeho silnou vůli a organizační schopnosti

- po dělnické stávce se mu však otevřeně postaví a nakonec odchází do Gruzie

- jeho sestra Růžena však svou sociální třídu zrazuje

- vedle Urbanových je zde zobrazen osud členů rodiny komunistického advokáta Gamzy, hlavně jeho 2 dětí

cílevědomé Helenky a citlivého Stanislava

romány:

 Hra s ohněm a  Život proti smrti

- již podlehly černobílému vidění

- Hra s ohněm zachycuje převážně události lipského procesu s Jiřím Dimitrovem

- Život proti smrti zaznamenává osudy hrdinů v období Mnichova, léta okupace, válku na frontě a ilegální

protifašistickou činnost

Božena BENEŠOVÁ

- za její umělecky nejlepší dílo je považována povídka

 Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová

- její hrdinkou je 13-ti letá gymnazistka v jejímž vnitřním světě hrají důležitou roli 2 balónky

- don Pablo a don Pedro, jimž svěřuje svá dívčí tajemství, pocity, touhy a zklamání

- vylíčení zmatků dívčího dospívání, citové nerozhodnosti, očekávání a zklamání je podáno velmi přesvědčivě

Jarmila GLAZAROVÁ (1901-1977) (okruh 23 a 25 ženy)

- narodila se v Malé Skále u Turnova

- když osiřela, dostala se do Slezska, kde v Klímkovicích absolvovala 2letou hospodářskou školu

- zde se pak provdala za lékaře Josefa Podivínského

- po manželově smrti se přestěhovala do Prahy, kde se zabývala literární tvorbou

 Roky v kruhu (román)

- vznikl ze vzpomínek na šťastná léta manželství

- román lásky dvou věkově rozdílných lidí, kteří však žili harmonicky,

- autorka zde oslavila pilný a obětavý život venkovského lékaře

- středem vyprávění je však ona sama- žena objímající citovým pohledem vše kolem sebe-svého manžela, ostatní

lidi, dům, přírodu atd.

 Vlčí jáma

- příběh osiřelé dívky Jany, která žije společně s otčímem Robertem a jeho o mnoho let starší ženou Klárou

- žena panovačná, necitelná a hrabivá, láska k manželovi je pouhým majetnickým vztahem

- její chování znepříjemňuje život Janě a Robertovi, mezi nimiž vzniká milostný citový vztah

- Jana však Roberta omítá, protože nechce ublížit Kláře, a po její smrti odchází

 Advent (baladický román)

- děj se odvíjí během jedné mrazivé zimní noci v beskydských horách

- hl. hrdina, gazdina Františka horečně hledá svého syna Metoda a zpětně se jí odvíjí její dosavadní život

- jako mladá ztratila svého milého, s nímž čekala dítě

- stala se svobodnou matkou a musela snášet opovržení od drsných horalů

- její krása však upoutala stárnoucího vdovce, sedláka Podešvu, který si ji vzal

- Podešva však nebyl dobrým manželem ani Metodovi otcem. Navíc nevlídné ovzduší na statku znepříjemňovala

stárnoucí služka Rozina, bývala sedlákova milenka

- tvrdé výchovné metody otčíma i Rozina a ponížené postavení matky vyháněly dorůstajícího chlapce z domu

- Františka při jednom z dalších synových útěků se vzbouřila a obvinila muže, že jí zkazil život

- při hořečnatém hledání chlapce způsobí požár seníku, v němž uhoří její manžel i Rozina

Siréna (román)

- nejrozsáhlejší dílo

- děj se odehrává převážně na Kladensku v období od poloviny 19. stol. do konce 1 světové

- základní osu díla tvoří 3 osudy generací hutnické rodiny Hudců

- autorčin zájem se soustředil na dělnický svět, jeho tvůrčí schopnosti a projevy kolektivní solidarity

- 1 generaci představuje Hudec vynálezce, který přichází na huť z lánských lesů, kde byl uhlířem a kde se při

stahování dřeva zranil. Zažívá rozpor mezi touhou uplatnit své nadání a svými nedostatky ve znalostech a

vzdělání

- 2 generaci představuje Pepek frajer, který je typem dělníka s velkým pracovním fortelem. Jde o sebevědomého furianta, jehož třídní vědomí zaslepila konjunktura. Nakonec zahyne při důlním neštěstí. Ústřední hrdinku je jeho žena Hudcovka,nejlépe psychologicky prokreslena postava díla, která je oporu rodiny a stává se politicky uvědomělou po smrti své dcery Emči, která jako dítě přihlížela potlačování demonstrace a četnickou kulkou byla usmrcena

- 3 generaci představuje Hudec policajt, nejstarší syn Hudcovky, který odchází v době krize za prací do Ameriky, kde se učí obhajobě práv dělníků. Dílo končí dopisem Hudcovky svému vnukovi na frontu 1 světové. Je zde vyjádřena optimistická naděje v lepší budoucnost.

Na Sirénu navazuje umělecky nejzdařilejší autorčino dílo – novela

 Havířská balada

- vypráví o osudech nejmladšího syna Hudcovky, Rudolfa, který pro účast na stávce se musí ukrývat a nakonec

pod falešným jménem Jan Zvonař odchází za prací do Porúří

- zde pracuje jako horník společně se svým synem Klukem, který při důlním neštěstí zahyne

- Zvonař přijde v dole o 2 prsty

- po válce se vrací do nově vzniklého Československa, najde si práci, postaví domek, ale za velké hosp.krize je

nucen se živit žebrotou

- kompozice díla se skládá ze 3 částí: vnitřního monologu hl. hrdiny, autorčina líčení a vypravování Zvonařovy

ženy Milky formou zvláštního dialogu bez replik (odpovědí posluchačů)

Kříž u potoka

- hl. hrdinka se provdá za člena prokletého rodu Potockých, Štěpána

prokletí rodu, žádný z jeho členů není v soukromém životě šťastný a manželství končí rozvratem, Eva se

rozhodne ho zlomit

- ze začátku je Eva se Štěpánem šťastná, ale pak začnou problémy

- Štěpán vyčítá Evě, že se věnuje více dítěti než jemu, a začne chodit do hospody, najde si i milenku

- Při hádce Evu zraní a ujme se jí Štěp. bratr Arnošt, vyznává jí lásku, a chce aby s ním odešla

- Eva však vytrvá, prosí Štěp. milenku, aby je nechala na pokoji, Štěpán je vyslechne a uvědomuje si Evinu lásku

stává se dobrým manželem a prokletí rodu je zlomeno

Kantůrčice

- tématem je láska venkovské dívky Enefy k Otíkovi, který za studií v Praze podlehl svodům velkoměsta, ale díky Enefě se mravně obrodí

Frantina

- je zde zobrazena láska chytré a energické rychtářky Frantiny k Apolínovi (vůdce loupežníků)

o jeho loupežnictví se Frantina dozvídá před svatbou

- uvědomuje si jaké hrozné činy Apolín napáchal, dává přednost morální povinnosti před osobním štěstím a

Apolína zabije

Nemodlenec

-dějovou osnovu tvoří psychologický rozpor mezi láskou a pomstou, který je vyřešen tím, že hrdinka upouští od svojí pomsty na zemanské rodině Luhovských, kteří jí způsobili mnoho příkoří

20 století

Marie MAJEROVÁ

- narozena v Úvalech u Prahy, dětství prožila na Kladensku

- takže zde poznala zdejší život horníků a hutníků

- po absolvování měšťanky pracovala v různý profesích

- r. 1901 se sblížila s anarchistickým hnutím

- od anarchistů přestoupila k sociálně demokratickému hnutí a v r. 1921 vstoupila do KSČ

- až do r. 1929 pracovala v redakci Rudého práva

- po rozchodu s KSČ byla redaktorkou časopisu Čin, ale i nadále zůstala přesvědčenu komunistkou

věnovala se převážně próze, psala povídky a romány. Ve své počáteční tvorbě se zaměřila na tíživé postavení žen a dívek v prostředí maloměšťáckých rodin i bohaté buržoazie, v nichž má žena jako věc patřit muži. Její hrdinky však touží po opravdové, upřímné a čisté lásce.

 Nejkrásnější svět

- lze stejně jako Olbrachtovu Annu Proletářskou zařadit mezi díla tzv. socialistického realismu

- i zde jsou zachyceny události r. 1920

- hl. hrdinka Lenka Bilanská – pocházející z mlynářské rodiny, kde vládne despotický otec

- se s touto rodinou rozchází a pod vlivem svého milého Romana se stává politicky uvědomělou

- za demonstrace r. 1920 je zastřelena

- r. 1956 autorka román přepracovala, hlavní hrdinka se uzdravuje, aby mohla dál bojovat za nejkrásnější svět

 Přehrada

- utopický román

- vylíčila nenásilné vítězství dělníků nad buržoazií

- kapitalisté se zaleknou zprávy o protržení hráze přehrady, kterou nechali nekvalitně postavit, vzdají se své moci

- vedle tradičních postupů je zde užit i stylizovaný repot reportážní záznam a prostředky užívání ve filmové

technice

Anna Maria Tilschová ( 1873-1957)

- pocházela z pražské bohaté rodiny, byla provdána za univerzitního profesora právnické fakulty

- ve svých románech zobrazuje život měšťanských rodin, jejich vstup a úpadek

- jedná se o příběhy rodin, kde se bohatství získané generací otců, stává přítěží a klenbou synům a je jimi

promarněno např. Stará rodina, Synové, Dědicové

Romány s prostředí života umělců, pražských vědců a lékařů

Vykoupení (život Antonína Slavíčka)

Alma mater (univerzitní prostředí)

Orlí hnízdo ( z rodiny Mánesů)

Společenskokritický román Haldy zachycuje zde Ostravsko v době 1. světové války.

Proti příslušníkům měšťanstva postavila dělníky. V těchto postavách Tilschová objevuje svět nových hodnot: práce pomáhá člověku najít místo ve společnosti, prožít život důstojně

Karolína Světlá

- vl. jménem Johanna Rottová, provdaná Mužáková

- pseudonym si zvolila podle manželovy rodné vsi Podještědí

- pocházela ze zámožné obchodní rodiny

- navštěvovala německou školu, doma se věnovala francouzštině,hudbě a ručním pracím

- její učitel hudby, Petr Mužák (později její manžel), jí seznámil s českým národním životem a literaturou

- literární ambice podnítila četbou George Sandové, přátelství s B.Němcovou a smrt její jediné dresy, v literární

činnosti hledala zapomnění

- byla aktivistkou ženského hnutí, po vážné oční chorobě se stáhla do ústraní a své práce pak diktovala své neteři

Próza: psala pouze prózu, kterou můžeme rozdělit do 2 okruhů

1. náměty z pražské měšťácké a aristokratické společnosti: nejznámější

Černý Petříček – jde o tragický osud 2 mladých lidí:Františka a Stázičky, jimž příbuzní brání v lásce a připraví

jim tak krutý osud

2. náměty z venkovského prostředí: Svého vrcholu dosáhla 5 románů z venkovského prostředí:

Vesnický román

- vypráví o nešťastném manželství Antoše Jírovce, který přišel o statek jako čeledín a oženil se s ovdovělou

rychtářkou

- život s touto ženou je nesnesitelný, zamilovává se do Sylvy

- rozchod s manželkou a spojení se Sylvou mu brání vše, Antošova matka (sňatek je pro ní posvátný)

- Sylva slibuje umírající rychtářce,že si Antoše nikdy nevezme

- odchází do alžbětinského kláštera, kde pomáhá nemocným brzy umírá i Antoš

V zámku a v podzámčí /1856/

Odhaluje hluboké rozpory mezi poddanými a panstvem a vybízí k sociálním reformám

Postava ideálního šlechtice zde chybí.

Líčí zde rozmařilost městských zbohatlíků, kteří si kupují šlechtické tituly–

p. Skočdopolová je hraběnkou ze Springenfeldu a její pes Žolínek se má mnohem lépe než někteří poddaní

např. vdova Karásková umírá na choleru, její syn Vojtěch zachrání Žolínka před vzteklým psem a dostává ponižující službu u hraběnky.

Když hraběnka onemocní na choleru, stává se lidumilkou-posílá Vojtěcha na studia a financuje výstavbu nemocnice.

Tereza NOVÁKOVÁ (1853-1912)

- pocházela z česko-německé rodiny

- věnovala se národopisným studiím a literatuře

- v ní zobrazila život na Českomoravské vrchovině

- vrcholem její tvorby jsou monografické romány (děj se týká jediné postavy a jejího vývoje), v nichž si všimla

náboženských a sociálních proudů na venkově

 Jan Jílek – román

- vypráví o osudech českého evangelíka v 18.stol

- hl.hrdina se tajně vrací z Německa do vlasti, zde trpí pro svou českobratrskou víru (hledá pravdu)

- je vězněn, ale přes všechny útrapy zůstává věrný svému náboženskému přesvědčení a nakonec z Čech utíká

 Jiří Šmatlán – román

- hledá usilovně „boží pravdu“ – spravedlivé uspořádání společnosti

- nejprve ji hledá v katolictví, pak v evangelické víře, nakonec svou naději vkládá do socialistického učení

- tento hrdina však na druhé straně není schopen pomoci svému otci, aby nemusel žebrat, a rovněž zájmy své

ženy a dcer zanedbává, dochází k názoru, že žil zbytečně

 Na Librově gruntě – román

- líčí život sedláka Jobka Libry, který se pro bídu nemůže oženit a těžce snáší útlak roboty a daní. Po zrušení

roboty r. 1848 se konečně ožení

Gabriela PRIESSOVÁ (1862-1946)

- rodačka z Kutné Hory, část života prožila na Moravském Slovácku, zde čerpala náměty ke svým prózám a

divadelním hrám

& Gazdina roba – drama

- hl.hrdinka Eva opouští svého manžela Samka

- odchází se svým milencem ženatým mužem Mankem do Rakous na žně

- oba dva jsou opačného náboženského vyznání a protože manželský svazek je považován za posvátný

- musí s ním žít jako družka – roba

- nakonec volí sebevraždu

& Její pastorkyňa

- je zde vylíčen tragický osud vesnické schovanky Jenůfy, pyšné venkovské vdovy Kostelničky, která zabije

schovančino nemanželské dítě, aby „nebyla hanba“

- později Leoš Janáček na tento námět složil stejnojmennou operu

Slovenské pohádky a pověsti

10-svazků vzniklo ze zájmu národopisného, zachytila je tak jak je slyšela. Přeložila je pouze do češtiny, vyprávění prokládala slovenskými výrazy.

Obrazy z okolí domažlického

Venkovského člověka líčila jako citově bohatého jedince, který si uchoval čistotu jazyka a mravní ryzost, ale vlivem ponižujícího postavení ztratil sebevědomí.

Dosavadní zkušenosti se staly průpravou k povídkové tvorbě, nejvýznamnější:

Babička s pod titulem Obrazy z života venkovského

vyšla v r. 1855 (po smrti synka Hynka)

hlavním zdrojem byly vzpomínky na vlastní dětství, není to dílo životopisné

cílem bylo ukázat harmonický život prostých lidí, vzor dokonalosti člověka

Vlastním tématem knihy je postoj babičky k lidem, její jednání a názory.

Děj se odehrává v ratibořickém údolí, kde idylický život rodiny Proškovy

kontrastuje se životem pánské společnosti na zámku.Osnovu povídky tvoří 2 pásma

1. život na Starém Bělidle, příjezd babičky, popis všedního dne, objevují se další postavy:mlynář, myslivec, kněžna s chovankou Hortenzií, bláznivá Viktorka.

2. popis dění během 1 roku, vylíčení života venkovanů v tomto období-práce,zvyky.

Němcová se svým vylíčením v Babičce vzdálila skutečnosti, záměrem bylo zmírňovat protiklady vzájemnou láskou a pochopením.

Společný jmenovatel všech povídek byla snaha zobrazit kladného člověka

Baruška, Divá Bára, Dobrý člověk,Pan učitel

Chýže pod horami- snaží se symbolizovat česko-slovenskou vzájemnost

Divá Bára - hl.hrdinkou odvážná dívka, která překoná strach a pověry,aby pomohla přítelkyni od nemilého nápadníka. Od jiných se odlišuje, vesničané jí nenavídí a zavřou jí do márnice, která nešťastnou náhodou začne hořet, zachrání jí myslivec, který jí už dávno miluje.

Psala rozsáhlejší sociálně laděné povídky

Pohorská vesnice

Vyjádřena harmonizace vztahů mezi lidem a šlechtou vyjádřenou bratrskou láskou hraběte Hanuše Březenského k drotárovi

Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě

Časově obsáhly dobu od začátku národních dějin do roku 1526. Husitství vidí jako demokratický, protifeudální odboj s cílem svobody myšlení. Česká historie od pravěku do nástupu Habsburků na český trůn. Smysl našich dějin viděl v stálém potýkání se s Němci, husitství vyzdvihoval jako nejslavnější období našich dějin. Vliv díla byl obrovský a silně působil na pozdější dějepisectví na uměleckou prózu.

Také založil časopisu Časopis Českého muzea časopis českého dějepisectví, podílel se rovněž na založení Matice české spolku pro vydávání české vědecké literatury.

Politická činnost:

Byl vůdčím činitelem národní liberální strany. Za revoluce byl zastáncem austroslavismu, který vycházel z potřeby zachovat rakouskou monarchii jako ochranu malých slovanských národů před Německem. Po rakousko-uherském vyrovnání od tohoto názoru odstoupil

Pavel Josef Šafařík

syn evangelického kněze, studoval teologii na univerzitě v Jeně, poté přešel na studium historie a jazykovědy

Působil jako gymnaziální profesor v Bratislavě, r. 1833 se dostal do Prahy, kde se stal ředitelem univerzitní knihovny.

Svou činnost lit. začal jako básník.

& Tatranská múza s lýrou slovanskou – sbírka

zasáhl i do poezie jako teoretik společně s Palackým & Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie – mylně prosazovali pro českou poezii časoměrný verš.

& Dějiny slovanské řeči a literatury podle všech nářečí – pokračuje tak po Dobrovském v oblasti slavistiky. Slovanstvo pojímá jako jeden národ a jednotlivé národní jazyky chápe jako nářečí jediného slovanského jazyka.

& Slovanské starožitnosti –nej. dílo, založil vědu o slovanské prehistorii a archeologii.

& Dějiny slovanských literatur

Ženy v české literatuře, spisovatelky a literární hrdinky

19. století

Božena Němcová (roz. Barbora Panklová)

- 1820 narodila se ve Vídni, 1862 zemřela v Praze

- pocházela z rodiny kočího J. Pankla a české služky Terezie Novotné

- mládí prožila v Ratibořicích u České Skalice (chodila zde i do školy)

- zde žila 4 roky babička Němcová – Magdaléna Novotná, která ji velmi ovlivnila

- později byla dána na výchovu k zámeckému správci do Chvalkovic

- 1837 provdána za Josefa Němce (uvědomělí vlastenec,u nadřízených nebil oblíben)

- jejich manželství nebylo šťastné, museli se pořád stěhovat, protože Němec byl stále překládán (měla sním čtyři

děti: Hynka, Karla, Theodora a Jaroslava)

- 1842-1845 žila v Praze, zde se seznámila s českou vlasteneckou společností

- velký význam měl její pobyt na Chodsku (1845-1848). Zde ji zastihl revoluční rok

- oba manžele se v tomto roce silně pol. angažovali, proto byli pronásledování rakouskými úřady a tajnou policií

- na počátku 50 let je Němec převelen do Uher, Němcová s dětmi se usadila v Praze žila s dětmi v bídě a hladu

- r.1861 Němcová odchází do Litomyšle, dohlíží na vydání svých spisů

- na vánoce si jí manžel odváží těžce nemocnou do Prahy, kde v lednu následujícího roku umírá

Vydala 7 svazků:

Národní báchorky a pověsti

zahrnují především pohádky, pověsti, legendy. Hlavní myšlenkou pohádek je demokratická zásada rovnosti všech lidí a vítězství mravních hodnot nad zlem.

Gelasius Dobner

Historik, propagátor kritické metody v dějepisectví. Vydal v latinském překladu Hájkovu kroniku a upozornil na její faktografickou nespolehlivost.

František Martin Pelcl (1734-1801)

Jazykovědec, dějepisec. První profesor českého jazyka na pražské univerzitě. Vydal 3-svazkovou:

& Novou kroniku českou, která měla nahradit Hájkovu Kroniku českou.

& Základy gramatiky české – otiskl v ní Dobrovského prozódické zásady. Jako nakladatel měl zásluhu na vydání Balbínovy Obrany jazyka slovanského, zvláště českého.

Próza a poezie

Vydávají se díla starších autorů píšou se knížky lidového čtení, převážně dobrodružného charakteru. Pro lidové publiku založil v r. 1791 Václav Matěj Kramerius knihkupecký a nakladatelský podnik Česká expedice, kde vydával staročeské literatury a knížky lidového čtení. Vynikl také jako novinář, zprvu byl redaktorem Schönfelddských c. k. poštovských novin, později vlastních Pražských poštovských novin, přejmenovaných nakonec na Krameriovy c.k. vlastenské noviny.

Václav Tháma

Herec, dramatik, pokoušel se o básnickou tvorbu v duchu tzv. anakreontiky (starořecká poezie Anakreómta z Teu, která opětovala lásku, přátelství atd.)

Vydal 2 svazku almanachu sborníku & Básně v řeči vázané tam přispěly i další básnici jeho generace a také tam zařadil ukázky starší české poezie a překlady.

Příklad Thámova almanachu měl příznivou odezvu o 10 let později v dalším almanachu & Sebrání básní a zpěvů a & Nové básně vyšly v letech 1795-1814. vydal je Antonín Jaroslav Puchmajer , přispěly zde i další básnici, např. Šebestián Hněvkovský, František Vladislav Hek atd. o Puchmajerově skupině hovoříme jako o první novočeské básnické škole.

Počátky novodobého divadla a dramatu

České divadlo v době počátku NO se prosazovalo velmi obtížně vedle divadla německé a italské opery.

Praha měla stále německé divadlo v Kotcích od r. 1738, kde byla uvedena 1. česká novodobá hra Kníže Honzík.

r. 1789 zahájilo činnost Nosticovo divadlo později zvané Stavovské. V něm se hrálo česky jen výjimečně v letech 1785-1805.Byla zde uvedena premiéra světoznámé opery W.A. Mozarta –Don Giovanni.

Zájem o české hry vedl k založení české divadelní společnosti která budovala na dolním konci Václavského náměstí.

První české divadlo - 1786 - tzv.Bouda, po 3 letech však byla budova stržena. Česky s pak hrálo na různých místech Prahy, např. i ve zrušeném klášteře U Hybernů.

Hlavním činitelem českého divadelního života byl Václav Thám. Nadšení o divadlo bylo veliké.Nejdůležitější bylo získat publikum pro české hry. Z her Václava Tháma vyšli tiskem jen 3: & Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera, & Vlasta a Šárka aneb Děvčí boj u Prahy a překlad hry Don Žuán aneb Kamenný host. Thám jich napsal nebo přeložil pře 50. Po zániku Boudy putoval s kočovnou divadelní společností po českém a moravském venkově. Umřel neznámo kde v Uhrách.

Prokop Šedivý

–Thámův spolupracovník, autor lidových pražských frašek & Masné krámy a & Pražští sládci.

Po městech a vesnicích také kočovalo loutkové divadlo Matěje Kopeckého.

2. etapa - ofenzivní

• mění se národní programy i pojetí národní kultury

• zesiluje touha vymanit se z nerovnoměrného postavení českého národa

• hledá se nový význam pro pojem vlastenec a vlastenectví

• vlastenectví založené na jazykové základně

Proměna přístupu lit. byla signalizována založením 1 česky psaného časopisu Hlasatel český a 1. vědeckého česky psaného časopisu Krok. Nová generace obrozenců byla ovlivněna novým uměleckým směrem preromantismem, tvoří pás mezi dosavadním klasicismem a nastupujícím romantismem.

Josef Jungmann (1773 – 1825)

- vystudoval filozofii a práva, stal se profesorem na gymnáziu, jazykovědec, básník, propagátor češtiny. Snaží se prosadit požadavky zavedení češtiny do škol a úřadů. Zabýval se též překládáním poezie. Jungmann chápe obrození jako začátek nové epochy ´ Dobrovský vidí těžiště české literatury ve starších dobách

& Rozmlouvání o jazyku českém – stať, poukazuje na národní bezpráví, poněmčování škol a úřadů. , vyslovuje kulturní a politické požadavky

& O klasičnosti literatury a důležitosti její – stať, slovo klasičnost se chápe jako dokonalost, aby prokázal dokonalost a životaschopnost češtiny.

Věnoval se překladatelské činnosti ze světové lit. volil záměrné náročná díla (básně Fridricha Schillera aj.W. Goetha.)

Rozšiřoval českou slovní zásobu: o slova zmizelá z českého užívání, o slova z řeči lidu, o slova z jiných slovanských jazyků,

zvláště polštiny a ruštiny, o slova vytvořena odvozováním (růst-rostlina)

& Česko německy slovník -5 dílů (120000 slov), nejvýznamnější dílo.

Vedle činnosti jazykovědné se zabýval také činností literární

& Slovesnost, aneb sbírka příkladů s krátkým pojednáním o slohu…. Unikátní dílo spojující učebnici teorie liter. pro gymnázia a čítanku

& Historie literatury české – dějiny české literatury, podal nejúplnější bibliografický soupis dosud vyšlých českých tisků a archivních rukopisů.

sestavil plán na vytvoření české encyklopedie měla vyložit všechny vědní obory v ČJ.

& Logiky neb Umnice – osvětlovala literárně-teoretické pojmy od Antonína Marka, výklad filozofické terminologie, tento plán nebyl realizován

1. česká encyklopedie & Riegrův slovník naučný

František Palacký (1798 - 1876)

pocházel s Hodslavic, z evangelické rodiny. studoval na gymnáziu a pak na lyceu v Bratislavě, kde se spřátelil s P.J.Šafaříkem a Janem Kollárem. Odtud odešel do Prahy kde se bohatě oženil, proto všechny své síly věnoval vědecké a politické práci.

& Staří letopisové čeští od r. 1378 do r. 1527 - staročeská kronika

byl vyzván aby pokračoval v práci na českých dějinách, začal s výzkumem všech českých a některých zahraničních archívů. Národní dějiny psal německy, od r. 1848 česky.

Rozvoj české vědy a kultury v době národního obrození

Národní Obrození (NO) = proces, který započal v naší literatuře a umění v 70.letech 18. století a vyvrcholil v roce 1848. Byla opět vytvořena takřka neexistující česká literatura, česká věda, novinářství a divadlo. Byl vytvořen spisovný jazyk.

Příčiny:- společenský vývoj (rozpad feudalismu)
- osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II.
- povinná školní docházka (vyšší vzdělanost)
- zrušení jezuitů a toleranční patent, povoloval náboženskou svobodu pro některé nekatolické vyznání
- zrušení nevolnictví (volný pohyb vesn. obyv =>počešťování měst)

- reformy Josefa II. měly také stinnou stránku, zrušil zbytky české zemské samosprávy a nahrazoval ji novými, německými úřady, němčina byla rovněž zaváděna do škol.

NO - 4 etapy:
1. etapa obranná - cílem bylo obnovení českého jazyka (70.let 18. st – 1805)
2. etapa ofenzivní-vědecká – cílem pěstování vědecké české literatury. Vytvořit základy vědy v češtině (1806-1830)
3. etapa - literatura se sbližuje s životem a postupně v ní převládá romantismus (1831-1848)

4. etapa – směřuje od romantismu k realismu

1. etapa - obranná

• vytvořit novodobou českou vědu: zachránit a obnovit český jazyk, očistit národní dějiny od polopravd a lží

• vytvořit novodobou českou liter: poezii, prózu a drama, novinářství

Propagovala se slovanská vzájemnost rusofilství – měli se sjednotit slovanské národy, centrem Rusko.

Obrozenecké vědecké myšlení se u nás začíná projevovat v poslední třetině 18. stol. v Praze r. 1774 se vytvořila Soukromá společnost nauk (dnes Česká akademie věd). Od r. 1790 Královská společnost nauk, 2 sekce: 1. vědy matematické a přírodní, 2. vědy společenské měla přednost před ostatními, kvůli poznání české národní minulosti.

Josef Dobrovský (1753 - 1825)

- narozen Horní Uhry, vzdělával se v jezuitských školách, vystudoval teologii a filozofii
- kněžskou práci nevykonával stal se vychovatelem u Nosticů
- věnoval se vědecké práci, psal latinsky a německy. Češtině se věnoval je z vědeckého hlediska

- na sklonku života se dostal do sporu s novou vědeckou generací, když podryl pravost Rukopisu zelenohorského.

- pochyboval , že se ČJ stane jazykem literátů a vědců, na druhé straně podporoval českou liter. tvorbu pro lid, proto usiloval

o ustálení jazykové normy, dokládá to dílem:

& Zevrubná mluvnice jazyka českého – nastínil celý systém Čj a formuloval jeho zákonitost, slovesa rozdělil do 6 tříd

& Německo-český slovník – sestavil ho se svými spolupracovníky, pro překladatelské potřeby

Rozvíjel také literární historii, chtěl poukázat na hodnoty starší čes. literatury:

& Dějiny českého jazyka a literatury – souběžně s vývojem jazyka podává i dějiny čes. literatury, za vrcholné období považoval dobu veleslavínskou, dobu pobělohorskou za dobu největšího úpadku

& Základy jazyka staroslověnského - položil základy slavistiky-vědy zabývající se Slovany a jejich kulturou

Ovlivnil i českou básnickou tvorbu, tím, že vypracoval pravidla správné české prozódie-nauka o rytmičnosti řeči a skládání veršů: & O prozódii české

Kat a blázen

– vyvolala ve své premiéře demonstraci a výtržnosti českých fašistů, takž další divadelní sezónu hráli V a W v divadle Rokoko na Václavském náměstí

- nazvali ho tzv. Spoutané divadlo

- hra je příběhem o kariéře bezvýznamného úředníčka, slabocha a nízkého člověka, z něho se stane krutý

diktátor-kat a blázen

Ve spoutaném divadle uvedli V a W  Balada z hadrů nejúspěšnější hra přes 250 repríz

- kterou byl vzdán hold francouzskému renesančnímu básníkovi Francoisi Villonovi a zároveň poměry zbídačené Francie po stoleté válce nabízely analogii se současností

Rub a líc –vystupují V a W v postavách vagabundů – Krev a Mlíko

rub – to špatné válka, smrt, líc- dobré co fašismus přináší (polévky pro chudé,práci pro nezaměstnané)

- známá je scéna kdy se oba dostanou do tajného zbrojního skladu

- myslí, že našli sklad potravinových konzerv, na nichž stojí nápisy Kupp Essen

- což podle jejich výkladu znamená jezte kroupy

- Krupp byl německým koncern vyrábějící zbraně

- teprve pak oba zjistí, že jde o nebezpečné zbraně, hra se stala námětem pro film  Svět patří nám

Mezi další politické patří Těžká Barbora, Pěst na oko

8.11. 1938 den před premiérou Hlava proti mihuli bylo divadlo úředně zavřeno. V a W a Ježek emigrovali do USA po r. 1945 se vrátili 1 hra po válce byla Divotvorný hrnec muzikál, kde hráli v různých typech divadel. Významná byla jejich spolupráce s rozhlasem. Prostřednictvím londýnského rozhlasu byly vysílány tzv. černé čtvrthodinky do okupované země.

Autorská dvojice spolupracovala také s filme. Před odchodem do emigrace natočili filmové komedie:

Pudr a benzín, Peníze nebo život, Hej rup, Svět patří nám.

Na výtvarné výzdobě Osvobozeného divadla se podíleli významní čeští umělci: Jindřich Štýrský, František Zelenka, František Muzika. Vystupovali zde i významní tanečníci: Joe Jenčík, Saša Machov a celá řada významných herců: František Filipovský, Miloš Nedbal, Jindřich Plachta, Ljuba Hermanová, Hana Vítová atd.

K blízkým spolupracovníkům Jiřího Frejka patřil v Osvobozeném divadle herec, zpěvák, hudebník a režisér

Emil František Burian, který v r. 1927 založil soubor pro sborovou recitaci – voiceband (voisbend), s nímž uváděl např. Máchův Máj, Havlíčkův křest svatého Vladimíra, Wolkerovy balady.

V divadelní sezóně 1933/34 založil divadlo D34 (r. 1948 ztrácelo úroveň, po smrti Buriana, bylo pojmenováno po něm Divadlo E. Buriana) společensky angažované divadlo. Jeho dramaturgie vycházela převážně z dramatizací básnických a prozaických děl, např. Máchova Máje, Haškova Švejka, Benešova Dona Pabla, Dona Pedra a Věry Lukášové, Dykova Krysaře.

Burian zde uváděl i díla svých současníků, např. Žebráckou operu Bertolda Brechta, Milence z kiosku Vítězslava Nezvala.

Z jeho vlastních děl je to např. scénická montáž z lidové poezie Vojna v niž aktualizoval protiválečnou tradici národní písňové lyriky.

Uváděl i barokní lidové hry pod názvem Lidová suita, např. o sv. Dorotě, komedie o Františce a Honzíčkovi.

V době okupace uvedl na své scéně Nezvalovou Manon Lescaut. V r. 1942 bylo divadlo uzavřeno a Burian byl uvězněn v koncentračním táboře.

V době okupace existovalo ještě Divadélko pro 99, které po uzavření Osvobozeného divadla vedl Jindřich Honzl. Ten zde uvedl např. vlastní kompozici z milostné korespondence Karolíny Světlé a Jana Nerudy

 Román lásky a cti.

V divadle Větrník byly v režii Josefa Šmída uváděny literární večery.

František Langer

Úspěchu na jevišti dosáhl divadelní hrou  Periferie – s tématem zločinu a trestu

- autor zde zpracovává neřešitelný problém pravdy-viny, kterou nikdo nechce potrestat

- hlavní hrdina, který chce utišit své svědomí, je nucen na radu bývalého soudce spáchat další, tentokrát

úmyslnou vraždu

 Dvaasedmdesátka – drama je komponováno jako divadlo na divadle

- žena odsouzená na 20 let vězení za vraždu manžela napíše před vypršením trestu hru, ve které rekonstruuje

drama svého života a v níž také ve vězeňské cele hraje hlavní roli

z prostředí městské periférie čerpal náměty také pro své úspěšné veselohry

 Velbloud uchem jehly nebo  Obrácení Ferdyše Pištory.

Velký význam má i jeho divadelní hra s legionářskou tématikou  Jízdní hlídka

Avantgardní divadlo a drama

Tuto tvorbu představují především Vítězslav Nezval a Vladislav Vančura

Nejvýznamnějšími scénami byli Osvobozené divadlo a D („déčko“) Emila Františka Buriana

Vítězslav NEZVAL

- přední představitel básnického poetismu a surrealismu – napsal množství poetistických scénických básní a her.

Mezi nejznámější divadelní hry patří  Milenci z kiosku a

 Manon Lescaut

– dramatizace Prévostova románu a o nešťastné lásce dvou mladých lidí

- tato hra je uvedena Burianové divadle D41 a v boji proti okupantskému násilí manifestovala krásu české řeči

Vladislav VANČURA

Se v divadelní hře  Alchymista jejichž děj se odehrává v rudolfínské Praze, zabývá se českým národním charakterem

 Jezero Ukereve – drama

- je oslavou vědecké práce – obrazem boje lékaře se spavou nemocí, ale i zároveň protestem proti kolonialismu a rasismu

 Jesofána – tato hra měla premiéru až po válce

- svým námětem připomíná komedii anglického dramatika Gerge Bernarda Shawa- Pygmalion

Avantgardní divadelníci se sdružili r. 1925 do divadla sekce Devětsilu. V té době vznikla i malá divadla i jinde v Evropě. U nás vycházelo z dadaismu s vyústěním v pol. satiru a z poetismu, který směřoval od dějovosti k lyrickému divadlu.

Propagovalo rovněž nedělitelnou uměleckou souhru složky textové, herecké, výtvarné hudební, pohybové a světelné.

Osvobozené divadlo

- začátky spadají zprvu do amatérské sekce Devětsilu do r. 1925.

Tehdy inscenoval režisér Jiří Frejka s pražskými konzervatoristy vlastní verzi Moliérovy hry

 Cirkus Dandin – premiéra se uskutečnila ve vyšehradském divadélku Na slupi

- představení upoutalo pozornost a r. 1926 uvedl Frejka další manifestační představení, tentokrát Nezvalovu

 Depeši na kolečkách – poetistickou vizi revoluce jako slavnosti

Pak byli uváděny hry zahraničních autorů, Appolinairovy prsy Tirésiovy, hry F.T. Marinettiho, A. Bretona atd.

Z českých her to byla Nezvalova a Vančurova.

Na počátku r. 1927 se divadlo přestěhovalo do Umělecké besedy na Malé straně. Výrazně do jeho profilu zasáhl Jindřich Honzl, který prosazoval požadavek znakovosti divadla (mělo se určitým specifickými znaky lišit od ostatních).

V březnu r. 1927 (poprvé se zde objevil i Jaroslav Ježek) došlo mezi ním a režisérem Frejkou k roztržce, který Frejka řešil odchodem z Osvobozeného divadla a později působil jako režisér Národního divadla.

10.4.1927 se zde uskutečnilo soukromé studentské představení Vest pocket revue (malá revue do kapsičky u kapsy)- směs písniček a scének}, používali slovní komiku, které se inspirovalo o filmovou groteskou, kabaretem, lidovou zábavou a cirkusem. Zde poprvé vystoupili Jiří Voskovec a Jan Werich.

Komika obou aktérů se zaměřovala na aktuální projevy lidské hlouposti, nadutosti, parodií a ironií obracena naruby vše, co se tvářilo důstojně, hlubokomyslně a strnule vážně.

Jejich výsměch nebyl zaměřen na něco určitého, byl to smích pro smích, aby byla legrace – sranda.

Významnou osobou Osvobozeného divadla byl také hudební skladatel Jaroslav Ježek.

Společně s Voskovcem a Werichem vytvořil písně, které zásadně ovlivnily celou českou písňovou tvorbu. Hudba k těmto písním byla ovlivněna jazzem a blues. Mezi nejznámější patří: Stonožka, Co na světě mám rád, Proti větru, Svět patří nám, Klobouk ve křoví, Hej rup a další.

Osvobozené divadlo sídlilo většinou ve Vodičkově ulici u Nováku (dnes divadlo ABC). V a W zde uvedli v letech 1927-1938, 27 inscenací, většinou v režii Jindřicha Honzla.

V s W vystupovali ve svých hrách jako dvojice komiků v postavách nešiků, dobrodruhů a tuláků putujících z jedné hry do druhé.

Významného účinku nabyly jejich předscény –Forbíny, kde se projevovala jejich schopnost navázat kontakt s publikem.

Až do r. 1931 rozvíjeli své pojetí divadla jako dadaistické a lyrické frašky. Jejich typický slovní humor v dialozích využíval bohatství českého jazyka. Projevoval se také v jejich písňových textech. Jejich hry nebyly tehdy vyostřeny jednoznačně politicky ale společensky.

Jsou to např. Premiéra skafandr, Smoking revue, Sever proti Jihu, Golem, Fata morgana aj.

Politická divadelní satira – více pol. narážek. Hry si psali sami WaV. Od r. 1932 dochází k politizaci divadla tento zásadní obrat znamenalo uvedení hry Cesar.

Ve hře Osel a stín

- přijede do antické Abdéry na najatém oslu zubař Nejezchlebos (Werich) aby marně vymáhal dluhy od svých

pacientů.

- oslař Skočedopolis (Voskovec) žádá na Nejezchlebovi zaplacení dopravy a příplatek za stín, který osel v létě na

slunci vrhá

- spor o stín přeroste v absurdní proces s pol. pozadím

- bezhlavé uctívání osla urazí boha Dionýsa ten zatmí slunce

- lidem se vrátí rozum teprve, až když je osle sněden

- hra vyvolala protest německého velvyslanectví, hlavně oproti využití Hitlerovy řeči, když oživlý osel promluví

Karel Čapek

 R.U.R – touto hro si získal mimořádný ohlas

- společnost Rossums Universal Robots na základě vědeckého objevu vyrábí roboty

- představa ředitele závodu na výrobu robotů je scestná, uvádí v pochybnost nejvyšší lidské hodnoty – práci,

tvorbu a lásky

- počáteční pomocníci člověka přerostou v jeho protivníky

- roboti se vzbouří a vyvraždí lidi, což znamená i jeho zánik, neznají tajemství své výroby

- v závěru hry se ve 2 robotech probudí cit, člověk při jejich výrobě do nich vložil i kus sebe sama hlavně vůli žít

a přežít

- poslední člověk na světě – Alquist je oslovuje jmény prvních lidí a žehná jim

 Věc Makropulos

- vypráví o touze člověka po věčném životě

- slavná zpěvačka Emilie Matry dosáhne díky elixíru života tak nadpřirozené dlouhověkosti (300 let), přináší jí to

nudu a únavu

- hodnota lidského života totiž spočívá v přirozenosti, tedy i v jeho pojímavosti

v 30. letech se Čapek soustředil na politicko-společenské drama.

 Bílá nemoc – hra, autor zde burcuje proti válce, varuje před rozpínavostí fašismu, před nebezpečím, které sebou přinášejí zfanatizované davy

- jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci, lékař Galén pro ní vynalezl lék

- vydá ho jen tehdy, když se vlády zavážou, že již nikdy nebudou válčit

- bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg, kterého Galén odmítá léčit

- Krüg žádá maršála, aby uzavřel mír, ale ten odmítá, Krüg spáchá sebevraždu

- ani maršál nedonutí Galéna změny stanoviska, sám je pak touto nemocí zasažen a na naléhání své dcery Galéna

poslechne

- Galén přichází k maršálovi s lékem, ale je ubit fanatickým davem, když odmítá provolávat slávu válce,lék je

zničen

- Galén – obětavý venkovský lékař se vlastně dostává do paradoxní: veden nejhumánnějším záměrem – přinutit

lidstvo k míru – ocitá se v rozporu humanistickým posláním lékaře, který je vázán Hippokratovou přísahou

pomáhat nemocným, všem bez rozdílu. Výsledkem dramatu je pak trojí tragédie:

1. dr. Galén, který nedospěje k cíli svého osamoceného boje

2. maršála, jehož obracení pod tlakem okolností přišlo pozdě

3. zmanipulovaného a zfanatizovaného davu lidí, kteří slepě vykonávají příkazy mocných.

 Matka – hra

- hl.hrdinka rozmlouvá postupně se svým mrtvým manželem a mrtvými syny

- byli ochotni zemřít za svou pravdu

- svého nejmladšího syna Tonyho brání, nechce ho ve válce ztratit

- až otřesná zpráva o bombardování škol a zabíjení malých dětí ji přiměje dát svému synovi zbraň a poslat ho do

války

Novodobé umělecké směry na počátku 20. století

(symbolismu, impresionismus a expresionismus)

- ovlivnily také české divadlo a dramatickou tvorbu

- vedle těchto stylů pokračovala na začátku století tvorba realistická, reprezentuje tvorbu Aloise Jiráska –

historické drama  Jan Hus a  Jan Roháč – tyto hry měly poučit diváky o národních dějinách, povahou je řadíme spíše k tvorbě 19. století.

Vedle problematiky historie se výrazněji uplatňovala tématika psychologická a společensko kritická.

r. 1900 se stal režisérem ND v Praze básník a dramatik Jaroslav Kvapil, jehož éra vyvrcholila v době 1. světové.

Inscenaci dramatu pojímá nově: vedle dramatického textu se zaměřoval na využití světla, hudby, výpravy i osobních talentů herců.

Těchto nových impresionistických postupů využil při inscenování Šrámkových her Léto a Měsíc nad řekou.

Z jeho vlastní dramatické tvorby vznikla symbolistická veršovaná pohádka  Princezna Pampeliška. Rovněž autorem liberta k opeře A. Dvořáka, Rusalka.

Lyrické impresionistické drama vrcholí v tvorbě Fráni Šrámka:  Léto a Měsíc nad řekou.

Novoromantickou dramatickou tvorbu pak představuje div. hra Viktora Dyka  Zmoudření dona Quijota.

K nejvýznamnějším expresionistickým dramatickým dílům patří hra bratří Čapků:  Ze života hmyzu,na scéně ND režíroval Karel Hugo Hilar (působil v ND od r. 1921, nastoupil po Kvapilovi, pojetí divadla se mění).

- tato hra si klade otázku po smyslu života, který žijeme

- je o alegorii světa lidí v jeho poživačnosti, sobectví a nutkání mít neustále víc, vládnout nad druhými a také

z nich kořistit

- protějškem hemžícího se hmyzu je člověk – Tulák, zastupuje názory autorů

- dění na scéně komentuje a zujímá k němu stanovisko

- v největším oddíle hry, nazvaném Mravenci, vyslovují autoři nedůvěru k jednoznačným pol. a ideologickým

koncepcím, v jejichž službách se vraždí

- vyjadřují odpor proti disciplinovanému kolektivismu a omezování svobod jedince a jeho myšlení. Autoři tak

reagovali na 1 projevy fašismu a komunismu.

Moderní historickou dramatickou tvorbu představují díla Arnošta Dvořáka. Jeho dramata jsou podobenstvím odpovídajícím na současné problémy.

- postavy těchto děl jsou psychol. prokresleny, na rozdíl od A. Jiráska. K nejznámějším hrám patří  Kníže,

 Král Václav IV. a  Husité. Poslední z nich bylo inscenováno jako velkolepá podívaná divadla v přírodě v Kosmonosech ve východních Čechách.