- posílení likvidity bank – rozšíření zdrojů
- zvýšení peněžní zásoby
- pokles úrokových měr a další vlivy na ekonomiku
Volba, okamžik použití a podmínky operací na volném trhu slouží řízení peněžního trhu a mění se s aktuálními cíli měnové politiky ČNB.
Prodej cenných papírů volného trhu provádí ČNB ve formě obchodů s cennými papíry na volném trhu s ujednáním o zpětném odkupu – repo operace.
ČNB nakupuje od bank úročené cené papíry schopně lombardu s tím, že se prodávající banka zaváže tyto cenné papíry odkoupit v pevně stanoveném termínu zpět s cenovou přirážkou. Tato úroková přirážka odpovídá přenechání likvidity a řídí se aktuálními cíli měnové politiky ČNB.
Zdroj: Bankovnictví v ČR, str. 133-137
Obchody ČNB na volném trhu
Politikou volného trhu se označují nákup a prodej cenných papírů centrlní bankou na vlastní účet.
ČNB na volném trhu nakupuje a prodává
- státní pokladniční poukázky
- státní dluhopisy a jiné CP se zárukou
- krátkodobé CP emitované ČNB
- jiné CP dle Zákona o ČNB
Obchody ČNB na volném trhu sledují :
- ovlivnění peněžní zásoby
- řízení likvidity bankovního systému
- ovlivnění úrokových měr
- další vlivy na národní hospodářství
Prodej papírů volného trhu bankám :
- stažení likvidity bank
- snížení peněžní zásoby
- vzestup úrokových měr a další vlivy na ekonomiku
ČNB na volném trhu nakupuje a prodává
- státní pokladniční poukázky
- státní dluhopisy a jiné CP se zárukou
- krátkodobé CP emitované ČNB
- jiné CP dle Zákona o ČNB
Obchody ČNB na volném trhu sledují :
- ovlivnění peněžní zásoby
- řízení likvidity bankovního systému
- ovlivnění úrokových měr
- další vlivy na národní hospodářství
Prodej papírů volného trhu bankám :
- stažení likvidity bank
- snížení peněžní zásoby
- vzestup úrokových měr a další vlivy na ekonomiku
FORMY:
„až na další“ : dnes obchodováno, dnes získáno (valuta dnes)
overnight : dnes obchodováno, dnes získáno, zítra zpět (valuta dnes)
SPOT/NEXT : dnes obchodováno, zítra získáno, pozítří zpět (valuta 1 den)
TOM/NEXT : dnes obchodováno, popozítří získáno, na další den zpět (valuta 2 dny)
Termínované peníze : dnes obchodováno, popozítří získáno, zpět dle splatnosti týden – rok (valuta 2 dny)
SPOT – za tržní ceny během dvou dnů
SPOT/NEXT – k dodání další den po datu SPOT
TOM/NEXT – peníze k dodání následující den po obchodním dnu (zakoupené v úterý, k dodání ve čtvrtek) (obchodní den je u TOM den po uzavření)
overnight : dnes obchodováno, dnes získáno, zítra zpět (valuta dnes)
SPOT/NEXT : dnes obchodováno, zítra získáno, pozítří zpět (valuta 1 den)
TOM/NEXT : dnes obchodováno, popozítří získáno, na další den zpět (valuta 2 dny)
Termínované peníze : dnes obchodováno, popozítří získáno, zpět dle splatnosti týden – rok (valuta 2 dny)
SPOT – za tržní ceny během dvou dnů
SPOT/NEXT – k dodání další den po datu SPOT
TOM/NEXT – peníze k dodání následující den po obchodním dnu (zakoupené v úterý, k dodání ve čtvrtek) (obchodní den je u TOM den po uzavření)
Národohospodářský význam peněžního trhu
Peněžní investiční obchody probíhají na peněžním trhu. Peněžní trh slouží k účelům vyrovnání likvidity v rámci bankovního systému, získání chybějících nebo investování přebývajících zdrojů.
Celkový hospodářský význam peněžního trhu lze spatřovat v tom, že se zde CB snaží pomocí svého měnového instrumentária řídit :
- zásobování bankovního systému likviditou (peníze CB)
- vývoj úrovně úrokových sazeb
Peněžní investiční obchody na mezibankovním trhu
Banka, která disponuje likvidními prostředky, může je půjčovat prostřednictvím peněžního trhu jiným bankám.
Obchod na mezibanovním trhu probíhá podle obecně uznaných tržních pravidel :
- požadovaná rychlost vyžaduje uzavírání obchodů telefonicky, konfirmace písemně faxem
- sdělí si nákupní a prodejní kurz - za jaký je banka ochotna peníze nakoupit nebo investovat – bid a offer
- účastníci peněžního trhu jsou banky nepochybná bonita
- úvěry peněžního trhu jsou bianko úvěry
- převod penéžních prostředků probíhá přes nostro účty bank v clearingovém centru ČNB
- úrokové sazby se vyvíjí na základě nabídky a poptávky
Celkový hospodářský význam peněžního trhu lze spatřovat v tom, že se zde CB snaží pomocí svého měnového instrumentária řídit :
- zásobování bankovního systému likviditou (peníze CB)
- vývoj úrovně úrokových sazeb
Peněžní investiční obchody na mezibankovním trhu
Banka, která disponuje likvidními prostředky, může je půjčovat prostřednictvím peněžního trhu jiným bankám.
Obchod na mezibanovním trhu probíhá podle obecně uznaných tržních pravidel :
- požadovaná rychlost vyžaduje uzavírání obchodů telefonicky, konfirmace písemně faxem
- sdělí si nákupní a prodejní kurz - za jaký je banka ochotna peníze nakoupit nebo investovat – bid a offer
- účastníci peněžního trhu jsou banky nepochybná bonita
- úvěry peněžního trhu jsou bianko úvěry
- převod penéžních prostředků probíhá přes nostro účty bank v clearingovém centru ČNB
- úrokové sazby se vyvíjí na základě nabídky a poptávky
16. Peněžní investiční obchody
(typy peněžních investic, národohospodářský význam peněžního trhu, peněžní investiční obchody na mezibankovním trhu, obchody ČNB na volném trhu)
Předpokladem pro peněžní a kapitálové investice banky je existence likvidních prostředků, pro které nejsou momentálně zádně možnosti použití v úvěrových obchodech, a proto je y důvodu rentability ekonomicky racionální jejich zhodnocení na peněžním a kapitálovém trhu. Délka trvání investice se primárně řídí hlediskem likvidity.
Banka musí investovat volné prostředky mimo úvěrový obchod, pokud nechce přijít o výnos z těchto peněz. Prostředky uložené na peněžním nebo kapitálovém trhu jsou výnosné, likvidní, banka je schopna rychle získat tyto prostředky zpět. Peněžní a kapitálové investiční obchody plní tedy důležitou vyrovnávací funkci k jiným obchodům.
Obchody formou peněžních investic jsou
- investice do krátkodobých pohledávek u jiných bank
- nákup státních pokladničních poukázek a poukázek CB
- nákup úročených jiných CP s relativně krátkou dobou splatnosti (do 1 roku)
Obchody formou kapitálových investic jsou
- majetkové cenné papíry (akcie, podílové listy aj.)
- dluhové cenné papíry, středně i dlouhodobé (obligace, hypotéční zástavní listy aj.)
Peněžní a kapitálové investiční obchody jsou obchody prováděné z vlastní iniciativy bank, při nichž jsou prostředky které nejsou potřebné pro okamžité vyrovnání likvidity, použity k investování na peněžním a kapitálvém trhu v maximálně likvidní, bezpečné a výnosné formě.
Předpokladem pro peněžní a kapitálové investice banky je existence likvidních prostředků, pro které nejsou momentálně zádně možnosti použití v úvěrových obchodech, a proto je y důvodu rentability ekonomicky racionální jejich zhodnocení na peněžním a kapitálovém trhu. Délka trvání investice se primárně řídí hlediskem likvidity.
Banka musí investovat volné prostředky mimo úvěrový obchod, pokud nechce přijít o výnos z těchto peněz. Prostředky uložené na peněžním nebo kapitálovém trhu jsou výnosné, likvidní, banka je schopna rychle získat tyto prostředky zpět. Peněžní a kapitálové investiční obchody plní tedy důležitou vyrovnávací funkci k jiným obchodům.
Obchody formou peněžních investic jsou
- investice do krátkodobých pohledávek u jiných bank
- nákup státních pokladničních poukázek a poukázek CB
- nákup úročených jiných CP s relativně krátkou dobou splatnosti (do 1 roku)
Obchody formou kapitálových investic jsou
- majetkové cenné papíry (akcie, podílové listy aj.)
- dluhové cenné papíry, středně i dlouhodobé (obligace, hypotéční zástavní listy aj.)
Peněžní a kapitálové investiční obchody jsou obchody prováděné z vlastní iniciativy bank, při nichž jsou prostředky které nejsou potřebné pro okamžité vyrovnání likvidity, použity k investování na peněžním a kapitálvém trhu v maximálně likvidní, bezpečné a výnosné formě.
Kontrola plnění úvěrových podmínek
Banka provádí ve stanovených termínech kontrolu plnění úvěrových podmínek zaměřená na:
· schopnost klienta dostát svým závazkům
· účelové použití úvěru
· celkovou finanční situaci klienta
· plnění dalších podmínek stanovených bankou při poskytnutí úvěru
Banka vypracuje hodnocení plnění úvěrové smlouvy
Nastane-li situace, že návratnost úvěru je ohrožena - hovoříme o tzv. problémových úvěrech
Banka zhodnotí vyhlídky návratnosti úvěru a reaguje:
· prolongace úvěru
· zmrazení úvěru, dočasné zastavení dalšího čerpání
· okamžité splacení úvěru
· restrukturalizace dluhu
· odložení splátek úroků, příp. úročení nulovou sazbou
Banka musí postupovat vždy tak, aby v maximální míře zmenšila možné ztráty. V případě, že úvěr je nenávratný, banky musejí přistoupit k realizaci záruk, soudnímu vymáhání dluhu, někdy k vyhlášení konkurzního řízení.
Zdroj: Bankovnictví v ČR str. 126-133
· schopnost klienta dostát svým závazkům
· účelové použití úvěru
· celkovou finanční situaci klienta
· plnění dalších podmínek stanovených bankou při poskytnutí úvěru
Banka vypracuje hodnocení plnění úvěrové smlouvy
Nastane-li situace, že návratnost úvěru je ohrožena - hovoříme o tzv. problémových úvěrech
Banka zhodnotí vyhlídky návratnosti úvěru a reaguje:
· prolongace úvěru
· zmrazení úvěru, dočasné zastavení dalšího čerpání
· okamžité splacení úvěru
· restrukturalizace dluhu
· odložení splátek úroků, příp. úročení nulovou sazbou
Banka musí postupovat vždy tak, aby v maximální míře zmenšila možné ztráty. V případě, že úvěr je nenávratný, banky musejí přistoupit k realizaci záruk, soudnímu vymáhání dluhu, někdy k vyhlášení konkurzního řízení.
Zdroj: Bankovnictví v ČR str. 126-133
Z hlediska úroku a splátky rozlišujeme:
n běžné splácení - splátky úroku i úvěru jsou vyčísleny zvlášť, platí se zvlášť nebo dohromady, výše úroku se mění v závislosti na výši nesplacené jistiny
n anuitní splácení - ve splátce je zahrnut úrok i úmor, úhrada je stále ve stejné výši, s postupem času se ve splátce zvyšuje úmor (splátka úvěru)
Uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí úvěru
Po provedených analýzách pracovníci banky vypracují návrh na poskytnutí úvěru a ten je podle pravomocí posouzen úvěrovým výborem nebo komisí musí se řídit platnými zákonnými normami:
- zákon o bankách
- obchodní zákoník
- občanský zákoník
- zákon směnečný a šekový
- živnostenský zákon
- zákon o cenných papírech
- opatření a úřední sdělení ČNB – kapitálová přiměřenost
likvidita banky
pravidlo obezřetného podnikání
klasifikace úvěrů
úvěrová angažovanost
- individuální bankovní normy - vnitřní bankovní předpisy
- pracovní instrukce a pracovní knihy
- obchodní podmínky banky
- sazebníky odměn
- přehledy aktuálních úrokových sazeb
smlouvy – individuální smlouvy s klienty ne jednotlivé obchody
standardizované formulářové smlouvy
V případě kladného posouzení banka uzavírá s klientem úvěrovou smlouvu podle obchodního zákoníku, která musí obsahovat:
n závazek banky poskytnout klientovi úvěr
n závazek dlužníka poskytnuté peněžní prostředky splatit ve sjednaných termínech – splátkový plán
n úrokovou sazbu
n účel
n podmínky čerpání úvěru
n sankční podmínky
n číslo účtu
n způsob zajištění
n anuitní splácení - ve splátce je zahrnut úrok i úmor, úhrada je stále ve stejné výši, s postupem času se ve splátce zvyšuje úmor (splátka úvěru)
Uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí úvěru
Po provedených analýzách pracovníci banky vypracují návrh na poskytnutí úvěru a ten je podle pravomocí posouzen úvěrovým výborem nebo komisí musí se řídit platnými zákonnými normami:
- zákon o bankách
- obchodní zákoník
- občanský zákoník
- zákon směnečný a šekový
- živnostenský zákon
- zákon o cenných papírech
- opatření a úřední sdělení ČNB – kapitálová přiměřenost
likvidita banky
pravidlo obezřetného podnikání
klasifikace úvěrů
úvěrová angažovanost
- individuální bankovní normy - vnitřní bankovní předpisy
- pracovní instrukce a pracovní knihy
- obchodní podmínky banky
- sazebníky odměn
- přehledy aktuálních úrokových sazeb
smlouvy – individuální smlouvy s klienty ne jednotlivé obchody
standardizované formulářové smlouvy
V případě kladného posouzení banka uzavírá s klientem úvěrovou smlouvu podle obchodního zákoníku, která musí obsahovat:
n závazek banky poskytnout klientovi úvěr
n závazek dlužníka poskytnuté peněžní prostředky splatit ve sjednaných termínech – splátkový plán
n úrokovou sazbu
n účel
n podmínky čerpání úvěru
n sankční podmínky
n číslo účtu
n způsob zajištění
Zajištění úvěru
Smyslem zajištění je zabránit ztrátám v případě platební neschopnosti klienta. Zajištění úvěru umožňuje bankám uplatnit nároky vůči dlužníkovi nebo třetí osobě a dosáhnout náhradu úvěrové nebo úrokové pohledávky.
Při posuzování zajištění se musí banky zvažovat následující skutečnosti:
n soudní vymahatelnost
n objektivní ocenění (vhodnost zajištění, odborné ocenění, stanovení likvidační hodnoty, náklady na nucený prodej zástavy)
n likvidita zajištění
n stabilita hodnoty
n možnost kontroly
Druhy zajištění
n ručení - Ručitel věřiteli prohlášení, že ho uspokojí, jestliže tak neučiní sám. Může jich být více. Banka ověřuje i kvalitu ručitele
n přijatá bankovní záruka - velmi kvalitní zajišťovací prostředek
n avalovaná směnka - směnečné ručení
n zástavní právo k věci nemovité - vložením zástavního práva do katastru nemovitostí
n zástavní právo k věci movité – zástavní smlouva a odevzdání věci
n zástavní právo k pohledávce – smlouva o zastavení pohledávky (vkladní knížky, vklady u jiných bank, pohledávky z dodavatelsko-odběratelských vztahů)
n zástavní právo k cenným papírům - nízké náklady, ale nebezpečí v podobě propadu kurzu, bere se v úvahu pouze 50 – 60 % ceny CP.
Při posuzování zajištění se musí banky zvažovat následující skutečnosti:
n soudní vymahatelnost
n objektivní ocenění (vhodnost zajištění, odborné ocenění, stanovení likvidační hodnoty, náklady na nucený prodej zástavy)
n likvidita zajištění
n stabilita hodnoty
n možnost kontroly
Druhy zajištění
n ručení - Ručitel věřiteli prohlášení, že ho uspokojí, jestliže tak neučiní sám. Může jich být více. Banka ověřuje i kvalitu ručitele
n přijatá bankovní záruka - velmi kvalitní zajišťovací prostředek
n avalovaná směnka - směnečné ručení
n zástavní právo k věci nemovité - vložením zástavního práva do katastru nemovitostí
n zástavní právo k věci movité – zástavní smlouva a odevzdání věci
n zástavní právo k pohledávce – smlouva o zastavení pohledávky (vkladní knížky, vklady u jiných bank, pohledávky z dodavatelsko-odběratelských vztahů)
n zástavní právo k cenným papírům - nízké náklady, ale nebezpečí v podobě propadu kurzu, bere se v úvahu pouze 50 – 60 % ceny CP.
Jednání o splácení úvěru
n jednorázovou splátkou
n v několika splátkách - pravidelných
- nepravidelných
Způsob splácení a termíny splátek a termíny a způsob úhrady úroků musí být uvedeny v úvěrové smlouvě.
Varianty:
Jednorázové splátky – poskytnutí úvěru, úhrada jistiny a úroku
Kombinované splácení – poskytnutí úvěru, úhrady úroků postupně v průběhu úvěru, splátka jistiny na konci úvěrového období
Splátkové splácení – poskytnutí úvěru, úhrada úroků i část jistiny v průběhu úvěru až do konce úvěrového období
n v několika splátkách - pravidelných
- nepravidelných
Způsob splácení a termíny splátek a termíny a způsob úhrady úroků musí být uvedeny v úvěrové smlouvě.
Varianty:
Jednorázové splátky – poskytnutí úvěru, úhrada jistiny a úroku
Kombinované splácení – poskytnutí úvěru, úhrady úroků postupně v průběhu úvěru, splátka jistiny na konci úvěrového období
Splátkové splácení – poskytnutí úvěru, úhrada úroků i část jistiny v průběhu úvěru až do konce úvěrového období
Prozkoumání žádosti:
Banka prozkoumá žádost o poskytnuté úvěru z hlediska:
úvěruschopnosti klienta - schopnosti klienta uzavírat právoplatné úvěrové obchody – právní způsobilost, fyzická osoba – plnoletost, právnická osoba – výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list aj.
úvěrohodnosti klienta - schopnosti klienta dostát závazkům z úvěrového vztahu – splácet úroky a jistinu
Různé kritéria hodnocení klientů – ratingový systém – rozřazení klientů do kategorií podle jejich bonity a tím úvěruhodnosti.
Vyhodnocuje se:
n obecné informace – obecné info o klientovi (IČO, jméno, status klienta, sídlo, osoby zastupující firmu), oblast činnosti, požadovaná výše úvěru, účel úvěru, průběh splácení, nabízené záruky
n podnikatelský záměr
n finanční situace – analýza bilance, mimobilanční závazky, výnosnost, cash flow, finanční plán
n struktura financování – krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé zdroje versus krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé potřeby, poměr vlastních a cizích prostředků
n propočet bonity klienta – likvidita a rentabilita podniku, finanční rovnováha a další podnikové ukazatele
úvěruschopnosti klienta - schopnosti klienta uzavírat právoplatné úvěrové obchody – právní způsobilost, fyzická osoba – plnoletost, právnická osoba – výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list aj.
úvěrohodnosti klienta - schopnosti klienta dostát závazkům z úvěrového vztahu – splácet úroky a jistinu
Různé kritéria hodnocení klientů – ratingový systém – rozřazení klientů do kategorií podle jejich bonity a tím úvěruhodnosti.
Vyhodnocuje se:
n obecné informace – obecné info o klientovi (IČO, jméno, status klienta, sídlo, osoby zastupující firmu), oblast činnosti, požadovaná výše úvěru, účel úvěru, průběh splácení, nabízené záruky
n podnikatelský záměr
n finanční situace – analýza bilance, mimobilanční závazky, výnosnost, cash flow, finanční plán
n struktura financování – krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé zdroje versus krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé potřeby, poměr vlastních a cizích prostředků
n propočet bonity klienta – likvidita a rentabilita podniku, finanční rovnováha a další podnikové ukazatele
15. Průběh poskytnutí a čerpání úvěru
(prozkoumání žádosti o poskytnutí úvěru, zajištění úvěru, volba způsobu splácení úvěru, uzavření úvěrové smlouvy, kontrola plnění úvěrových podmínek).
Poskytnutí a čerpání úvěru představuje celý proces vzájemně provázaných činností.
Žádost o poskytnutí úvěru
Klient ucházející se o úvěr se musí obrátit na banku se žádostí o jeho poskytnutí. Žádost o úvěr – jak ústní, tak písemná – tvoří základ pro:
Prověření úvěruhodnosti a úvěruschopnosti příjemce úvěru
Uzavření smlouvy o úvěr
Uzavření smluv o zajištění úvěru
Ústní jednání
Předmětem ústního jednání je především projednání:
n výše úvěru,
n předpokládaná splatnost úvěru
n účel úvěru
n nabízené a požadované záruky
n druh úvěru
Písemná žádost
Písemná žádost o poskytnutí úvěru obvykle obsahuje:
n údaje o klientovi,
n požadovaný druh úvěru
n částku a měnu úvěru
n dobu splatnosti
n způsob splácení úvěru
n způsob zajištění úvěru
n účel použití
n podnikatelský záměr
n údaje o finanční situaci klienta
n údaje o čerpaných úvěrech a obchodních spojeních k jiným bankám
Největší význam má riziko bonity dlužníka
Opatření, které má banka k dispozici rozdělujeme na:
n globální – vychází se z možnosti ztrát a tato opatření mají zamezit, aby byla ohrožena existence banky
tvorba rezerv, aby se mohly zachytit ztráty vyplývající z rizika bonity,
rozčlenění úvěrových rizik podle různých kritérií jako odvětví, druhů úvěrů, regionů atd.
zabránění riziku z „nahromadění“; tj. aby úvěrová angažovanost vůči jednomu dlužníkovi anebo jedné ekonomicky spjaté skupině dlužníků nepřesahovala určitou částku
n jednotlivá - jsou sledovány jednotlivé úvěrové vztahy. Úvěry jsou poskytovány pouze firmám s bezvadnou úvěruhodností anebo tyto úvěry musejí být kryty plnohodnotnými zárukami, aby se zabránilo ztrátám. Jako konkrétní opatření připadají v úvahu:
· rozsáhlá prověrka úvěruhodnosti klienta
· požadování adekvátního zajištění úvěru, pokud není úvěruhodnost zcela uspokojivá
· sledování poskytnutých úvěrů, což se vlastně rovná průběžnému prověřování úvěruhodnosti
Zdroj: Bankovnictví v ČR, str. 124-126
n globální – vychází se z možnosti ztrát a tato opatření mají zamezit, aby byla ohrožena existence banky
tvorba rezerv, aby se mohly zachytit ztráty vyplývající z rizika bonity,
rozčlenění úvěrových rizik podle různých kritérií jako odvětví, druhů úvěrů, regionů atd.
zabránění riziku z „nahromadění“; tj. aby úvěrová angažovanost vůči jednomu dlužníkovi anebo jedné ekonomicky spjaté skupině dlužníků nepřesahovala určitou částku
n jednotlivá - jsou sledovány jednotlivé úvěrové vztahy. Úvěry jsou poskytovány pouze firmám s bezvadnou úvěruhodností anebo tyto úvěry musejí být kryty plnohodnotnými zárukami, aby se zabránilo ztrátám. Jako konkrétní opatření připadají v úvahu:
· rozsáhlá prověrka úvěruhodnosti klienta
· požadování adekvátního zajištění úvěru, pokud není úvěruhodnost zcela uspokojivá
· sledování poskytnutých úvěrů, což se vlastně rovná průběžnému prověřování úvěruhodnosti
Zdroj: Bankovnictví v ČR, str. 124-126
14. Zásady a rizika úvěrových obchodů
(zásady bezpečnosti, likvidity a realizace aktivních obchodů, aktivní a pasivní úvěrové riziko, jištění před působením rizika bonity dlužníků)
Hlavními zásadami, které je třeba mít na zřeteli při realizaci aktivních obchodů jsou bezpečnost, likvidita a rentabilita.
Bezpečnost - banka půjčuje jí svěřené vklady ve formě úvěrů. Má vůči svým vkladatelům povinnost investovat peníze co nejbezpečněji. Banka proto provádí před poskytnutím úvěru pečlivou analýzu bonity klienta.
Likvidita - banka nemůže půjčit veškeré cizí a vlastní prostředky ve formě úvěrů, a to i přesto, že by jí to vyneslo větší úrokové výnosy. Část peněz klientů si musí ponechat jako likvidní rezervu, aby mohla v každém okamžiku vyhovět přání klientů, kteří si chtějí své peníze vyzvednout. Pravidla likvidity bank stanoví centrální banka.
Rentabilita - banky jsou zainteresovány na uspokojivém úrokovém rozdílu - úrokové marži. Srovnáním mezi výnosovou a nákladovou úrokovou sazbou, resp. získanými a vyplaceními úroky, dává informaci o vlivu úvěrových odchodů na rentabilitu banky.
Magický trojúhelník – rentabilita, likvidita a bezpečnost. Zjednodušeně se hovoří o hledisku návratnosti a výnosnosti úvěrů.
Hlavními zásadami, které je třeba mít na zřeteli při realizaci aktivních obchodů jsou bezpečnost, likvidita a rentabilita.
Bezpečnost - banka půjčuje jí svěřené vklady ve formě úvěrů. Má vůči svým vkladatelům povinnost investovat peníze co nejbezpečněji. Banka proto provádí před poskytnutím úvěru pečlivou analýzu bonity klienta.
Likvidita - banka nemůže půjčit veškeré cizí a vlastní prostředky ve formě úvěrů, a to i přesto, že by jí to vyneslo větší úrokové výnosy. Část peněz klientů si musí ponechat jako likvidní rezervu, aby mohla v každém okamžiku vyhovět přání klientů, kteří si chtějí své peníze vyzvednout. Pravidla likvidity bank stanoví centrální banka.
Rentabilita - banky jsou zainteresovány na uspokojivém úrokovém rozdílu - úrokové marži. Srovnáním mezi výnosovou a nákladovou úrokovou sazbou, resp. získanými a vyplaceními úroky, dává informaci o vlivu úvěrových odchodů na rentabilitu banky.
Magický trojúhelník – rentabilita, likvidita a bezpečnost. Zjednodušeně se hovoří o hledisku návratnosti a výnosnosti úvěrů.
Aktivní a pasivní úvěrové riziko
Riziko související s prováděním úvěrových obchodů lze shrnout pod pojem úvěrové riziko a člení se na aktivní a pasivní:
Aktivní - poskytované úvěry nebudou splaceny vůbec, anebo nebudou splaceny včas.
· riziko bonity dlužníka - splácení probíhá jen částečně nebo vůbec
· riziko zajištění - klientem vystavené záruky nepostačují k pokrytí poskytnutého úvěru
· riziko likvidity - sjednané splátky se zpožďují
Pasivní – vyplývá z toho, že peníze, které banka dostala od klientů k dispozici ve formě depozit, budou požadovány dříve, než se očekává.
Aktivní - poskytované úvěry nebudou splaceny vůbec, anebo nebudou splaceny včas.
· riziko bonity dlužníka - splácení probíhá jen částečně nebo vůbec
· riziko zajištění - klientem vystavené záruky nepostačují k pokrytí poskytnutého úvěru
· riziko likvidity - sjednané splátky se zpožďují
Pasivní – vyplývá z toho, že peníze, které banka dostala od klientů k dispozici ve formě depozit, budou požadovány dříve, než se očekává.
Metoda úvěrování
- na základě stavu objektu úvěru – tj. Jednorázové poskytnutí
- kontokorentní – tj. Variabilní čerpání
- revolvingový – tj. Poskytnutí v dílčích částkách, opakovaně
Měna
- v domácí měně
- v cizí měně – cizoměnové
Velikost úvěru
- malý
- velký
Odvětví
- průmysl
- zemědělství
- stavebnictví
- vnitřní obchod
- zahraniční obchod
Právní postavení příjemce
- soukromá fyzická osoba, domácnost
- podnikatelský subjekt (právnická a fyzická soboa)
- veřejné instituce
Směnečné
- eskontní
- akceptační
- avalské (avalové)
Lombardní
Repo
- kontokorentní – tj. Variabilní čerpání
- revolvingový – tj. Poskytnutí v dílčích částkách, opakovaně
Měna
- v domácí měně
- v cizí měně – cizoměnové
Velikost úvěru
- malý
- velký
Odvětví
- průmysl
- zemědělství
- stavebnictví
- vnitřní obchod
- zahraniční obchod
Právní postavení příjemce
- soukromá fyzická osoba, domácnost
- podnikatelský subjekt (právnická a fyzická soboa)
- veřejné instituce
Směnečné
- eskontní
- akceptační
- avalské (avalové)
Lombardní
Repo
Typy úvěru podle účelu použití:
Banka vystupuje jako subjekt:
- poskytující úvěr (půjčování peněz, zapůjčení svého kreditu – záruky)
- příjemce úvěru (přijímání vkladů a peněz)
- zprostředkovatel (při financování zahraničního obchodu)
Doba splatnosti
- krátkodobý – do 1 roku
- střednědobý – od 1 do 4 let
- dlouhodobý – nad 4 roky
Zajištění úvěru:
- nekrytý (bianko nebo též blanko úvěr)
- krytý – osobním zajištěním – ručení, směnečné zajištění
- krytý – reálným zajištěním – zástava věci movité a nemovité
Poskytovatel úvěru:
- bankou – obchodní
o – centrální
- konsorciální úvěr (konsorcium bank)
- veřejný úvěr (státní, kdy stát poskytuje bance úvěrový zdroj)
Účel
- spotřební úvěr
- provozní úvěr (např. na oběžné prostředky)
- sezónní úvěr
- investiční úvěr
- překlenovací úvěr (např. na přechodný nedostatek zdrojů)
- úvěr na privatizaci
- hypoteční úvěr
- importní úvěr
- exportní úvěr
- poskytující úvěr (půjčování peněz, zapůjčení svého kreditu – záruky)
- příjemce úvěru (přijímání vkladů a peněz)
- zprostředkovatel (při financování zahraničního obchodu)
Doba splatnosti
- krátkodobý – do 1 roku
- střednědobý – od 1 do 4 let
- dlouhodobý – nad 4 roky
Zajištění úvěru:
- nekrytý (bianko nebo též blanko úvěr)
- krytý – osobním zajištěním – ručení, směnečné zajištění
- krytý – reálným zajištěním – zástava věci movité a nemovité
Poskytovatel úvěru:
- bankou – obchodní
o – centrální
- konsorciální úvěr (konsorcium bank)
- veřejný úvěr (státní, kdy stát poskytuje bance úvěrový zdroj)
Účel
- spotřební úvěr
- provozní úvěr (např. na oběžné prostředky)
- sezónní úvěr
- investiční úvěr
- překlenovací úvěr (např. na přechodný nedostatek zdrojů)
- úvěr na privatizaci
- hypoteční úvěr
- importní úvěr
- exportní úvěr
13. Podstata a funkce bankovního úvěru
(úvěr jako finanční kategorie, makroekonomické a mikroekonomické funkce úvěru, typy úvěrů podle účelu poskytování)
Finanční kategorie
Poptávka po penězích je poptávkou po volných peněžních prostředcích, které poptávající potřebuje ke svým transakcím, k placení za zboží a služby či k uhrazení svých závazků. Poptávka po penězích se jeví jako poptávka po úvěru. Nabídka peněz je nabídkou volných peněžních prostředků, nabídkou úvěru. Přijímání úvěru je ze strany vypůjčovatele vznikem jeho dluhu, závazku, vznikem pasiva. Poskytování úvěru je ze strany půjčovatele vznikem jeho pohledávky za dlužníkem, vznikne aktiva, přičemž vypůjčovatel se stává dlužníkem (debitorem). Uzavřením úvěrové transakce se půjčovatel peněz stává věřitelem (kreditorem). Cenou úvěru (dluhu) je úrok. Úrok – náklad pro vypůjčovatele, výnos pro půjčovatele.
Úvěr je vztah vznikající mezi subjekty při předání hodnoty subjektem A subjektu B k dočasnému použití nebo
Úvěr jako forma návratného přerozdělení (redistribuce) dočasně nebo trvale uvolněných fondů, zboží a peněz.
Bankovní úvěr je časově omezené, úplatné přenechání peněz obchodní bankou jejím klientům k volnému nebo smluvně vázanému použití.
Finanční kategorie
Poptávka po penězích je poptávkou po volných peněžních prostředcích, které poptávající potřebuje ke svým transakcím, k placení za zboží a služby či k uhrazení svých závazků. Poptávka po penězích se jeví jako poptávka po úvěru. Nabídka peněz je nabídkou volných peněžních prostředků, nabídkou úvěru. Přijímání úvěru je ze strany vypůjčovatele vznikem jeho dluhu, závazku, vznikem pasiva. Poskytování úvěru je ze strany půjčovatele vznikem jeho pohledávky za dlužníkem, vznikne aktiva, přičemž vypůjčovatel se stává dlužníkem (debitorem). Uzavřením úvěrové transakce se půjčovatel peněz stává věřitelem (kreditorem). Cenou úvěru (dluhu) je úrok. Úrok – náklad pro vypůjčovatele, výnos pro půjčovatele.
Úvěr je vztah vznikající mezi subjekty při předání hodnoty subjektem A subjektu B k dočasnému použití nebo
Úvěr jako forma návratného přerozdělení (redistribuce) dočasně nebo trvale uvolněných fondů, zboží a peněz.
Bankovní úvěr je časově omezené, úplatné přenechání peněz obchodní bankou jejím klientům k volnému nebo smluvně vázanému použití.
Makroekonomická funkce úvěru
- peněžní, nebo-li emisní
- rozdělovací či distribuční
- kreační
Emisní funkce úvěru znamená, že prostřednictvím bankovního úvěru jsou peníze uváděny do oběhu a z oběhu stahovány (dodatkový peněžní fond – poskytnutí úvěru při potřebě peněz nebo při poklesu potřeby peněz splátky úvěru – stažení z oběhu).
Distribuční funkce přerozděluje volné peněžní fondy
Kreační funkce úvěru vychází s multiplikace depozit. Z jedné jednotky prvotního depozita se prostřednictvím bankovního úvěru vytvoří další jednotky odvozených depozit, která opět mohou být v bankách rozdělena, použita jako úvěr. Tím se z prvotních (primárních) depozit vytvoří násobek depozitních peněz.
Mikroekonomická funkce úvěru
Úvěr je peněžní příjem či důchod úvěrového subjektu tvořící jeho disponibilní peněžní fond tohoto subjektu – tzv. důchodová funkce. Vytváří se kupní síla rozšiřování důchodů úvěrových subjektů. Bankovní úvěr je též anticipací budoucích peněžních příjmů úvěrovaného subjektu. Ovlivňuje poptávku po penězích a jejich nabídku, čímž působí na peněžní rovnováhu v národním hospodářství.
- rozdělovací či distribuční
- kreační
Emisní funkce úvěru znamená, že prostřednictvím bankovního úvěru jsou peníze uváděny do oběhu a z oběhu stahovány (dodatkový peněžní fond – poskytnutí úvěru při potřebě peněz nebo při poklesu potřeby peněz splátky úvěru – stažení z oběhu).
Distribuční funkce přerozděluje volné peněžní fondy
Kreační funkce úvěru vychází s multiplikace depozit. Z jedné jednotky prvotního depozita se prostřednictvím bankovního úvěru vytvoří další jednotky odvozených depozit, která opět mohou být v bankách rozdělena, použita jako úvěr. Tím se z prvotních (primárních) depozit vytvoří násobek depozitních peněz.
Mikroekonomická funkce úvěru
Úvěr je peněžní příjem či důchod úvěrového subjektu tvořící jeho disponibilní peněžní fond tohoto subjektu – tzv. důchodová funkce. Vytváří se kupní síla rozšiřování důchodů úvěrových subjektů. Bankovní úvěr je též anticipací budoucích peněžních příjmů úvěrovaného subjektu. Ovlivňuje poptávku po penězích a jejich nabídku, čímž působí na peněžní rovnováhu v národním hospodářství.
Použití úročitele a odúročitele (diskontu) při výpočtu budoucí hodnoty současných peněz a současné hodnoty budoucích peněz
Pojem současná hodnota a pojem budoucí hodnota vyjadřují, že peněžní částka, kterou subjekt obdrží v budoucnosti za n let, nemá stejnou hodnotu jako táž částka, kterou má již dnes ve své držbě. Koruna, kterou obdržíme ode dneška za rok, má dnes menší hodnotu než koruna dnešní.
Údaj který uvádí, kolikrát se zvětší počáteční vklad při dané úrokové míře za určitý počet let se nazývá úročitel
Úročitel = (1+i)n
i ........... úroková míra
n .......... počet let
Použijeme jej při výpočtu budoucí hodnoty současných peněz. FV = jistina x úročitel
Údaj který uvádí, kolikrát menší je současná hodnota budoucích peněz, za určité období, při dané úrokové míře se nazývá odúročitel nebo diskont.
Odúročitel = 1 / (1+i)n
Současná hodnota je diskontovanou budoucí hodnotou. PV = budoucí hodnota
(1+i)n
V praxi jsou veličiny úročitele i odúročitele tabelovány, předem přesně propočteny v tabulkách nebo zařazeny do počítačových programů jako číselníky.
Úrokování může být dekurzivní (polhůtní-úrok se platí koncem lhůty, období), a anticipativní ( předlhůtní, úrok se platí předem, na počátku období, a věřitel si hned na počátku zadrží úrok a vyplácí částku sníženou o příslušný úrok)
Údaj který uvádí, kolikrát se zvětší počáteční vklad při dané úrokové míře za určitý počet let se nazývá úročitel
Úročitel = (1+i)n
i ........... úroková míra
n .......... počet let
Použijeme jej při výpočtu budoucí hodnoty současných peněz. FV = jistina x úročitel
Údaj který uvádí, kolikrát menší je současná hodnota budoucích peněz, za určité období, při dané úrokové míře se nazývá odúročitel nebo diskont.
Odúročitel = 1 / (1+i)n
Současná hodnota je diskontovanou budoucí hodnotou. PV = budoucí hodnota
(1+i)n
V praxi jsou veličiny úročitele i odúročitele tabelovány, předem přesně propočteny v tabulkách nebo zařazeny do počítačových programů jako číselníky.
Úrokování může být dekurzivní (polhůtní-úrok se platí koncem lhůty, období), a anticipativní ( předlhůtní, úrok se platí předem, na počátku období, a věřitel si hned na počátku zadrží úrok a vyplácí částku sníženou o příslušný úrok)
Roční úroková sazba pro spotřební úvěry
Pokud jsou známy úvěrové náklady, ale není známa roční úroková sazba, pak ji lze spočítat podle vzorce:
Roční úroková sazba v % = úvěrové náklady x 2 x 12 x 100
Výše úvěru x (splatnost v měs. + 1)
Pokud jsou udány jen měsíční splátky, pak se nejdříve spočítají úvěrové náklady a tato částka se doplní do výše uvedeného vzorce.
Úvěrové náklady = (doba splatnosti x měsíční splátka) – výše úvěru
Příklad: Banka nabízí úvěr ve výši 250 tisíc Kč, splatitelný ve 24 měsíčních splátkách ve výši 12 tisíc Kč. Jaká úroková sazba byla pro tento úvěr použitá?
Úvěrové náklady = (24 x 12 000) – 250 000 = 38 000
Roční úroková sazba = 38 000 x 2 x 12 x 100 = 14,59 %
250 000 x (24 + 1)
Roční úroková sazba v % = úvěrové náklady x 2 x 12 x 100
Výše úvěru x (splatnost v měs. + 1)
Pokud jsou udány jen měsíční splátky, pak se nejdříve spočítají úvěrové náklady a tato částka se doplní do výše uvedeného vzorce.
Úvěrové náklady = (doba splatnosti x měsíční splátka) – výše úvěru
Příklad: Banka nabízí úvěr ve výši 250 tisíc Kč, splatitelný ve 24 měsíčních splátkách ve výši 12 tisíc Kč. Jaká úroková sazba byla pro tento úvěr použitá?
Úvěrové náklady = (24 x 12 000) – 250 000 = 38 000
Roční úroková sazba = 38 000 x 2 x 12 x 100 = 14,59 %
250 000 x (24 + 1)
Úrokové náklady u spotřebních půjček
– splácejí se stejně vysokými měsíčními splátkami. Měsíční splátka zahrnuje úrok a částečné umoření půjčky – anuitní splácení půjčky.
Úrokové náklady = výše půjčky x úroková sazba v % x doba splatnosti v měsících + 1
100 x 12 x 2
měsíční splátka (anuita) = výše půjčky + úrokové náklady
doba splatnosti v měsících
Příklad: Pan Q si půjčí ve spořitelně 50 000 CZK na 29 měsíců. Jak drahá bude tato půjčka, když úroková sazba je stanovena ve výši 13 % a jak vysoká bude měsíční splátka?
Úrokový náklad = 50 000 x 13 x (29 + 1) = 8125
100 x 12 x 2
měsíční splátka = 50 000 + 8125 = 2004,31
29
Úrokové náklady = výše půjčky x úroková sazba v % x doba splatnosti v měsících + 1
100 x 12 x 2
měsíční splátka (anuita) = výše půjčky + úrokové náklady
doba splatnosti v měsících
Příklad: Pan Q si půjčí ve spořitelně 50 000 CZK na 29 měsíců. Jak drahá bude tato půjčka, když úroková sazba je stanovena ve výši 13 % a jak vysoká bude měsíční splátka?
Úrokový náklad = 50 000 x 13 x (29 + 1) = 8125
100 x 12 x 2
měsíční splátka = 50 000 + 8125 = 2004,31
29
12. Propočty úroků
(úrokový výnos, složené úrokování, úrokové náklady u spotřebních půjček, roční úroková sazba pro spotřební úvěry, použití úročitele a odúročitele (diskontu) při výpočtu budoucí hodnoty současných peněz a současné hodnoty budoucích peněz)
Úrokový výnos je odměna za dočasně poskytnutý kapitál za určité období. Je dán úrokem v % převážně za rok, pololetí, čtvrtletí, měsíc ( p.a., p.s., p.q., p.m.). Cena přijatá za dočasně předání hodnoty dlužníkovi k dočasnému použití jeho peněz.
Vzorec pro výpočet:
Úrokový výnos = jistina x úroková sazba/100 x doba úročení
Složené úrokování znamená zhodnocování toho, co bylo z předešlého investování získáno navíc, to znamená investovat získané úroky do dalších bankovněúvěrových obchodů. Hovoříme o kapitalizaci úroků a jejich přeměně v kapitál. Takto použité úroky přinášejí další úroky. Úročení úroků je základem složeného úročení.
Vychází z geometrické posloupnosti.
Konečná jistina = počáteční jistina x faktor úroku z úroků
Faktor úroku z úroků = (1 + úroková sazba/100)n
Úrokový výnos je odměna za dočasně poskytnutý kapitál za určité období. Je dán úrokem v % převážně za rok, pololetí, čtvrtletí, měsíc ( p.a., p.s., p.q., p.m.). Cena přijatá za dočasně předání hodnoty dlužníkovi k dočasnému použití jeho peněz.
Vzorec pro výpočet:
Úrokový výnos = jistina x úroková sazba/100 x doba úročení
Složené úrokování znamená zhodnocování toho, co bylo z předešlého investování získáno navíc, to znamená investovat získané úroky do dalších bankovněúvěrových obchodů. Hovoříme o kapitalizaci úroků a jejich přeměně v kapitál. Takto použité úroky přinášejí další úroky. Úročení úroků je základem složeného úročení.
Vychází z geometrické posloupnosti.
Konečná jistina = počáteční jistina x faktor úroku z úroků
Faktor úroku z úroků = (1 + úroková sazba/100)n
Členění finančních trhů:
a) peněžní x kapitálový peněnžní = trh krátkodobých finančních aktiv se (zbytkovou) splatností do 1 roku (tedy i
dluhopis), tedy peněz a krátkodobých cenných papírů (směnky, depozitní
certifikáty, pokladniční poukázky, mezibankovní KD úvěry, finanční deriváty
apod.); umožňuje řídit likviditu ekonom. jednotek; na peněnžím trhu se
obchoduje s penězi především jako s kupním a platebním prostředkem, s
likviditou
kapitálový = trh dlouhodobých finannčích aktiv se splatností nad 1 rok (akcie, obligace a
směnky, úvěry a půjčky apod.); na kapitálových trzích se obchoduje s penězi jako s kapitálem, tedy s hodnotou schopnou přinášet další (přidanou) hodnotu
b) primární x sekundární primární = prvotní nákupy a prodeje fin. aktiva (první obchodování, emise cenných
papírů apod.); zajišťují přímou přeměnu volných peněnžích zdrojů na fin. investice, příp. použití těchto zdrojů pro reálné investice
sekundární = další prodeje a nákupy fin. aktiv, která byla uvedena do oběhu na primárním
trhu; zajišťuje přerozdělení peněžních zdrojů soustředěných na primárním trhu
c) volné x smluvní volné = veřejně přístupný trh (např. aukce)
smluvní = realizace na základě individuálního kontraktu účastníků
d) organizované x volné organizované = "standardizované" trhy na přesně vymezených místech a podle daných
pravidel (např.burzy)
volné = realizace na základě induviduální dohody (trhy OTC = over-the-counter = přes
přepážku)
e) národní x mezinárodní
Jiné pohled členění: podle typu obchodovaných finančních instrumentů:
a) peněžní
b) kapitálový
c) devizový (měnový)
d) komoditní
dluhopis), tedy peněz a krátkodobých cenných papírů (směnky, depozitní
certifikáty, pokladniční poukázky, mezibankovní KD úvěry, finanční deriváty
apod.); umožňuje řídit likviditu ekonom. jednotek; na peněnžím trhu se
obchoduje s penězi především jako s kupním a platebním prostředkem, s
likviditou
kapitálový = trh dlouhodobých finannčích aktiv se splatností nad 1 rok (akcie, obligace a
směnky, úvěry a půjčky apod.); na kapitálových trzích se obchoduje s penězi jako s kapitálem, tedy s hodnotou schopnou přinášet další (přidanou) hodnotu
b) primární x sekundární primární = prvotní nákupy a prodeje fin. aktiva (první obchodování, emise cenných
papírů apod.); zajišťují přímou přeměnu volných peněnžích zdrojů na fin. investice, příp. použití těchto zdrojů pro reálné investice
sekundární = další prodeje a nákupy fin. aktiv, která byla uvedena do oběhu na primárním
trhu; zajišťuje přerozdělení peněžních zdrojů soustředěných na primárním trhu
c) volné x smluvní volné = veřejně přístupný trh (např. aukce)
smluvní = realizace na základě individuálního kontraktu účastníků
d) organizované x volné organizované = "standardizované" trhy na přesně vymezených místech a podle daných
pravidel (např.burzy)
volné = realizace na základě induviduální dohody (trhy OTC = over-the-counter = přes
přepážku)
e) národní x mezinárodní
Jiné pohled členění: podle typu obchodovaných finančních instrumentů:
a) peněžní
b) kapitálový
c) devizový (měnový)
d) komoditní
Likvidita aktiv
je hlavním kritériem úrovně jednotlivých finančních trhů. V zásadě platí že na tzv. vyspělých trzích (trhy vyspělých států s dlouhou historií fin. trhů) jsou aktiva obchodována ve velkých objemech (je možné je kdykoliv koupit či pordat) zaručují dostatečnou likviditu aktiv. Naproti tomu na rozvíjejících trzích (emerging markets) jsou často obchodovány tituly s velmi nízkou likviditou a není proto na nich zaručena správná oceňovací funkce.
Peněžní trh je výrazně likvidnější než kapitálový trh.Stejně tak arbitrážní obchody mají (vzhledem ke svým objemům) výrazně vyšší efektivnost na peněžním trhu než kapitálovém.
Mezibankovní peněnží trh zajišťuje významným způsobem vyrovnání likvidity v rámci bankvní soustavy (banky přebytkové nabízejí své volné prostředky jiným, tedy deficitním, bankám). ČNB ovlivňuje celkovou likviditu bankovního systému pomocí repo (příp. reverzních repo) operací, vydáváním pokladničních poukázek.
Koupě i prodeje se na finančních trzích uskutečňují na základě návratnosti, tzn. že finanční prostředky předané v rámci obchodů se po určitém čase vrátí k jejich původnímu majiteli (tedy dochází k zápůjčce). V podstatě jedinou výjimkou jsou devizové a komoditní obchody, při kterých dokází ke skutečnému prodeji (jedné měny) a nákupu (jiné měny).
Literatura:
Bankovnictví v České republice (BIVŠ)
Finannčí trhy (BIVŠ)
Úvěrové obchody (BIVŠ)
Peněžní trh je výrazně likvidnější než kapitálový trh.Stejně tak arbitrážní obchody mají (vzhledem ke svým objemům) výrazně vyšší efektivnost na peněžním trhu než kapitálovém.
Mezibankovní peněnží trh zajišťuje významným způsobem vyrovnání likvidity v rámci bankvní soustavy (banky přebytkové nabízejí své volné prostředky jiným, tedy deficitním, bankám). ČNB ovlivňuje celkovou likviditu bankovního systému pomocí repo (příp. reverzních repo) operací, vydáváním pokladničních poukázek.
Koupě i prodeje se na finančních trzích uskutečňují na základě návratnosti, tzn. že finanční prostředky předané v rámci obchodů se po určitém čase vrátí k jejich původnímu majiteli (tedy dochází k zápůjčce). V podstatě jedinou výjimkou jsou devizové a komoditní obchody, při kterých dokází ke skutečnému prodeji (jedné měny) a nákupu (jiné měny).
Literatura:
Bankovnictví v České republice (BIVŠ)
Finannčí trhy (BIVŠ)
Úvěrové obchody (BIVŠ)
Funkce finanční soustavy a finančních trhů:
a) transformační = finanční soustava zajišťuje shromažďování úspor a jejich transformaci do podoby
investic:
a) transformace místní (z Brna do Prahy)
b) transformace časová (krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá)
c) transformace měnová (z CZK do USD)
b) oceňovací = má velký význam, protože účastníci fin. trhů nakupují aktiva, která považují za
nadhodnocená a kupují aktiva, která považují za podhodnocená - tím se udržuje
rovnováha tržního ocenění aktiv. To lze jen u aktiv likvidních, která lze relativně
snadno nakoupit i prodat.
c) zajišťovací = ochrana proti rizikům, např. nechtěným změnám měnových kurzů
d) platební = volné peněžní zdroje a úspory přechází od plátce k příjemci jako platby/inkaso
e) zajištění bohatství = zajišťuje ochranu znehodnocení hotovostních peněz v čase přeměnou hotovosti
na finanční aktiva nebo reálné investice
f) politická - prostřednictvím fin. trhů jsou realizovány určité vládní záměry v hospodfářské politice,
především fiskální (rozpočtové) záměry vlády a monetární (měnové) záměry centrální banky.
Hospodářská politika a) liberálistická (tržní)
b) intervencionalistická (centrálně plánovaná ekonomika)
investic:
a) transformace místní (z Brna do Prahy)
b) transformace časová (krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá)
c) transformace měnová (z CZK do USD)
b) oceňovací = má velký význam, protože účastníci fin. trhů nakupují aktiva, která považují za
nadhodnocená a kupují aktiva, která považují za podhodnocená - tím se udržuje
rovnováha tržního ocenění aktiv. To lze jen u aktiv likvidních, která lze relativně
snadno nakoupit i prodat.
c) zajišťovací = ochrana proti rizikům, např. nechtěným změnám měnových kurzů
d) platební = volné peněžní zdroje a úspory přechází od plátce k příjemci jako platby/inkaso
e) zajištění bohatství = zajišťuje ochranu znehodnocení hotovostních peněz v čase přeměnou hotovosti
na finanční aktiva nebo reálné investice
f) politická - prostřednictvím fin. trhů jsou realizovány určité vládní záměry v hospodfářské politice,
především fiskální (rozpočtové) záměry vlády a monetární (měnové) záměry centrální banky.
Hospodářská politika a) liberálistická (tržní)
b) intervencionalistická (centrálně plánovaná ekonomika)
1. Charakteristika a funkce finančních trhů
(Vymezení pojmů, funkce finanční soustavy a finančních trhů, členění finančních thů, likvidita aktiv peněžního trhu, rizika na peněžním trhu, primární a sekundární kapitálový trh cenných papírů, organizovaný a volný kapitálový trh cenných papírů)
Finanční fond = majetek subjektu v podobě hotovostních i bezhotovostních peněžních prostředků (stavová veličina)
Peněžní důchod = tok peněžních prostředků za určitý čas
K pohybu peněnžích fondů dochází při obchodování na trzích statků (spotřebních statků a výrobních činitelů) a na finančních rtzích (dočasně či trvale volné peněžní prostředky jako nespotřebovaná část peněžních důchodů).
Finanční trh = místní a časové soustředění nabídky volných peněžních prostředků a poptávky po nich, disponibilních
platebních prostředků a kapitálu v peněžní formě.
= soustava institucí jejich vzájemných vztahů a nástrojů používaných při soustředouvání, rozdělování
a používání volných finančních prostřrdků
= soubor finančních služeb spojených s pohybem peněz za uvedenými účely
Na finančních trzích se peněnží úspory z hlediska jejich původních vlastníků mění na fin. investice, volné peněžní
prostředky jsou směňovány za fin. nároky - aktiva.
Posláním finančních trhů je volné finanční prostředky:
a) soustřeďovat
b) přerozdělovat
c) rozmisťovat (na základě poptávky a nabídky)
Finanční fond = majetek subjektu v podobě hotovostních i bezhotovostních peněžních prostředků (stavová veličina)
Peněžní důchod = tok peněžních prostředků za určitý čas
K pohybu peněnžích fondů dochází při obchodování na trzích statků (spotřebních statků a výrobních činitelů) a na finančních rtzích (dočasně či trvale volné peněžní prostředky jako nespotřebovaná část peněžních důchodů).
Finanční trh = místní a časové soustředění nabídky volných peněžních prostředků a poptávky po nich, disponibilních
platebních prostředků a kapitálu v peněžní formě.
= soustava institucí jejich vzájemných vztahů a nástrojů používaných při soustředouvání, rozdělování
a používání volných finančních prostřrdků
= soubor finančních služeb spojených s pohybem peněz za uvedenými účely
Na finančních trzích se peněnží úspory z hlediska jejich původních vlastníků mění na fin. investice, volné peněžní
prostředky jsou směňovány za fin. nároky - aktiva.
Posláním finančních trhů je volné finanční prostředky:
a) soustřeďovat
b) přerozdělovat
c) rozmisťovat (na základě poptávky a nabídky)
Etické zásady podnikání bank
1993 vydává Bankovní asociace Kodex bankovní etiky
- kodex stanovuje etické normy bankovní činnosti
Normy se týkají 4 oblastí vztahů:
1. Obecné zásady chování bank
- pravidla vymezující chování bank vůči veřejnosti a chování ve věcech, které jsou zvláštním atributem bankovnictví
- problém v oblasti bankovního tajemství
- přísné nároky na publicitu, propagační, akviziční a reklamní činnost
2. Vztah pracovníka k bance, v níž je zaměstnán
- požadavek, aby pracovník využil všech svých znalostí, možností a schopností ku prospěchu banky a klientů
- mlčenlivost, vystupování na veřejnosti, korupce
3. Vztah pracovníka banky ke klientele
- pracovníci jsou vedeni, aby uplatňovali zdvořilý, korektní a nestranný přístup ke všem klientům
- poskytovat úplné, pravdivé a srozumitelné informace týkající se obchodního vztahu klienta k bance
4. Vztahy bank navzájem
- vzájemná obchodní soutěž je přípustná pouze na základě nabídky vysoké profesionální úrovně a kvality služeb
- zásadám odporuje podbízení se nepřiměřeně vysokými úroky z vkladů, nízké úroky z úvěrů
- neslučuje se ani poukazování na nedostatky v kvalitě služeb a mezery v nabídce produktů
- kodex stanovuje etické normy bankovní činnosti
Normy se týkají 4 oblastí vztahů:
1. Obecné zásady chování bank
- pravidla vymezující chování bank vůči veřejnosti a chování ve věcech, které jsou zvláštním atributem bankovnictví
- problém v oblasti bankovního tajemství
- přísné nároky na publicitu, propagační, akviziční a reklamní činnost
2. Vztah pracovníka k bance, v níž je zaměstnán
- požadavek, aby pracovník využil všech svých znalostí, možností a schopností ku prospěchu banky a klientů
- mlčenlivost, vystupování na veřejnosti, korupce
3. Vztah pracovníka banky ke klientele
- pracovníci jsou vedeni, aby uplatňovali zdvořilý, korektní a nestranný přístup ke všem klientům
- poskytovat úplné, pravdivé a srozumitelné informace týkající se obchodního vztahu klienta k bance
4. Vztahy bank navzájem
- vzájemná obchodní soutěž je přípustná pouze na základě nabídky vysoké profesionální úrovně a kvality služeb
- zásadám odporuje podbízení se nepřiměřeně vysokými úroky z vkladů, nízké úroky z úvěrů
- neslučuje se ani poukazování na nedostatky v kvalitě služeb a mezery v nabídce produktů
Poslání kodexu
- etická pravidla jsou normou, upravující chování a postupy v předmětných oblastech nad to, co je upraveno právními normami různé úrovně; dodržování právem upravených postupů a chování je minimem, nad nějž staví kodex své požadavky
- soubor pravidel uvedených v kodexu představuje základní rovinu etických požadavků, jednotlivé instituce mohou používat vyšší standard
- protože banky pracují s cizími prostředky očekává se od nich ochrana zájmů klientů, jejich prospěchu, respektování diskrétnosti a uchování obchodního tajemství
Prvky samoregulace obchodních bank [1]
- vnitřní audit
odlišení od útvarů vnitřní kontroly, s nimiž byly ztotožňovány
činnost útvaru vnitřního auditu je nezávislá na vedení banky a na kterémkoliv útvaru
- samoregulační funkce předané zájmovému sdružení - Bankovní asociaci)
- formulace a sledování etických pravidel
- vzájemná konfrontace a kontakt pracovníků bank prostřednictvím komisí B. asociace
- příprava a nalézání konsensu v jednotlivých standardech B. asociace
- uplatňování morálního přístupu v jednotlivých formách vzdělání a přípravy pracovníků
- do budoucna uplatnění rozhodčího řízení ve sporech mezi bankami i mezi bankami a klienty
- zřízení funkce bankovní ombudsman
[1] zdroj: Bankovní dohled a regulace str. 100-103
[1] zdroj. Základní informace o českém bankovnictví str.31-34,50-54
[1] zdroj: Bankovnictví v ČR str. 77
- soubor pravidel uvedených v kodexu představuje základní rovinu etických požadavků, jednotlivé instituce mohou používat vyšší standard
- protože banky pracují s cizími prostředky očekává se od nich ochrana zájmů klientů, jejich prospěchu, respektování diskrétnosti a uchování obchodního tajemství
Prvky samoregulace obchodních bank [1]
- vnitřní audit
odlišení od útvarů vnitřní kontroly, s nimiž byly ztotožňovány
činnost útvaru vnitřního auditu je nezávislá na vedení banky a na kterémkoliv útvaru
- samoregulační funkce předané zájmovému sdružení - Bankovní asociaci)
- formulace a sledování etických pravidel
- vzájemná konfrontace a kontakt pracovníků bank prostřednictvím komisí B. asociace
- příprava a nalézání konsensu v jednotlivých standardech B. asociace
- uplatňování morálního přístupu v jednotlivých formách vzdělání a přípravy pracovníků
- do budoucna uplatnění rozhodčího řízení ve sporech mezi bankami i mezi bankami a klienty
- zřízení funkce bankovní ombudsman
[1] zdroj: Bankovní dohled a regulace str. 100-103
[1] zdroj. Základní informace o českém bankovnictví str.31-34,50-54
[1] zdroj: Bankovnictví v ČR str. 77
Pravidla obezřetného chování
Centrální banka usměrňuje podnikatelské aktivity bank v rámci pravidel obezřetného chování bank.
Hlavní z těchto pravidel se týkají:
- likvidity obchodních bank a podmínek tvorby povinných minimálních rezerv
- kapitálové přiměřenosti - minimální KP 8% KP = kapitál x 0,08
kap.pož.A + kap.pož B
- úvěrové angažovanosti
hrubá angažovanost - součet všech nástrojů za 1 dlužníkem, které banka vlastní, bez zohlednění vytvořených opravných položek
čistá angažovanost - po odečtení zajištění
· vůči jedné osobě či ekonomicky spjaté skupině nesmí přesáhnout 25% kapitálu
· čistá angažovanost b.portfolia nesmí přesáhnout 20% kapitálu vůči
- osobě, která má k bance zvláštní vztah
- ekonomicky spjaté skupině osob,v níž alespoň 1 osoba je osobou se zvláštním vztahem k b.
- ekonomicky spjaté skupině osob, přičemž alespoň na 1 osobě má kvalifikovanou účast osoba se
zvláštním vztahem k bance
- zásad klasifikace pohledávek a úvěrů a tvorby rezerv a opravných položek k těmto pohledávkám[1]
u klasifikace pohledávek tvoří banka k pokrytí rizik s pohledávkou spojených opravné položky stanoveným koeficientem z nezajištěné části pohledávky
sledované = upravená hodnota x 0,05
nestandardní = upravená hodnota x 0,20
pochybné = upravená hodnota x 0,50
ztrátové = upravená hodnota x 1,00
- zásad vytváření portfolií CP a majetkových podílů bankami, a krytí rizika jejich znehodnocení
- podmínek některých druhů úvěrů a investic do majetkových účastí
- požadavků na správu a hospodaření banky
[1] zdroj: Bankovní dohled a regulace str. 100-103
Hlavní z těchto pravidel se týkají:
- likvidity obchodních bank a podmínek tvorby povinných minimálních rezerv
- kapitálové přiměřenosti - minimální KP 8% KP = kapitál x 0,08
kap.pož.A + kap.pož B
- úvěrové angažovanosti
hrubá angažovanost - součet všech nástrojů za 1 dlužníkem, které banka vlastní, bez zohlednění vytvořených opravných položek
čistá angažovanost - po odečtení zajištění
· vůči jedné osobě či ekonomicky spjaté skupině nesmí přesáhnout 25% kapitálu
· čistá angažovanost b.portfolia nesmí přesáhnout 20% kapitálu vůči
- osobě, která má k bance zvláštní vztah
- ekonomicky spjaté skupině osob,v níž alespoň 1 osoba je osobou se zvláštním vztahem k b.
- ekonomicky spjaté skupině osob, přičemž alespoň na 1 osobě má kvalifikovanou účast osoba se
zvláštním vztahem k bance
- zásad klasifikace pohledávek a úvěrů a tvorby rezerv a opravných položek k těmto pohledávkám[1]
u klasifikace pohledávek tvoří banka k pokrytí rizik s pohledávkou spojených opravné položky stanoveným koeficientem z nezajištěné části pohledávky
sledované = upravená hodnota x 0,05
nestandardní = upravená hodnota x 0,20
pochybné = upravená hodnota x 0,50
ztrátové = upravená hodnota x 1,00
- zásad vytváření portfolií CP a majetkových podílů bankami, a krytí rizika jejich znehodnocení
- podmínek některých druhů úvěrů a investic do majetkových účastí
- požadavků na správu a hospodaření banky
[1] zdroj: Bankovní dohled a regulace str. 100-103
• Informace se v rámci controllingu třídí na:
. informace pro potřeby řízeni, které jsou orientovány - na hospodářský výsledek,
- aktuálně,
- do budoucna,
- strategicky,
- na veřejnost,
- konkurenčně;
. informace ad boe,
. operativní informace.
Řídící informační systém se od běžných informací liší hlavními rysy: - požadavek odsouhlasení informací s odpovědnými útvary,
- hierarchické třídění informací za účelem rychlé lokalizace příčin od
chylek,
- jasné přiřazení ukazatelů pro řízení a posouzení rentability dané orga
nizační jednotky.
Úkoly controllingu jsou obsahové a formální:
. Obsahové úkoly ("výnosové svědomí banky") - integrované prosazení
rozhodnutí, které se týká rentability a rizika na všech úrovních banky.
Obsahové řízení rentability a rizika zahrnuje:
- strategické plánování a kontrolu,
- operativní plánování a kontrolu,
- samostatná rozhodnutí (uzavření obchodů).
. Formální úkoly (vytvoření odpovídající infrastruktury banky) - vytvoření plánovacích a informačních systémů, stejně tak jako orientace zbývajících dílčích systémů banky na výnosové cíle.
Zdroj: Bankovnictví v České republice, str.69 - 73
- aktuálně,
- do budoucna,
- strategicky,
- na veřejnost,
- konkurenčně;
. informace ad boe,
. operativní informace.
Řídící informační systém se od běžných informací liší hlavními rysy: - požadavek odsouhlasení informací s odpovědnými útvary,
- hierarchické třídění informací za účelem rychlé lokalizace příčin od
chylek,
- jasné přiřazení ukazatelů pro řízení a posouzení rentability dané orga
nizační jednotky.
Úkoly controllingu jsou obsahové a formální:
. Obsahové úkoly ("výnosové svědomí banky") - integrované prosazení
rozhodnutí, které se týká rentability a rizika na všech úrovních banky.
Obsahové řízení rentability a rizika zahrnuje:
- strategické plánování a kontrolu,
- operativní plánování a kontrolu,
- samostatná rozhodnutí (uzavření obchodů).
. Formální úkoly (vytvoření odpovídající infrastruktury banky) - vytvoření plánovacích a informačních systémů, stejně tak jako orientace zbývajících dílčích systémů banky na výnosové cíle.
Zdroj: Bankovnictví v České republice, str.69 - 73
10. Regulace bankovních obchodů.
( cíle regulace, pravomoci ČNB, pravidla obezřetného chování, etické zásady podnikání bank, prvky samoregulace obchodních bank.)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cíle regulace [1]
- Prevence realizace systémového rizika systémovou událostí ( tj. snížení nejistoty o tom, zda dojde k řetězové platební neschopnosti bank, zamrznutí vkladů a přerušení toku bezhotovostních plateb v ekonomice )
- Representace zájmu vkladatelů ( spočívá v omezení ztrát vkladatelů a ostatních věřitelů banky z insolvence banky, tj. ve snížení nejistoty o tom, že banka neobezřetným podnikáním způsobí svým vkladatelům a věřitelům ztráty. )
Pravomoci ČNB [2]
- určuje měnovou politiku
- vydává bankovky a mince
- řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů
- vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v ČR ( dohled na dálku, dohled na místě, spolupráce s ostatními regulátory, auditory)
- regulace podnikání bank ( obezřetné podnikání bank - opatření a vyhlášky, zveřejňování informací, regulace vstupu do bankovního sektoru)
podle § 44 zák. č.6/1993Sb. dohled zahrnuje:
- posuzování žádosti o udělení licencí a povolení podle zvláštních předpisů ( o bankách, devizový zákon)
- dohled nad dodržováním podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními
- kontrolu dodržování zákonů, jestliže je k této kontrole ČNB tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy zmocněna, a kontrolu dodržování vyhlášek a opatření vydaných ČNB.
Základním dokumentem usměrňujícím podnikání obchodních bank je zákon o bankách č.21/1992Sb,. Pokud ČNB zjistí nedostatky v činnosti bank, pak jí zákon dává pravomoc.
- požadovat aby banka ve stanovené lhůtě sjednala nápravu, přičemž je dále specifikováno, ve kterých směrech ( oblastech)
- změnit povolení působit jako banka vyloučením nebo omezením některých činností
- nařídit mimořádný audit na náklady banky
- zavést nucenou správu
- uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.
- snížit základní jmění banky o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy
[1] zdroj: Bankovní regulace a dohled str. 63-64
[2] zdroj: Bankovnictví v ČR str.74 a zák. 6/1993 Sb.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cíle regulace [1]
- Prevence realizace systémového rizika systémovou událostí ( tj. snížení nejistoty o tom, zda dojde k řetězové platební neschopnosti bank, zamrznutí vkladů a přerušení toku bezhotovostních plateb v ekonomice )
- Representace zájmu vkladatelů ( spočívá v omezení ztrát vkladatelů a ostatních věřitelů banky z insolvence banky, tj. ve snížení nejistoty o tom, že banka neobezřetným podnikáním způsobí svým vkladatelům a věřitelům ztráty. )
Pravomoci ČNB [2]
- určuje měnovou politiku
- vydává bankovky a mince
- řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů
- vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v ČR ( dohled na dálku, dohled na místě, spolupráce s ostatními regulátory, auditory)
- regulace podnikání bank ( obezřetné podnikání bank - opatření a vyhlášky, zveřejňování informací, regulace vstupu do bankovního sektoru)
podle § 44 zák. č.6/1993Sb. dohled zahrnuje:
- posuzování žádosti o udělení licencí a povolení podle zvláštních předpisů ( o bankách, devizový zákon)
- dohled nad dodržováním podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními
- kontrolu dodržování zákonů, jestliže je k této kontrole ČNB tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy zmocněna, a kontrolu dodržování vyhlášek a opatření vydaných ČNB.
Základním dokumentem usměrňujícím podnikání obchodních bank je zákon o bankách č.21/1992Sb,. Pokud ČNB zjistí nedostatky v činnosti bank, pak jí zákon dává pravomoc.
- požadovat aby banka ve stanovené lhůtě sjednala nápravu, přičemž je dále specifikováno, ve kterých směrech ( oblastech)
- změnit povolení působit jako banka vyloučením nebo omezením některých činností
- nařídit mimořádný audit na náklady banky
- zavést nucenou správu
- uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.
- snížit základní jmění banky o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy
[1] zdroj: Bankovní regulace a dohled str. 63-64
[2] zdroj: Bankovnictví v ČR str.74 a zák. 6/1993 Sb.
Bankovní IS jako nástroj řízení obchodu
· Ukázalo se, že informace z fin. Účetnictví nejsou dostatečné, proto banky rozšiřují o výnosové a nákladové účetnictví, které tvoří základ tzv. controllingu ( řídit).
· Obecným úkolem controllingu je dlouhodobé řízení banky prostřednictvím hospodářských výsledku a krátkodobého ovlivnění provozních postupu.
· Dílčí oblasti controllingu:
- účetnictví ( finanční, statistika, výnosové a nákladové)
- plánování ( sestavení plánu, anylýza odchylek, kontrola účetnictví)
– další oblasti ( organizace banky, personalistika, zpracování dat)
· Controlling se zakládá na výběru a vyhodnocení různých informací. Informace, které jsou pro controlling nezbytné, se obstarávají a zpracovávají s užitím výpočetní techniky.
· Podchycení ( věcných nákladů, osobních nákladů, statistických dat, finančních toků)
· Vyhodnocení ( personálních požadavků, nákladových analýz, statistik výkonů, mezibankovních srovnání, kalkulací, prognóz)
· Hlavní úkoly controllingu:
- Spolupůsobení při zaváděni a dalším vývoji informačních, rozhodovacích, plánovacích
a zpravodajských systémů.
- Kontrola pomocí srovnáni plánovaných hodnot se skutečnosti a srovnáni externích dat
s vnitřnrmi provozními daty (odchyl ková analýza).
- Vypracovávánr zpráva komentářů
- "Navigačnr" funkce při dosahování cílů banky
- Zjištění slabých stránek a problematických míst banky
· Obecným úkolem controllingu je dlouhodobé řízení banky prostřednictvím hospodářských výsledku a krátkodobého ovlivnění provozních postupu.
· Dílčí oblasti controllingu:
- účetnictví ( finanční, statistika, výnosové a nákladové)
- plánování ( sestavení plánu, anylýza odchylek, kontrola účetnictví)
– další oblasti ( organizace banky, personalistika, zpracování dat)
· Controlling se zakládá na výběru a vyhodnocení různých informací. Informace, které jsou pro controlling nezbytné, se obstarávají a zpracovávají s užitím výpočetní techniky.
· Podchycení ( věcných nákladů, osobních nákladů, statistických dat, finančních toků)
· Vyhodnocení ( personálních požadavků, nákladových analýz, statistik výkonů, mezibankovních srovnání, kalkulací, prognóz)
· Hlavní úkoly controllingu:
- Spolupůsobení při zaváděni a dalším vývoji informačních, rozhodovacích, plánovacích
a zpravodajských systémů.
- Kontrola pomocí srovnáni plánovaných hodnot se skutečnosti a srovnáni externích dat
s vnitřnrmi provozními daty (odchyl ková analýza).
- Vypracovávánr zpráva komentářů
- "Navigačnr" funkce při dosahování cílů banky
- Zjištění slabých stránek a problematických míst banky
Funkce finančního účetnictví
= Finanční účetnictví podchycuje všechny obchodní případy bankovního provozu z hlediska jejich obsahu a hodnoty v plánované, nepřetržité a řádné formě.
Účetnictví plní pro jednotlivé skupiny různé funkce:
· majitelé banky získají informace:
- o složení použitých vlastních prostředků, investicích
hodnotách;
- o nákladech a výnosech;
– o ziscích a ztrátách;
· věřitelé:
a majetkových
- získají potvrzení o výši svých investovaných majetkových hodnot, - mohou si vytvořit obrázek o bezpečnosti svých investic;
· dlužníci:
. získají potvrzení rozsahu svých závazků;
· jiné banky:
- mohou prověřit výši svých závazků a pohledávek vůči dané bance ve
srovnání s vlastními podklady,
- získají informace o platební schopnosti svého obchodního partnera;
· bankovní dohled obdrží důležité podklady:
- roční závěrky,
- obchodní a auditorské zprávy,
- požadovaná hlášení a výkazy apod.;
· finanční úřady potřebují účetnictví jako:
základ pro výpočet daní,
- kontrolní nástroj;
· veřejnost si může vytvořit obrázek o stavu bankovního systému na základě:
- zveřejněných ročních závěrek obchodních bank a
– údajů zveřejněných ČNB.
Účetnictví plní pro jednotlivé skupiny různé funkce:
· majitelé banky získají informace:
- o složení použitých vlastních prostředků, investicích
hodnotách;
- o nákladech a výnosech;
– o ziscích a ztrátách;
· věřitelé:
a majetkových
- získají potvrzení o výši svých investovaných majetkových hodnot, - mohou si vytvořit obrázek o bezpečnosti svých investic;
· dlužníci:
. získají potvrzení rozsahu svých závazků;
· jiné banky:
- mohou prověřit výši svých závazků a pohledávek vůči dané bance ve
srovnání s vlastními podklady,
- získají informace o platební schopnosti svého obchodního partnera;
· bankovní dohled obdrží důležité podklady:
- roční závěrky,
- obchodní a auditorské zprávy,
- požadovaná hlášení a výkazy apod.;
· finanční úřady potřebují účetnictví jako:
základ pro výpočet daní,
- kontrolní nástroj;
· veřejnost si může vytvořit obrázek o stavu bankovního systému na základě:
- zveřejněných ročních závěrek obchodních bank a
– údajů zveřejněných ČNB.
Požadavky kladené na účetnictví:
· Všechny obchody musejí být denně podchyceny a zúčtovány
· Účetnictví musí být ochráněno před chybným účtováním hustou sítí odsouhlasení údajů a kontrol (spolehlivost).Všechny obchodní případy musejí být podchyceny pokud možno hospodárně
· Účetnictví musí být ochráněno před chybným účtováním hustou sítí odsouhlasení údajů a kontrol (spolehlivost).Všechny obchodní případy musejí být podchyceny pokud možno hospodárně
9. Úloha bankovních informačních systémů
(sféry uplatnění informačních systémů v bankovních aktivitách, funkce finančního účetnictví, bankovní informační systém jako nástroj řízení obchodu, úkoly a obsah controllingu)
Sféry uplatnění informačních systémů v bankovních aktivitách
· na základě kvalitně zpracovaných dat banky provádějí obchodněpolitická rozhodnutí, úlohou IS banky je kromě zpracování dat:
– stavy účtů
– denní výpisy a dispozice klientů
– denní, měsíční a roční bilance
– náklady a výnosy
– zúčtování zisků a ztrát
– propočet hospodárnosti účetních spojení, obchodních míst nebo úseků činnosti banky
· jádrem bank. IS je účetnictví
· účet je základem všech bankovních obchodů a služeb
· účetnictví poskytuje informace o celkové hospodářské situaci banky
Sféry uplatnění informačních systémů v bankovních aktivitách
· na základě kvalitně zpracovaných dat banky provádějí obchodněpolitická rozhodnutí, úlohou IS banky je kromě zpracování dat:
– stavy účtů
– denní výpisy a dispozice klientů
– denní, měsíční a roční bilance
– náklady a výnosy
– zúčtování zisků a ztrát
– propočet hospodárnosti účetních spojení, obchodních míst nebo úseků činnosti banky
· jádrem bank. IS je účetnictví
· účet je základem všech bankovních obchodů a služeb
· účetnictví poskytuje informace o celkové hospodářské situaci banky
Řízení depozit
· zahrnuje cílené řízení veškerých závazků obch.banky za účelem financování plánovaného růstu a regulace jejich aktiv, likvidní doplnění řízení aktiv prostřednictvím nákupu likvidity.
· Oběma způsobům řízení depozit je vlastní účinná refinanční politika. Jejím cílem je investování získaných prostředků do jednotlivých složek aktiv. Pokud banka potřebuje např. dodatečnou likviditu k uspokojení požadavků a potřeb klientů, nakupuje nezbytné prostředky na finančním trhu (řízení pasiv v úzkém smyslu).
· Rozdílná pružnost úrokových sazeb u různých kategorií pasiv tvoří teoretický a empirický základ řízení pasiv.
· Nástroje peněžního trhu hrají klíčovou roli v řízení depozit v úzkém smyslu; střednědobé a dlouhodobé závazky banky v různých formách tvoří spíše součást strategického refinancování, tj. řízení depozit v širokém smyslu.
· Likvidita získaná řízením depozit slouží dvěma účelům:
– ke kompenzaci odtoku depozita
– uspokojení úvěrových požadavků klientů
· Řízení depo zit doplňuje řízení likvidity aktiv
· Řízení pasiv tedy ovlivňuje jak rentabilitu, tak i riziko banky.
· Budoucnost řízení banky je v kombinovaném řízení bankovních aktiva pasiv.
· Oběma způsobům řízení depozit je vlastní účinná refinanční politika. Jejím cílem je investování získaných prostředků do jednotlivých složek aktiv. Pokud banka potřebuje např. dodatečnou likviditu k uspokojení požadavků a potřeb klientů, nakupuje nezbytné prostředky na finančním trhu (řízení pasiv v úzkém smyslu).
· Rozdílná pružnost úrokových sazeb u různých kategorií pasiv tvoří teoretický a empirický základ řízení pasiv.
· Nástroje peněžního trhu hrají klíčovou roli v řízení depozit v úzkém smyslu; střednědobé a dlouhodobé závazky banky v různých formách tvoří spíše součást strategického refinancování, tj. řízení depozit v širokém smyslu.
· Likvidita získaná řízením depozit slouží dvěma účelům:
– ke kompenzaci odtoku depozita
– uspokojení úvěrových požadavků klientů
· Řízení depo zit doplňuje řízení likvidity aktiv
· Řízení pasiv tedy ovlivňuje jak rentabilitu, tak i riziko banky.
· Budoucnost řízení banky je v kombinovaném řízení bankovních aktiva pasiv.
Řízení vlastního kapitálu a dividend
· kapitál tvoří základ provozu banky
· Umění řídit vlastní prostředky spočívá ve schopnosti současně uspokojit zájmové skupiny zainteresované na kapitálových položkách: centrální banku bankovní dohled, akcionáře, investory a finanční analytiky.
· Kapitál je určen k:
– financování především hmotného investičního majetku
– má chránit banku před neočekávanými událostmi
– důvěra u vkladatelů
– úvěruschopnost
Interní obstarání kapitálu
· Interní tvorba kapitálu je určována částí nerozdělených či zadržených zisků a výnosností vlastního kapitálu. Čím vyšší jsou tyto faktory, tím vyšší je interní tvorba kapitálu
· pokud se bance nepodaří dosáhnout těmito cestami zvýšení vl.kapitálu, musí si požadované zdroje obstarat na kapitálových trzích
Externí obstarání kapitálu
· Ekonomická situace (např. na trhu) nebo orgány bankovního dohledu mohou iniciovat u banky obstarání dodatečných vlastních prostředků na kapitálovém trhu.
· Je třeba zvažovat, co je pro banku vhodnější, zda obstarání akciového kapitálu (základního kapitálu) nebo tzv. dluhového kapitálu (např. obligacemi). Pokud banka má možnost volby, jde o posouzení předností a nevýhod jednotlivých forem kapitálu.
· Důležitou roli při plánování zvýšení vlastních prostředků hraje využití výhodných poměrů na trhu. Např. při srovnatelně nízkých tržních úrokových sazbách je výhodná emise obligací a při relativně výhodných kurzových hodnotách akcií je vhodné zvážit obstarání akciového kapitálu.
Kapitálová přiměřenost
· Posoudit, kdy je kapitálová základna banky dostatečná nebo přiměřená, není jednoduché. Tradičně je kapitálová pozice banky měřena vztahovými veličinami, v nichž jsou dávány do vztahu vlastní prostředky se závazky, součtem aktiva rizikovými aktivy.
· K posouzení, zda banka disponuje přiměřeným množstvím kapitálu, je třeba zvážit strukturu bilance, jak na straně aktiv, tak na straně pasiv. Nevhodná struktura financování (vysoká rizika úrokových sazeb, likvidity a úvěrové riziko) může klást vyšší nároky na kapitálovou přiměřenost.
Propojené řízení aktiv a pasiv banky
· Kombinované řízení aktiva pasiv (ALM*) se stalo neodmyslitelným nástrojem řízení úspěšné banky. Moderní řízení aktiva pasiv je označováno rovněž jako dynamické řízení bilance nebo řízení toku prostředků. V úzkém smyslu tím rozumíme řízení úrokové marže, tj. ovlivnění a kontrolu pozitivní marže mezi aktivními a pasivními úroky.
· Velká důležitost se přikládá řízení rozdílu mezi úrokově citlivými aktivy (např. úvěry bankám, směnky a papíry peněžního trhu) a mezi úrokově citlivými pasivy (např. vklady na viděnou a termínované vklady).
Zdroj: Bankovnictví v České republice, str. 61 - 69
· Umění řídit vlastní prostředky spočívá ve schopnosti současně uspokojit zájmové skupiny zainteresované na kapitálových položkách: centrální banku bankovní dohled, akcionáře, investory a finanční analytiky.
· Kapitál je určen k:
– financování především hmotného investičního majetku
– má chránit banku před neočekávanými událostmi
– důvěra u vkladatelů
– úvěruschopnost
Interní obstarání kapitálu
· Interní tvorba kapitálu je určována částí nerozdělených či zadržených zisků a výnosností vlastního kapitálu. Čím vyšší jsou tyto faktory, tím vyšší je interní tvorba kapitálu
· pokud se bance nepodaří dosáhnout těmito cestami zvýšení vl.kapitálu, musí si požadované zdroje obstarat na kapitálových trzích
Externí obstarání kapitálu
· Ekonomická situace (např. na trhu) nebo orgány bankovního dohledu mohou iniciovat u banky obstarání dodatečných vlastních prostředků na kapitálovém trhu.
· Je třeba zvažovat, co je pro banku vhodnější, zda obstarání akciového kapitálu (základního kapitálu) nebo tzv. dluhového kapitálu (např. obligacemi). Pokud banka má možnost volby, jde o posouzení předností a nevýhod jednotlivých forem kapitálu.
· Důležitou roli při plánování zvýšení vlastních prostředků hraje využití výhodných poměrů na trhu. Např. při srovnatelně nízkých tržních úrokových sazbách je výhodná emise obligací a při relativně výhodných kurzových hodnotách akcií je vhodné zvážit obstarání akciového kapitálu.
Kapitálová přiměřenost
· Posoudit, kdy je kapitálová základna banky dostatečná nebo přiměřená, není jednoduché. Tradičně je kapitálová pozice banky měřena vztahovými veličinami, v nichž jsou dávány do vztahu vlastní prostředky se závazky, součtem aktiva rizikovými aktivy.
· K posouzení, zda banka disponuje přiměřeným množstvím kapitálu, je třeba zvážit strukturu bilance, jak na straně aktiv, tak na straně pasiv. Nevhodná struktura financování (vysoká rizika úrokových sazeb, likvidity a úvěrové riziko) může klást vyšší nároky na kapitálovou přiměřenost.
Propojené řízení aktiv a pasiv banky
· Kombinované řízení aktiva pasiv (ALM*) se stalo neodmyslitelným nástrojem řízení úspěšné banky. Moderní řízení aktiva pasiv je označováno rovněž jako dynamické řízení bilance nebo řízení toku prostředků. V úzkém smyslu tím rozumíme řízení úrokové marže, tj. ovlivnění a kontrolu pozitivní marže mezi aktivními a pasivními úroky.
· Velká důležitost se přikládá řízení rozdílu mezi úrokově citlivými aktivy (např. úvěry bankám, směnky a papíry peněžního trhu) a mezi úrokově citlivými pasivy (např. vklady na viděnou a termínované vklady).
Zdroj: Bankovnictví v České republice, str. 61 - 69
Řízení aktiv:
· plánovaná likvidita
· rezervní likvidita
· zdroje likvidity:
– výpůjčky od jiných subjektů
– prodej svých aktiv
· banky kladou důraz na použítí aktiv jako zdroje likvidity, proto udržují rezervy:
– primární
– sekundární
· Čím vyšší je v bilanci podíl primárních a sekundárních rezerv v aktivech, tím menší je potenciální rentabilita a riziko
Podstata řízení úvěrového portfolia
· úvěry a půjčky jsou hlavní činností bank
· patří k rizikovým, méně likvidním aktivům
· Poté, co banka stanovila svoji optimální likviditní politiku, může se soustředit na poskytování úvěrů
· Řízení úvěrového portfolia tvoří důležitou součást bankovního řízení
· banka si sama stanovuje podmínky pro poskytnutí úvěru, ty jsou stanoveny v zásadách úvěrové politky
· Stupeň rizika úvěrového portfolia je určován zejména úvěrovým rizikem, rizikem úrokových sazeb, likviditním rizikem, provozním rizikem a rizikem podvodu. Určující však zůstává posouzení bonity klienta (jeho "úvěruschopnost" a "úvěruhodnost").
· Pokud banka akceptuje bonitu klienta, dále rozhoduje o podmínkách poskytnutí úvěru
· rezervní likvidita
· zdroje likvidity:
– výpůjčky od jiných subjektů
– prodej svých aktiv
· banky kladou důraz na použítí aktiv jako zdroje likvidity, proto udržují rezervy:
– primární
– sekundární
· Čím vyšší je v bilanci podíl primárních a sekundárních rezerv v aktivech, tím menší je potenciální rentabilita a riziko
Podstata řízení úvěrového portfolia
· úvěry a půjčky jsou hlavní činností bank
· patří k rizikovým, méně likvidním aktivům
· Poté, co banka stanovila svoji optimální likviditní politiku, může se soustředit na poskytování úvěrů
· Řízení úvěrového portfolia tvoří důležitou součást bankovního řízení
· banka si sama stanovuje podmínky pro poskytnutí úvěru, ty jsou stanoveny v zásadách úvěrové politky
· Stupeň rizika úvěrového portfolia je určován zejména úvěrovým rizikem, rizikem úrokových sazeb, likviditním rizikem, provozním rizikem a rizikem podvodu. Určující však zůstává posouzení bonity klienta (jeho "úvěruschopnost" a "úvěruhodnost").
· Pokud banka akceptuje bonitu klienta, dále rozhoduje o podmínkách poskytnutí úvěru
Řízení zásob CP
· Bankovní portfolio cenných papírů má jak výnosovou, tak i likviditní část
· Investice do cenných papírů, které netvoří sekundární rezervy, jsou relativně výnosným zdrojem důchodů obchodních bank. Banky vkládají své dlouhodobějšídisponibilní zdroje peněz do dluhopisů podniků, vládních a komunálních cenných papírů, investičních společností a fondů, penzijních a jiných fondů
· používají je též jako terciální rezervy k překonání nedostatku disponibilních zdrojů
· základme řízení CP je analogie k úvěrové politice – písemně formulovaná politika banky v oblasti CP:
– stanovení investičních cílů
– popis kompetencí a zodpovědnosti
– určení druhů cenných papírů, které přicházejí v úvahu
– stanovení lhůt
– stanovení možných odchylek investiční politiky atd.
Řízení hmotných aktiv
· podíl hmotných aktiv(budovy a jiné nem.) na bilanční sumě pohybuje okolo 2 – 3%
· ve srovnání s jinými podniky tvoří zanedbatelnou část aktiv
· jsou to fixní náklady
· likvidita je nejnižší ze všech bankovních aktiv
Řízení pasiv:
· bank.politika se soustřeďuje na řízení aktiv.struktura pasiv je daná, je považována za neovlivnitelnou
· řízení pasiv zahrnuje:
– řízení depozit
– řízení vlastních prostředků
· Investice do cenných papírů, které netvoří sekundární rezervy, jsou relativně výnosným zdrojem důchodů obchodních bank. Banky vkládají své dlouhodobějšídisponibilní zdroje peněz do dluhopisů podniků, vládních a komunálních cenných papírů, investičních společností a fondů, penzijních a jiných fondů
· používají je též jako terciální rezervy k překonání nedostatku disponibilních zdrojů
· základme řízení CP je analogie k úvěrové politice – písemně formulovaná politika banky v oblasti CP:
– stanovení investičních cílů
– popis kompetencí a zodpovědnosti
– určení druhů cenných papírů, které přicházejí v úvahu
– stanovení lhůt
– stanovení možných odchylek investiční politiky atd.
Řízení hmotných aktiv
· podíl hmotných aktiv(budovy a jiné nem.) na bilanční sumě pohybuje okolo 2 – 3%
· ve srovnání s jinými podniky tvoří zanedbatelnou část aktiv
· jsou to fixní náklady
· likvidita je nejnižší ze všech bankovních aktiv
Řízení pasiv:
· bank.politika se soustřeďuje na řízení aktiv.struktura pasiv je daná, je považována za neovlivnitelnou
· řízení pasiv zahrnuje:
– řízení depozit
– řízení vlastních prostředků
8. Řízení aktiv a pasiv obchodní banky
(rámcové principy v řízení aktiv a pasiv banky, podstata řízení úvěrového portfolia, zásob CP, hmotných aktiv, depozit, vlastního kapitálu a dividend)
Rámcové principy v řízení aktiv a pasiv banky
· řízení bankovní bilance zahrnuje řzení její aktivní a pasivní strany.
· Tvoří ji:
– likviditní politika
– úvěrová politika
– řízení zásob cenných papírů
– řízení hmotných aktiv
– řízení depozit (depozitní politika)
– řízení vlastního kapitálu banky
– dividendová politika
· přístupy k říz. Bank. Bilance jsou ovlivňovány především změna fin. Systému. TZN.s vývojem nových fi. Trhů. Produktů a institucí se mění i metody řízení A a P.
· Základní principy řízení A a P:
– banka musí být likvidní
– musí minimalizovat riziko při získávání aktiv tím, že držená aktiva diverzifikuje neboli že určitý objem aktiv s vysokou mírou rizika vyvažuje přiměřeným objemem aktiv s nízkou mírou rizika
– získávat zdroje pěněžních prostředků s nejnižšími náklady
– minimalizovat rizika plynoucí ze změn úrokových měr a směnných kurzů
Rámcové principy v řízení aktiv a pasiv banky
· řízení bankovní bilance zahrnuje řzení její aktivní a pasivní strany.
· Tvoří ji:
– likviditní politika
– úvěrová politika
– řízení zásob cenných papírů
– řízení hmotných aktiv
– řízení depozit (depozitní politika)
– řízení vlastního kapitálu banky
– dividendová politika
· přístupy k říz. Bank. Bilance jsou ovlivňovány především změna fin. Systému. TZN.s vývojem nových fi. Trhů. Produktů a institucí se mění i metody řízení A a P.
· Základní principy řízení A a P:
– banka musí být likvidní
– musí minimalizovat riziko při získávání aktiv tím, že držená aktiva diverzifikuje neboli že určitý objem aktiv s vysokou mírou rizika vyvažuje přiměřeným objemem aktiv s nízkou mírou rizika
– získávat zdroje pěněžních prostředků s nejnižšími náklady
– minimalizovat rizika plynoucí ze změn úrokových měr a směnných kurzů
Zdroje likvidity
Banka má v podstatě dvě možnosti získání potřebné likvidity:
a) výpůjčky od jiných subjektů
b) prodej stálých aktiv
Primárními rezervami (zdroji likvidity) jsou okamžitě použitelná, absolutně likvidní aktiva bez transakčních nákladů.
Jedná se o pokladní hotovost, povinné i dobrovolné vklady banky u centrální banky. Banky
pro nízkou výnosnost udržují jen nejnutnější objemy těchto zdrojů.
Sekundární rezervy (zdroje likvidity) mají podpůrný charakter a slouží k rychlému doplnění primárních rezerv
s minimálními náklady (lehce zhodnotilená aktiva). Kromě zvýšení likvidity přinášejí bance
zisk. Musí vyazovat:
- vysokou kvalitu (minimální dlužnické riziko)
- krátkou dobu splatnosti (zpravidla do 1 roku)
- vysokou tržní likviditu - obchodovatelnost na trhu
Obecně platí, že čím větší je likvidita aktiva, tím menší je jeho výnos => likvidita se dostává do konfliktu s rentabilitou.
Rentabilita (výnosnost) je poměr zisku k určitému ukazateli činnosti banky měří se v procentech. Pro posouzení celkové rentability banky a kvality vedení banky jsou nejvýznamější:
a) rentabilita vlastního kapitálu = poměr čistého zisku po zdanění a vlastního kapitálu. Hodnota je
významná především pro vlastníky (akcionáře) banky a vyjadřuje
efektivnost výkonů banky ve vztahu k vlastnímu kapitálu tedy
míru zhodnocení vložených vlastních prostředků.
b) rentabilita aktiv = poměr zisku k danému aktivu. Je dány kontrolovatelnými faktory (tedy strukturou,
výnosností a hodnotou, náklady, zdaněním apod.) a nekontrolovatelnými faktory
(makroekonomickými činiteli - inflace, konkurenční prostředí apod.)
Důležitější než čistý zisk je skutečný cash flow - tok hotovosti, který se skládá ze zisku, dotací rezerv a odpisů.
a) výpůjčky od jiných subjektů
b) prodej stálých aktiv
Primárními rezervami (zdroji likvidity) jsou okamžitě použitelná, absolutně likvidní aktiva bez transakčních nákladů.
Jedná se o pokladní hotovost, povinné i dobrovolné vklady banky u centrální banky. Banky
pro nízkou výnosnost udržují jen nejnutnější objemy těchto zdrojů.
Sekundární rezervy (zdroje likvidity) mají podpůrný charakter a slouží k rychlému doplnění primárních rezerv
s minimálními náklady (lehce zhodnotilená aktiva). Kromě zvýšení likvidity přinášejí bance
zisk. Musí vyazovat:
- vysokou kvalitu (minimální dlužnické riziko)
- krátkou dobu splatnosti (zpravidla do 1 roku)
- vysokou tržní likviditu - obchodovatelnost na trhu
Obecně platí, že čím větší je likvidita aktiva, tím menší je jeho výnos => likvidita se dostává do konfliktu s rentabilitou.
Rentabilita (výnosnost) je poměr zisku k určitému ukazateli činnosti banky měří se v procentech. Pro posouzení celkové rentability banky a kvality vedení banky jsou nejvýznamější:
a) rentabilita vlastního kapitálu = poměr čistého zisku po zdanění a vlastního kapitálu. Hodnota je
významná především pro vlastníky (akcionáře) banky a vyjadřuje
efektivnost výkonů banky ve vztahu k vlastnímu kapitálu tedy
míru zhodnocení vložených vlastních prostředků.
b) rentabilita aktiv = poměr zisku k danému aktivu. Je dány kontrolovatelnými faktory (tedy strukturou,
výnosností a hodnotou, náklady, zdaněním apod.) a nekontrolovatelnými faktory
(makroekonomickými činiteli - inflace, konkurenční prostředí apod.)
Důležitější než čistý zisk je skutečný cash flow - tok hotovosti, který se skládá ze zisku, dotací rezerv a odpisů.
Hlavní zásady obchodní politiky bank
Obchodní banky se sousřeďují na plnění zásad tzv. magického trojúhelníku, tedy uhržování vyváženého vztahu mezi likviditou, rentabilitou a bezpečností.
Likvidita
Rentabilita
BezpečnostRentabilita
Jedná se o souhrn opatření, která vhodným způsobem řeší dilema spojené s činností bank:
Zajištění vysoké likvidity banky vede k nízké ziskovosti a tedy rentabilitě.
Snaha o maximální rentabilitu banky vede k podstupování velkých rizik a tím je zase ohrožena bezpečnost
vkladů klientů a svěřených peněž.
Snaha o dosažení velké bezpečnosti investice vede k nárůstu nákladovosti (tvorba rezerv, opravných
položek, přeceňování zajištění apod.) a tím k malé rentabilitě. Přispívá rovněž ke ztrátě klientely
v důsledku jejího přechodu ke konkurenci, kde budou její potřeby uspokojeny a přispívá tedy
k nerealizovanému zisku.
Zajištění likvidity je nejdůležitějším ekonomickým a obchodněpolitickým principem řízení bank a má přednost před řízením bezpečnosti a rentability. Probíhá zejména uskutečňováním mezibankovních obchodů.
Dosažení požadované rentability je nutné pro uspokojení akcionářů - vlastníků banky ve formě výplaty přiměřené dividendy (podílu na zisku). Banky se zaměřují výrazně na úsporu nákladů a na investiční politiku upřednostňující skutečné potřeby před prestiží banky. Finanční prostředky musí být investovány tak, aby výnos pokryl náklady, obsahoval přiměřenou rizikovou prémii a zisk k pro další reinvestování a rozdělení mezi vlastníky banky.
Bezpečnost svěřených prostředků se zajišťuje především minimalizací rizik spojených s činností bank.Děje se tak na straně aktiv přiměřenou divierzifikací rizika na velký počet klientů z nejrůznějších odvětví, dodržováním maximální hranice úvěrové angažovanosti vůči jednomu klientovi či ekonomicky spjaté skupině klientů. Na straně pasiv se jedná o rozložení vkladatelů (eliminace vazby na jednoho či několik málo velkodeponentů), udržování dostatečných rezerv a vlastního kapitálu k vyrovnání negativních hospodářských výsledků.
Literatura:
Bankovnictví v České republice (BIVŠ)
Finanční řízení bank (BIVŠ)
Likvidita
Rentabilita
BezpečnostRentabilita
Jedná se o souhrn opatření, která vhodným způsobem řeší dilema spojené s činností bank:
Zajištění vysoké likvidity banky vede k nízké ziskovosti a tedy rentabilitě.
Snaha o maximální rentabilitu banky vede k podstupování velkých rizik a tím je zase ohrožena bezpečnost
vkladů klientů a svěřených peněž.
Snaha o dosažení velké bezpečnosti investice vede k nárůstu nákladovosti (tvorba rezerv, opravných
položek, přeceňování zajištění apod.) a tím k malé rentabilitě. Přispívá rovněž ke ztrátě klientely
v důsledku jejího přechodu ke konkurenci, kde budou její potřeby uspokojeny a přispívá tedy
k nerealizovanému zisku.
Zajištění likvidity je nejdůležitějším ekonomickým a obchodněpolitickým principem řízení bank a má přednost před řízením bezpečnosti a rentability. Probíhá zejména uskutečňováním mezibankovních obchodů.
Dosažení požadované rentability je nutné pro uspokojení akcionářů - vlastníků banky ve formě výplaty přiměřené dividendy (podílu na zisku). Banky se zaměřují výrazně na úsporu nákladů a na investiční politiku upřednostňující skutečné potřeby před prestiží banky. Finanční prostředky musí být investovány tak, aby výnos pokryl náklady, obsahoval přiměřenou rizikovou prémii a zisk k pro další reinvestování a rozdělení mezi vlastníky banky.
Bezpečnost svěřených prostředků se zajišťuje především minimalizací rizik spojených s činností bank.Děje se tak na straně aktiv přiměřenou divierzifikací rizika na velký počet klientů z nejrůznějších odvětví, dodržováním maximální hranice úvěrové angažovanosti vůči jednomu klientovi či ekonomicky spjaté skupině klientů. Na straně pasiv se jedná o rozložení vkladatelů (eliminace vazby na jednoho či několik málo velkodeponentů), udržování dostatečných rezerv a vlastního kapitálu k vyrovnání negativních hospodářských výsledků.
Literatura:
Bankovnictví v České republice (BIVŠ)
Finanční řízení bank (BIVŠ)
Řízení rizika likvidity
se provádí vyváženým uplatňováním ofenzivního a defenzivního přístupu.
Defenzivní strategie pracuje s řízením likviditu přes aktiva. Vychází z předpokladu zajištění schopnosti pokrýt
všechny toky peněz z banky ven. Banka vytváří takovou strukturu aktiv, aby pokryla
splatné závazky. Strategie je typická pro menší banky.
Ofenzívní strategie pracuje s řízením likvidity přes pasiva. Vychází z předpokladu zajištění schopnosti realizovat
kdykoliv výhodné investice, nebo také zvládnout poklesy na straně pasiv či růsty na straně aktiv. Banka se nezaměřuje pouze na zajištění splatných pasiv, ale také na cenu a efektivnost tohoto zajištění, usiluje o získání zdrojů za nižší cenu, než očekává výnosy z investic. Strategie je typická pro větší banky a pobočky zahraničních bank.
Úspěšné řízení likvidity předpokládá:
- vypracování strategie řízení likvidity, zejména způsobu kombinace ofenzivní a deffenzivní strategie
- definování nástrojů pro měření likvidity
- stanovení vyčíslitelných cílových ukazatelů a limitů
- zavedení systému monitorování
- přípravu scénáře pro krizové případy
- integrování řízení likvidity do systému řízení aktiv a pasiv
Defenzivní strategie pracuje s řízením likviditu přes aktiva. Vychází z předpokladu zajištění schopnosti pokrýt
všechny toky peněz z banky ven. Banka vytváří takovou strukturu aktiv, aby pokryla
splatné závazky. Strategie je typická pro menší banky.
Ofenzívní strategie pracuje s řízením likvidity přes pasiva. Vychází z předpokladu zajištění schopnosti realizovat
kdykoliv výhodné investice, nebo také zvládnout poklesy na straně pasiv či růsty na straně aktiv. Banka se nezaměřuje pouze na zajištění splatných pasiv, ale také na cenu a efektivnost tohoto zajištění, usiluje o získání zdrojů za nižší cenu, než očekává výnosy z investic. Strategie je typická pro větší banky a pobočky zahraničních bank.
Úspěšné řízení likvidity předpokládá:
- vypracování strategie řízení likvidity, zejména způsobu kombinace ofenzivní a deffenzivní strategie
- definování nástrojů pro měření likvidity
- stanovení vyčíslitelných cílových ukazatelů a limitů
- zavedení systému monitorování
- přípravu scénáře pro krizové případy
- integrování řízení likvidity do systému řízení aktiv a pasiv
Řízení rizika likvidity
se provádí vyváženým uplatňováním ofenzivního a defenzivního přístupu.
Defenzivní strategie pracuje s řízením likviditu přes aktiva. Vychází z předpokladu zajištění schopnosti pokrýt
všechny toky peněz z banky ven. Banka vytváří takovou strukturu aktiv, aby pokryla
splatné závazky. Strategie je typická pro menší banky.
Ofenzívní strategie pracuje s řízením likvidity přes pasiva. Vychází z předpokladu zajištění schopnosti realizovat
kdykoliv výhodné investice, nebo také zvládnout poklesy na straně pasiv či růsty na straně aktiv. Banka se nezaměřuje pouze na zajištění splatných pasiv, ale také na cenu a efektivnost tohoto zajištění, usiluje o získání zdrojů za nižší cenu, než očekává výnosy z investic. Strategie je typická pro větší banky a pobočky zahraničních bank.
Úspěšné řízení likvidity předpokládá:
- vypracování strategie řízení likvidity, zejména způsobu kombinace ofenzivní a deffenzivní strategie
- definování nástrojů pro měření likvidity
- stanovení vyčíslitelných cílových ukazatelů a limitů
- zavedení systému monitorování
- přípravu scénáře pro krizové případy
- integrování řízení likvidity do systému řízení aktiv a pasiv
Literatura:
Finanční řízení bank
Defenzivní strategie pracuje s řízením likviditu přes aktiva. Vychází z předpokladu zajištění schopnosti pokrýt
všechny toky peněz z banky ven. Banka vytváří takovou strukturu aktiv, aby pokryla
splatné závazky. Strategie je typická pro menší banky.
Ofenzívní strategie pracuje s řízením likvidity přes pasiva. Vychází z předpokladu zajištění schopnosti realizovat
kdykoliv výhodné investice, nebo také zvládnout poklesy na straně pasiv či růsty na straně aktiv. Banka se nezaměřuje pouze na zajištění splatných pasiv, ale také na cenu a efektivnost tohoto zajištění, usiluje o získání zdrojů za nižší cenu, než očekává výnosy z investic. Strategie je typická pro větší banky a pobočky zahraničních bank.
Úspěšné řízení likvidity předpokládá:
- vypracování strategie řízení likvidity, zejména způsobu kombinace ofenzivní a deffenzivní strategie
- definování nástrojů pro měření likvidity
- stanovení vyčíslitelných cílových ukazatelů a limitů
- zavedení systému monitorování
- přípravu scénáře pro krizové případy
- integrování řízení likvidity do systému řízení aktiv a pasiv
Literatura:
Finanční řízení bank
7. Řízení likvidity a rentability (výnosnosti) obchodní banky
(Vymezení pojmů, aktiva podle stupně likvidity, základní principy obchodní politiky banky, zdroje a řízení likvidity, řízení rentability, udržování bezpečnosti vkladů)
Likvidita banky je schopnost banky dostát svým splatným závazkům, tedy připravenost banky vyplatit klientům
jejich vklady na základě sjednaných podmínek, případně schopnost proměnit své prostředky na
nejlikvidnější formu - pohotovostní peněžní prostředky (hotovostní a bezhotovostní peníze) a jimi
vklady klientů vyplatit.
Likvidita se netýká pouze výplaty vkladů, ale také schopnosti kdykoliv provést platební příkaz klienta. Je důležitá také pro zajištění připravenosti kdykoliv vyhovět úvěrovým požadavkům
klientů. Udržování likvidity obchodní banky je podmínkou dobrého postavení banky a důvěry
jejích klientů.
Banka zajišťuje svoji likviditu především diverzifikací aktiv a ve svém portfoliu má jen omezené množství špatně likvidních aktiv.
Aktivum je považováno za likvidní, pokud se dá okamžitě bez tráty hodnoty proměnit na peníze.
Aktiva podle stupně likvidity:
a) Finanční aktiva
- hotovostní peníze 100% likvidní
- vklady u centrální banky
- nástroje peněžního trhu (pokladniční poukázky, směnky kvalitních dlužníků apod.)
- státní obligace
- úvěry
- osttaní obligace
- akcie
b) Hmotná aktiva
- dopravní prostředky
- inventář
- nemovitosti 0% likvidní
Dnes už se banky neřídí stoprocentně tzv. zlatým pravidlem, které nabádá k udržování stejného objemu aktiv i pasiv pro jednotlivé kategorie zbytkové splatnosti. Banky totiž podnikají s vyšším rizikem a agresivněji než dříve a pasiva obecně vykazují kratší zbytkovou splatnost, než aktiva, a spoléhají na to že se jim podaří včas a v dostatečném množství vklady obnovit.
Likvidita banky je schopnost banky dostát svým splatným závazkům, tedy připravenost banky vyplatit klientům
jejich vklady na základě sjednaných podmínek, případně schopnost proměnit své prostředky na
nejlikvidnější formu - pohotovostní peněžní prostředky (hotovostní a bezhotovostní peníze) a jimi
vklady klientů vyplatit.
Likvidita se netýká pouze výplaty vkladů, ale také schopnosti kdykoliv provést platební příkaz klienta. Je důležitá také pro zajištění připravenosti kdykoliv vyhovět úvěrovým požadavkům
klientů. Udržování likvidity obchodní banky je podmínkou dobrého postavení banky a důvěry
jejích klientů.
Banka zajišťuje svoji likviditu především diverzifikací aktiv a ve svém portfoliu má jen omezené množství špatně likvidních aktiv.
Aktivum je považováno za likvidní, pokud se dá okamžitě bez tráty hodnoty proměnit na peníze.
Aktiva podle stupně likvidity:
a) Finanční aktiva
- hotovostní peníze 100% likvidní
- vklady u centrální banky
- nástroje peněžního trhu (pokladniční poukázky, směnky kvalitních dlužníků apod.)
- státní obligace
- úvěry
- osttaní obligace
- akcie
b) Hmotná aktiva
- dopravní prostředky
- inventář
- nemovitosti 0% likvidní
Dnes už se banky neřídí stoprocentně tzv. zlatým pravidlem, které nabádá k udržování stejného objemu aktiv i pasiv pro jednotlivé kategorie zbytkové splatnosti. Banky totiž podnikají s vyšším rizikem a agresivněji než dříve a pasiva obecně vykazují kratší zbytkovou splatnost, než aktiva, a spoléhají na to že se jim podaří včas a v dostatečném množství vklady obnovit.
Akciové riziko
spočívá v nejistotě :
a) vývoje cen jednotlivých akcií - specifické akciové riziko, které lze snížit diverzifikací portfolia
b) vývoje trendu na akciových trzích - systémové akciové riziko, nelze jej snížit, resp. lze např. diverzifikací
mezi více akciových trhů, ale trendy na těchto trzích jsou výrazně
korelovány a v globálním měřítku má diverzifikace své meze
Riziko likvidity - tvoří dvě složky:
a) riziko, že banka nebude mít dostatek volných prostředků k pokrytí svých splatných závazků, nebo nebude schopna si prostředky vypůjčit
b) riziko tržní likvidity - především u cenných papírů - riziko malé likvidity cenných papírů a tedy zdlouhavého procesu zpeněžitelnosti a ztrát s ní spojených
Dnes už se banky neřídí stoprocentně tzv. zlatým pravidlem, které nabádá k udržování stejného objemu aktiv i pasiv pro jednotlivé kategorie zbytkové splatnosti. Banky totiž podnikají s vyšším rizikem a agresivněji než dříve a pasiva obecně vykazují kratší zbytkovou splatnost, než aktiva, a spoléhají na to že se jim podaří včas a v dostatečném množství vklady obnovit.
Operační riziko lze snížit zejména:
a) různými organizačními, kontrolními a bezpečnostními opatřeními, např. oddělení rozhodovacích a výkonných
procesů a pravomocí, tzv. neslučitelností funkcí, efektivním vnitřním kontrolním systémem, řízeným přístupem k informacím, ochranou majetku atd.
b) pojištěním
c) ověřováním způsobilosti pro výkon některých profesí
d) systematickým proškolováním zaměstnanců apod.
a) vývoje cen jednotlivých akcií - specifické akciové riziko, které lze snížit diverzifikací portfolia
b) vývoje trendu na akciových trzích - systémové akciové riziko, nelze jej snížit, resp. lze např. diverzifikací
mezi více akciových trhů, ale trendy na těchto trzích jsou výrazně
korelovány a v globálním měřítku má diverzifikace své meze
Riziko likvidity - tvoří dvě složky:
a) riziko, že banka nebude mít dostatek volných prostředků k pokrytí svých splatných závazků, nebo nebude schopna si prostředky vypůjčit
b) riziko tržní likvidity - především u cenných papírů - riziko malé likvidity cenných papírů a tedy zdlouhavého procesu zpeněžitelnosti a ztrát s ní spojených
Dnes už se banky neřídí stoprocentně tzv. zlatým pravidlem, které nabádá k udržování stejného objemu aktiv i pasiv pro jednotlivé kategorie zbytkové splatnosti. Banky totiž podnikají s vyšším rizikem a agresivněji než dříve a pasiva obecně vykazují kratší zbytkovou splatnost, než aktiva, a spoléhají na to že se jim podaří včas a v dostatečném množství vklady obnovit.
Operační riziko lze snížit zejména:
a) různými organizačními, kontrolními a bezpečnostními opatřeními, např. oddělení rozhodovacích a výkonných
procesů a pravomocí, tzv. neslučitelností funkcí, efektivním vnitřním kontrolním systémem, řízeným přístupem k informacím, ochranou majetku atd.
b) pojištěním
c) ověřováním způsobilosti pro výkon některých profesí
d) systematickým proškolováním zaměstnanců apod.
Řízení rizik
navazuje na identifikaci a měření rizika. Rizika se řídí:
a) z dlouhodobého pohledu - projekce. Banka se snaží uplatňovat takovou strategii a dosáhnout takových
cílových bilancí, aby výsledkem byla minimalizace nákladů na mimobilanční
zabezpečovací instrumenty, přičemž podmínkou snížení rizik na přijatelnou
úroveň pomocí zabezpečovacích instrumentů je dostatečná likvidita mimobilančních zabezpečovacích instumentů.
Řešení:
aa) strategie využívající portfolio cenných papírů - zejména pro řízení úrokové
sazby a likvidity, a sice prodejem / nákupem cenných papírů. Je-li banka
např. citlivá na pokles úrokové sazby, má snahu nakoupit do svého
portfolia cenné papíry s pevnou úrokovou sazbou.
ab) strategie oceňování bilančních instrumentů - spočívá v preferování
určitých obchodů tak, aby docházelo ke snižování rizik. Pokud je např.
banka citlivá na pokles úrokové sazby, preferuje (při zachování rovnosti splatnosti) poskytování úvěrů s pevnou sazbou a přijímaní vkladů s pohyblivou sazbou.
b) z krátkodobého pohledu - hedging (zajištění) spočívá v párování finančních toků. Podstatou každého
rizika je rozdílná velikost či charakter budoucích cash flow, a to z hlediska měny či způsobu přecenění. Smyslem hedgingu je tyto toky
spárovat, tj. přidat další toky opačného charakteru, aby se toky na aktivní straně kryly s toky na pasivní straně a nevznikala riziková pozice.
Používají se deriváty - odvozené produkty, obvykle úrokové a měnové. Např. úrokový swap je založena na výměně plateb, kdy kupující dostává fixní sazbu z nominální hodnoty swapu a platí variabilní sazbu, odvozenou např. od PRIBORu.
V případě akciového rizika můžeme snížit riziko ztráty z poklesu cen akcií v portfoliu dvěma způsoby:
a) uzavřením termínovaného obchodu - prodeje akcií či burzovních
indexů v budousnosti (chrání před poklesem cen, ale
představuje možnost ztráty z nerealizovaného prodeje, pokud ceny vzrosotu)
b) použitím opce - právem prodeje (je dražší, ale v případě vzrůstu cen
je možno opce nevyužít a realizovat zisk z prodeje)
Výhody hedgingu:
- pružnost (zajištění lze sjednat, na rozdíl od kombinace původního
obchodu úvěr - vklad, během několika minut)
- cena (je výrazně nižší než v případě sjednání kombinace obchodů)
a) z dlouhodobého pohledu - projekce. Banka se snaží uplatňovat takovou strategii a dosáhnout takových
cílových bilancí, aby výsledkem byla minimalizace nákladů na mimobilanční
zabezpečovací instrumenty, přičemž podmínkou snížení rizik na přijatelnou
úroveň pomocí zabezpečovacích instrumentů je dostatečná likvidita mimobilančních zabezpečovacích instumentů.
Řešení:
aa) strategie využívající portfolio cenných papírů - zejména pro řízení úrokové
sazby a likvidity, a sice prodejem / nákupem cenných papírů. Je-li banka
např. citlivá na pokles úrokové sazby, má snahu nakoupit do svého
portfolia cenné papíry s pevnou úrokovou sazbou.
ab) strategie oceňování bilančních instrumentů - spočívá v preferování
určitých obchodů tak, aby docházelo ke snižování rizik. Pokud je např.
banka citlivá na pokles úrokové sazby, preferuje (při zachování rovnosti splatnosti) poskytování úvěrů s pevnou sazbou a přijímaní vkladů s pohyblivou sazbou.
b) z krátkodobého pohledu - hedging (zajištění) spočívá v párování finančních toků. Podstatou každého
rizika je rozdílná velikost či charakter budoucích cash flow, a to z hlediska měny či způsobu přecenění. Smyslem hedgingu je tyto toky
spárovat, tj. přidat další toky opačného charakteru, aby se toky na aktivní straně kryly s toky na pasivní straně a nevznikala riziková pozice.
Používají se deriváty - odvozené produkty, obvykle úrokové a měnové. Např. úrokový swap je založena na výměně plateb, kdy kupující dostává fixní sazbu z nominální hodnoty swapu a platí variabilní sazbu, odvozenou např. od PRIBORu.
V případě akciového rizika můžeme snížit riziko ztráty z poklesu cen akcií v portfoliu dvěma způsoby:
a) uzavřením termínovaného obchodu - prodeje akcií či burzovních
indexů v budousnosti (chrání před poklesem cen, ale
představuje možnost ztráty z nerealizovaného prodeje, pokud ceny vzrosotu)
b) použitím opce - právem prodeje (je dražší, ale v případě vzrůstu cen
je možno opce nevyužít a realizovat zisk z prodeje)
Výhody hedgingu:
- pružnost (zajištění lze sjednat, na rozdíl od kombinace původního
obchodu úvěr - vklad, během několika minut)
- cena (je výrazně nižší než v případě sjednání kombinace obchodů)
Z hlediska řízení úvěrového rizika rozlišujeme:
a) riziko nesplnění závazku protistranou - je dáno odhadem pravděpodobnosti vzniku ztráty z dané
transakce. Jedná se o:
- riziko klienta (klient nebude schopen či ochoten dostát svému závazku)
- riziko země (všechny či většina subjektů dané země nebude schopny splnit své mezinárodní
závazky)
- riziko transferu (stát nebude schopen či ochoten splnit své mezinárodní závazky z důvodu
nedostatku devizových prostředků)
- riziko koncentrace (riziko nedostatečné diverzifikace aktiv mezi různá odvětví, regionů...)
b) inherentní riziko produktu - je dáno výší ztráty v důsledku nesplnění závazku protistranou. Nezabývá
se pravděpodobností vzniku ztráty, ale její výší a původem vzniku. Jedná se o:
- přímé úvěrové riziko - riziko jistiny a úroků (banka nebude schopna získat v době splatnosti
jistinu a úroky)
- riziko neposkytnutého plnění z derivátového kontraktu
- riziko zajištění (banka není schopna obhájit své nároky vyplývající ze zajištění, změna hodnoty
zajištění v čase)
- riziko nevrácení poskytnutých záloh
- riziko vypořádání (u obchodů s cennými papíry)
transakce. Jedná se o:
- riziko klienta (klient nebude schopen či ochoten dostát svému závazku)
- riziko země (všechny či většina subjektů dané země nebude schopny splnit své mezinárodní
závazky)
- riziko transferu (stát nebude schopen či ochoten splnit své mezinárodní závazky z důvodu
nedostatku devizových prostředků)
- riziko koncentrace (riziko nedostatečné diverzifikace aktiv mezi různá odvětví, regionů...)
b) inherentní riziko produktu - je dáno výší ztráty v důsledku nesplnění závazku protistranou. Nezabývá
se pravděpodobností vzniku ztráty, ale její výší a původem vzniku. Jedná se o:
- přímé úvěrové riziko - riziko jistiny a úroků (banka nebude schopna získat v době splatnosti
jistinu a úroky)
- riziko neposkytnutého plnění z derivátového kontraktu
- riziko zajištění (banka není schopna obhájit své nároky vyplývající ze zajištění, změna hodnoty
zajištění v čase)
- riziko nevrácení poskytnutých záloh
- riziko vypořádání (u obchodů s cennými papíry)
Úrokové riziko
spočívá v nejistotě vývoje úrokových sazeb a vyplývá z různé citlivosti aktiv a pasiv na pohyb
úrokových sazeb. Riziko má vliv na výši zisku/ztráty. Pokud je objem úrokově citlivých pasiv
větší než aktiv, nárůst úrokové sazby představuje pro banku ztrátu, stejně jako pokles sazby v případě, kdy objem úrokově citlivých aktiv je větší než pasiv.
Řešení:
a) dosahovat stejného objemu aktiv a pasiv s pohyblivou sazbou
b) eliminovat riziko báze, kdy úrok je stanoven na základě rozdílných druhů pohyblivých
sazeb, např. 3M PROBOR a 6M PRIBOR, nebo PROBOR a diskontní sazba apod.
Měnové riziko spočívá v nejistotě vývoje kurzu cizích měn, které jsou zastoupeny v rozvaze i podrozvaze bank.
Pohyb cizích měn vůči domácí měně vede ke změnám hospodářského výsledku. Podobně jako v případě úrokového rizika, pokud je objem cizoměnových pasiv větší než aktiv, nárůst kurzu cizí měny představuje pro banku ztrátu, stejně jako pokles kurzu v případě, kdy objem cizoměnových aktiv je větší než objem cizoměnových pasiv.
Řešení: dosahovat stejného objemu aktiv i pasiv v dané cizí měně
úrokových sazeb. Riziko má vliv na výši zisku/ztráty. Pokud je objem úrokově citlivých pasiv
větší než aktiv, nárůst úrokové sazby představuje pro banku ztrátu, stejně jako pokles sazby v případě, kdy objem úrokově citlivých aktiv je větší než pasiv.
Řešení:
a) dosahovat stejného objemu aktiv a pasiv s pohyblivou sazbou
b) eliminovat riziko báze, kdy úrok je stanoven na základě rozdílných druhů pohyblivých
sazeb, např. 3M PROBOR a 6M PRIBOR, nebo PROBOR a diskontní sazba apod.
Měnové riziko spočívá v nejistotě vývoje kurzu cizích měn, které jsou zastoupeny v rozvaze i podrozvaze bank.
Pohyb cizích měn vůči domácí měně vede ke změnám hospodářského výsledku. Podobně jako v případě úrokového rizika, pokud je objem cizoměnových pasiv větší než aktiv, nárůst kurzu cizí měny představuje pro banku ztrátu, stejně jako pokles kurzu v případě, kdy objem cizoměnových aktiv je větší než objem cizoměnových pasiv.
Řešení: dosahovat stejného objemu aktiv i pasiv v dané cizí měně
Z hlediska příčin kterými je vyvoláno, rozlišujeme:
a) riziko systematické způsobené nečekanými makroekonomickými změnami nebo změnami tržních
podmínek. Riziku nelze předcházet.
b) riziko nesystematické způsobené chybným rozhodnutím banky a je dáno individuálními
charakteristikami protistrany. Riziko lze omezit:
a) prověřením bonity klienta a jejím průběžným monitorováním
b) provedením analýzy podnikatelského záměru klienta
c) diverzifikací expozic do různých odvětví, regionů, skupin
dlužníků apod.
d) využitím zajišťovacích nástrojů (nemovitosti, garance a ručení,
vinkulace vkladu apod.)
podmínek. Riziku nelze předcházet.
b) riziko nesystematické způsobené chybným rozhodnutím banky a je dáno individuálními
charakteristikami protistrany. Riziko lze omezit:
a) prověřením bonity klienta a jejím průběžným monitorováním
b) provedením analýzy podnikatelského záměru klienta
c) diverzifikací expozic do různých odvětví, regionů, skupin
dlužníků apod.
d) využitím zajišťovacích nástrojů (nemovitosti, garance a ručení,
vinkulace vkladu apod.)
Základní členění rizik v podnikání bank a jejich podstata:
a) bilanční rizika
aa) úvěrové (kreditní) riziko - riziko ztráty vyplývající ze selhání smluvní strany tím, že nedostojí svým
závazkům. vzniká zejména při úvěrových obchodech, ale i neúvěrových
(např. při vypořádání obchodů s cennými papíry, platebním styku apod.)
ab) tržní rizika - rizika spojená s pohybem tržních cen:
- úrokové riziko - riziko ztráty vyplývající ze změn úrokových sazeb na finančních trzích
- měnové riziko - riziko ztráty ze změn kurzů měn
- akciové riziko - spočívá v nejistotě vývoje cen jednotlivých akcií i vývoje trendů na
akciových trzích
ac) likviditní riziko (riziko likvidity) - riziko neschopnosti dostát aktuálním splatným závazkům (příp.
provést příkaz klienta k bezhotovostnímu převodu k úhradě)
b) rizika spojená s vnitřními procesy v bance (nejsou spojena se strukturou obchodů resp. bilance)
ba) operační riziko - riziko ztrát způsobených lidským faktorem, od chyb z nedbalosti přes nedodržování
předepsaných postupů až po podvody či zpronevěry pracovník
- riziko selhání informačních systémů
- riziko ztráty vlivem živelní události apod.
- právní riziko - spočívá v možnosti nejednoznačného výkladu uzavíraných smluv
bb) regulační riziko - riziko náhlé změny regulace bank
bc) strategické ririko - riziko špatného obchodního záměru chybného marketingového rozhodnutí
bd) reputační riziko - riziko ztráty dobrého jména a budoucích výnosů z důvodu negativního vnímání
banky vnějším prostředím (ze strany klientů, ostatních bank, akcionářů apod.)
aa) úvěrové (kreditní) riziko - riziko ztráty vyplývající ze selhání smluvní strany tím, že nedostojí svým
závazkům. vzniká zejména při úvěrových obchodech, ale i neúvěrových
(např. při vypořádání obchodů s cennými papíry, platebním styku apod.)
ab) tržní rizika - rizika spojená s pohybem tržních cen:
- úrokové riziko - riziko ztráty vyplývající ze změn úrokových sazeb na finančních trzích
- měnové riziko - riziko ztráty ze změn kurzů měn
- akciové riziko - spočívá v nejistotě vývoje cen jednotlivých akcií i vývoje trendů na
akciových trzích
ac) likviditní riziko (riziko likvidity) - riziko neschopnosti dostát aktuálním splatným závazkům (příp.
provést příkaz klienta k bezhotovostnímu převodu k úhradě)
b) rizika spojená s vnitřními procesy v bance (nejsou spojena se strukturou obchodů resp. bilance)
ba) operační riziko - riziko ztrát způsobených lidským faktorem, od chyb z nedbalosti přes nedodržování
předepsaných postupů až po podvody či zpronevěry pracovník
- riziko selhání informačních systémů
- riziko ztráty vlivem živelní události apod.
- právní riziko - spočívá v možnosti nejednoznačného výkladu uzavíraných smluv
bb) regulační riziko - riziko náhlé změny regulace bank
bc) strategické ririko - riziko špatného obchodního záměru chybného marketingového rozhodnutí
bd) reputační riziko - riziko ztráty dobrého jména a budoucích výnosů z důvodu negativního vnímání
banky vnějším prostředím (ze strany klientů, ostatních bank, akcionářů apod.)
Rizika podrobně, předcházení rizik
Úvěrové riziko je pro banky největší a nejvýznamnější. Má vliv na:
- zisk (snížení plánovaných úrokových příjmů nebo nárůst nákladů na opravné položky/odpisy pohledávek)
- likviditu (vyplacené likvidní prostředky v podobě úvěru se mění na nelikvidní nesplácenou
pohledávku)
- úrokové riziko (klient může přestat splácet úvěr v důsledku zvýšení úrokových sazeb)
- zisk (snížení plánovaných úrokových příjmů nebo nárůst nákladů na opravné položky/odpisy pohledávek)
- likviditu (vyplacené likvidní prostředky v podobě úvěru se mění na nelikvidní nesplácenou
pohledávku)
- úrokové riziko (klient může přestat splácet úvěr v důsledku zvýšení úrokových sazeb)
6. Rizika bankovních obchodů
(Celkové riziko, typy rizik a jejich podstata, předcházení rizikům, řízení rizik)
Podnikání bank představuje především obchodování s riziky. Banka na sebe přejímá část rizika od svých klientů (například převzetím vkladu) a současně je vystavena riziku z obchodů na vlastní účet (např. poskytnutím úvěru).
Za převzetí tohoto rizika si účtuje odměnu - výnosy ve formě úroků poplatků, provizí apod.
Obecně platí, že čím větší riziko obchod představuje, tím větší zisk přináší. Banka se ovšem při své činnosti nemůže zaměřit primárně na maximalizaci zisku, protože tím by také maximalizovala riziko.
Podnikání bank představuje především obchodování s riziky. Banka na sebe přejímá část rizika od svých klientů (například převzetím vkladu) a současně je vystavena riziku z obchodů na vlastní účet (např. poskytnutím úvěru).
Za převzetí tohoto rizika si účtuje odměnu - výnosy ve formě úroků poplatků, provizí apod.
Obecně platí, že čím větší riziko obchod představuje, tím větší zisk přináší. Banka se ovšem při své činnosti nemůže zaměřit primárně na maximalizaci zisku, protože tím by také maximalizovala riziko.
NESEZDANÉ SOUŽITÍ
Ústava české republiky garantuje ochranu rodiny jako takové, aniž se zmiňuje o manželství
Právní řád výslovně a komplexně neupravuje problematiku nesezdaného soužití
Nesezdanému soužití, právům a povinnostem druha a družky, jejich vzájemné nároky v normách mezinárodního práva, strassburská judikatura dovodila že právo na respektování soukromého a rodinného je nutné garantovat i rodině nezaložené manželstvím
O nesezdaném manželství se jedná zejména tehdy, jestliže dvě osoby odlišného pohlaví vytvoří určité dlouhodobější životní společenství. Druhem a družkou lze pak rozumět M+Ž, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Práva a povinnosti druh, družka v osobní sféře nejsou regulovány v žádném právním předpise , záleží na morálních normách
-nemůže mezi nimi vzniknout žádné majetkové společenství institutem SJM =výlučně individuální vlastnictví,podílové spoluvlastnictví na základě smlouvy
-vyživovací povinnost také není výslovně regulována žádným předpisem, pokud si poskytují dobrovolně nejedná se o bezdůvodné obohacení
druh, družka – zákon o sociální podpoře, společně posuzované osoby
-zákon o rodině upraveny práva neprovdané matky vůči otci jeho dítěte
- zákon neupravuje vzájemné dědické nároky, ale lze osoba spolužijící, závěť
-právo preferuje rodinu založenou manželstvím , ale rodina může vzniknout také fakticky narozením dítěte = zákon o rodině nečiní rozdíl mezi dětmi manželskými a dětmi zrozenými z faktického svazku.Rodiče dítěte mají k dítěti zásadně stejná práva , rozhodující,je , že s ním žijí ve společné domácnosti či nikoliv. Děti mají vůči svým rodičům rovná práva a povinnosti ať jsou narozena v manželství nebo ve faktickém svazku /osobní, majetková včetně dědických nároků/
Řízení o rozvod manželství
- vztahují se na něj ustanovení OSŘ – tzv.sporné řízení
-může být zahájeno jen na návrh /žalobu/ jednoho z manželů, ryze osobní právo = nelze zahájit řízení bez návrhu /z úřední povinnosti/
-příslušnost soudu –soud v jehož obvodu měli manželé poslední spol. bydliště v ČR
-zanikne dnem právní moci rozsudku o rozvodu, OSŘ vylučuje možnost uplatnění mimořádných opravných prostředků
§100 odst.2 OSŘ vést manžele k odstranění příčin rozvratu a usilovat o jejich smíření
Právní následky zániku manželství
Osobní vztahy –zanikají všechna práva a povinnosti , §18 žít spolu,věrnost, pomáhat si….
Majetkové vztahy-zanikají všechny- vyživovací, SJM..
Příjmení – zánik manž.smrtí, nezvěstnost – oprávněn i povinen užívat získané příjmení
-zánik rozvodem do jednoho měsíce od právní moci rozsudku o rozvodu oznámit matrice že přijímá opět své přijmení, změna nemá vliv na jméno dítěte, matrika vydá potvrzení , že oznámení bylo vzato na vědomí a poznamenáno v knize manželství
Vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely §92-94 ZOR
-zásada dobrovolnosti a vzájemnosti plnění, rovnosti subjektů, lze smlouva
-dlouhodobě /renta/ n dobu určitou i neurčitou, jednorázové plnění
-předpokladem je skutečnost , že není schopen sám se živit
-cílem je zmírnění nestejné ekon. úrovně rozvedených manželů, která nastala v důsledku rozvodu /žena celou dobu manželství v domácnosti – ztráta kvalifikace, nemoc/
-nevzniká vždy jako následek rozvodu
-předpokladem: oprávněný se není schopen po rozvodu sám živit, oprávněný požádá svého bývalého manžela o poskytování výživného /pokud nepožádá , nevznikne vyživovací povinnost/ povinný manžel má schopnosti a možnosti výživné poskytovat /pokud schopnosti nemá, může oprávněný uplatnit svůj nárok jen proti svým dětem §87ZOR nebo proti svým předkům §88 ZOR/, poskytování výživného je v souladu s dobrými mravy /přihlíží se na příčiny vedoucí k rozvratu
-řízení o určení výživného rozv. manžela: dohoda,soud
lze spojit s řízením o rozvod manželství
-zánik : oprávněný nabude schopnost se sám živit, oprávněný uzavře nové manželství,smrtí, poskytnutím jednorázové částky
E/Nesporný rozvod
– smluvený –rozvod bez prokazování příčin rozvratu , je založený na dohodě obou manželů
Předpoklady smluveného rozvodu:
a-manželství trvalo alespoň jeden rok
b-manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí
c-druhý manžel se k návrhu na rozvod připojí
s uvednými předpoklady spojuje zákon existenci /nevyvratitelné/ domněnky rozvratu manželství , existenci rozvratu manželství už není třeba soudu prokazovat a ani nezjišťuje příčiny rozvratu
po splnění podmínek vzniká manželům právní nárok na rozvod, jsou povinni předložit:
podmínky:
a/písemné smlouvy upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů: 1.smlouvy o vypořádání SJM, ale i pokud je podílové spoluvlastnictví…, protože SJM zaniká až teprve právní mocí rozsudku o rozvodu, musí být tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou /§34 Obč.Z/=vypořádání nastane teprve ke dni právní moci rozsudku o rozvodu. 2. práva a povinnosti společného bydlení –rozhodující je z jakého právního titulu je byt užíván, účinky nastanou jako výše
- je otázkou do jaké míry se má soud zabývat jejich obsahem /§24a ….“ jsou-li předloženy“ lze vyvodit že by se obsahem zabývat neměl/, musí zkoumat jejich platnost, pokud v manželství nezletilé děti přihlíží do jaké míry je manžel, kterému mají být svěřeny děti do výchovy zajištěn finančně a je-li zajištěno bydlení
3.smlouvu o případné vyživovací povinnosti – není povinná, ale praktická v případě kdy jeden z manželů se nebude schopen se po rozvodu sám živit
b/pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu
F/Rozvod manželství s nezletilými dětmi
–nezletilé dítě není nijak chráněno proti rozvodu manželství jeho rodičů, ale le ho chránit v souvislosti s rozvodem, podstatné zlepšení novela 1998
§ 24 odst.2 ZOR – mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být rozvedeno , bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody /zejména u dětí těžce zdrav. Postižené, péče obou rodičů, zvýšené náklady/, nepovolení rozvodu nezabrání, aby jeden z rodičů neodešel, ale druhý pečující o dítě alespoň chráněn majetkově – nárok na stejnou životní úroveň obou manželů
je odděleno rozvodové řízení od řízení ve věcech péče o nezletilé = nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, které vydá soud dle §176 OSŘ = musí určit komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu /měla by být stanovena výše výživného/
-institut střídavé /střídavě pobývá u každého z rodičů po určité časové období/ nebo společné výchovy, vždy v zájmu dítěte
-místní příslušnost soudu péče o nezletilé je v OSŘ upravena = soud v bydlišti nezletilce
-jde o rozhodnutí kdo z rodičů bude s dítětem žít ve společné domácnosti, osobně o něj pečovat a rozhodovat v běžných denních záležitostech
-novela zpřísnila kritéria sledující především zájem dítěte §26, právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno , na pravidelnou informaci o dítěti / zdravotní stav, prospěch aktivity/.Soud přihlédne k citové orientaci a zázemí dítěte , výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí….
-u dětí staršího věku je při rozhodování soudu třeba brát zřetel i na stanovisko dítěte
-jestliže je to v zájmu dítěte soud styk dítěte s rodiči omezí, zakáže
-lze dohoda rodičů, kterou schvaluje soud
-pokud se rodiče nejsou schopni dohodnout /nejhorší varianta pro dítě/ musí soudní rozhodnutí soud podrobně upravit
-změní-li se poměry , může soud změnit i bez návrhu rozhodnutí nebo dohodu rodičů
D/rozvod s tvrdostní klauzulí, ztížený rozvod §24bZOR
:návrh na rozvod , s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma , soud nevyhojí, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství
-představuje to do jisté míry zpřísnění rozvodu spočívající ve zvýšení ochrany manžela, který nesouhlasí s rozvodem
-podmínky uplatnění tvrdostní klauzule:
a-existuje kvalifikovaný rozvrat vztahů – soud by jinak umožňoval vyslovit rozvod
b-jeden z manželů se rozvodu brání
c-jedná se o manžela, kterému by rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma /z.z.újma – pojem, který závisí na soudu , praxi, př. invalidita, závislost na pomoci třetí osoby/
d-manžel bránící se rozvodu nesmí být tím, kdo zapříčinil převážně rozvrat vztahů §187ZOR – povinnost žít spolu, pečovat o děti…..
e-mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství /bohatý mladá milenka a chce se rozvádět v době, kdy byla u manželky zjištěna závažná nemoc a prognóza nemoci není zcela jasná
Klauzule se nepoužívá proti tomu, kdo „zavinil“rozvrat
Ochrana manžela bránícího se rozvodu nemůže být absolutní,nemůže se někdo nutit, aby setrval v manželství proti své vůli.
-jestliže manželé spolu nežijí po dobu delší než tři roky, soud manželství rozvede, jsou li splněny ostatní podmínky rozvodu
Vypořádání SJM
A/Dohoda: je preferovaná /§150 ObčZ/, obsah je na účastnících, jen práva věřitelů nesmí být dotčena, formu obligatorně zákon přikazuje písemnou
B/Soud:pokud se nedohodnou provede vypořádání na základě žaloby kteréhokoliv z manželů
soud
vychází se z toho , že podíly obou manželů na majetku patřící do SJM jsou stejné , tak i závazky, které jsou povinni plnit rovným dílem
každý z manželů je oprávněn požadovat uhradit co ze svého vynaložil na SJM a je povinen uhradit co ze společného použil na jeho ostatní majetek
-přihlíží se především k potřebám nezletilých dětí, jak se který manžel zasloužil o nabytí a udržení SJM – bere se zřetel k péči o děti a k obstarávání domácnosti
C/zákonná domněnka – pokud manželé nevypořádali do tří let své zaniklé SJM dohodou ani alespoň nepodali žalobu na vypořádání u soudu uplatní se zákonná nevyvratitelná domněnka, podle které platí:
-movité věci že si vypořádali –kdo výlučně jako vlastník užívá
-ostatní movité a nemovité věci – že jsou v podílovém spoluvlastnictví a podíly jsou stejné
-ostatní majetková práva,pohledávky,závazky manželů platí B přiměřeně
Zánik manželství
Jen zákonem předepsaným způsobem
A/zánik manželství smrtí jednoho z manželů – musí být prokázána předepsaným způsobem = vydání úmrtního listu
B/DTTO prohlášení za mrtvého- smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, soud FO prohlásí za mrtvou, i nezvěstnou pokud lze soudit že nežije §195 – 200 OSŘ .soud vyzve nezvěstného aby se do roka přihlásil, v rozsudku den který platí za den smrti. Manželství zanikne dnem kdy rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nabude právní moci .
Pokud se zjistí, že prohlášená osoba za mrtvou je naživu – soud ruší rozhodnutí – obnova veškerých práv a povinností kromě manželství , jestliže bylo uzavřeno druhým manželem mezitím nové manželství.
C/zrušení manželství rozvodem §24 odst.1 ZOR–jediný způsob zrušení manželství za života obou manželů
Právní úprava rozvodu v jednotlivých zemí závisí do značné míry na tradicích a vlivu církve, velká reforma v záp. Evropě 70.léta
Způsob rozvodu /nejen právní i chování/ se významně promítá i do porozvodových vztahů
-soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manž. soužití, bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství = již zřejmě není mezi manžely smíření možné
-na rozvod není právní nárok
-soud by měl zjistit příčiny vedoucí k rozvratu, nehledá se vina, protože příčiny mohou být subj.charakteru /porušování povinnosti §18/ i objektivní /neplodnost/. Zjištění příčiny může mít i hmotněprávní důsledky /vyživovací pov.,vypořádání SJM/
-souhlas druhého manžela s rozvodem není třeba, soud může manželství rozvést i proti jeho vůli
Závazky manželů
Závazky patřící do spol. jmění manželů ze zákona rozumíme závazky , které jednomu z manželů nebo oběma manželům vznikly za trvání manželství /výjimky víš / = věřitelská nebo dlužnická solidarita
Jsou-li manželé spol. věřiteli, mohou dlužníci plnit kterémukoli z nich celé plnění
Jsou-li manželé spol. dlužníky, plní společně a nerozdílně, věřitel může vymáhat po každém samostatně nebo po obou společně.
Manželé a podnikání
Majetek ve SJM nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání pouze se souhlasem druhého manžela – nejlépe písemným při prvním použití
Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem o.s nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností člena družstva účast druhého manžela na této spol. nebo družstvu s výjimkou bytových družstev.
Při riskantním podnikání je vhodné, aby kterýkoliv manžel požádal soud o zúžení SJM až na věci , které tvoří obvyklé vybavení spol. domácnosti /§148 odst.2 ObčZ/, předpokladem je oprávnění k podnikatelské činnosti , nebo neomezené ručení společníka o.s /v.o.s,komplementář k.s./
Zánik SJM
Zaniká nejpozději se zánikem manželství, za manželství může zaniknout pouze prohlášením konkurzu na majetek z jednoho manželů – podnikatele, trest propadnutí majetku
Po zániku SJM je nutné jej vypořádat
Manželské majetkové právo
Všechny rodinněprávní vztahy majetkového charakteru jsou odvozeny od vztahů osobněprávních. – nejen při vzniku i zániku a změně
Majtkoprávní vztahy v manželství a rodině jsou významnými vztahy , jejich úprava spadá převážně do občZ
Jsou to takové vztahy mezi některými členy rodinného kolektivu, které se odvozují od rodinně právních vztahů osobních, jsou ve svém vzniku a trvání podmíněny vznikem a trváním vztahů osobních, neuplatňuje se výlučně zásada EKVIVALENCE plnění.
Lze chápat ve dvou smyslech – širším smyslu – veškeré majetkové vztahy
- úžším smyslu- otázka majetku manželů
Společné jmění manželů /§§143 –151 ObčZ/ i pohledávky, aktiva – pasiva
Společný majetek manželů – majetek, věci
1811 – v obecném zákoníku občanském rakouském vztahy upraveny jednotně – manželská smlouva
1949 – zákon o právu rodinném
1950 - nový obč. zákoník
již nerespektují manželské smlouvy v takovém rozsahu
základním institutem manželského majetkového práva bylo zákonné společenství majetkové jako legální systém majetkových vztahů s možností smluvních modifikací.
60, léta- tzv. civilizace majetkových vztahů mezi manžely, přesunutí do obč.zákoníku = BSm bezpodílové spoluvlastnictví manželů
po 1964 nebylo možné žádné manžel. smlouvy ani modifikace zákon. Institutu
1992 velká novela občZ podstatná novelizace, umožněna smluvní modifikace zákonného rozsahu BSM, 1998 nahrazen BSM institutem SJM §143-151 ObčZ
SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELÚ
Stěžejní institut manželského majetkového práva §§143-151 ObčZ
Předmět spol. jmění manželů:
A/majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za dobu trvání manželství, -s výjimkou majetku získaného dědictvím/pokud nebyla závět ve prospěch obou – pak v podílovém spoluvlastnictví/
-s výjimkou majetku získaného darem / pokud dar pro oba – podílové spoluvlastnictví, pokud míněn jen pro jednoho, pouze svého syna – dar předmětem výlučného vlastnictví/
-s výjimkou majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela /manžel dostal za dobu manželství peníze od rodičů, za to koupí auto = stále jeho výlučný majetek/
-s výjimkou věcí sloužící dle své povahy osobní spotřebě – holící strojek
-s výjimkou věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů
B/závazky které jednomu nebo obou společně vzniky za trvání manželství
-s vyjímkou závazků týkajících se majetku , který náleží výhradně jednomu z nich
-s výjimkou závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého
Smluvní modifikace – možnost změnit rozsah majetku a závazků
Smlouvy mezi manžely mohou konkrétně modifikovat zákonný rozsah společného jmění manželů:
A/rozšíření –jednotlivě /individuálně/ určené majetkové hodnoty , auto zn…,barva…
-druhově –všechny svatební dary
důsledkem rozšíření –uvedené hodnoty by manželům patřily společně
B/zúžení - jednotlivě
-druhově
důsledkem zúžení –uvedené hodnoty by manželům společně nenáležely
Forma - zákon stanoví pro manželskou smlouvu povinně formou notářského zápisu, pokud by si jí sepsali sami – absolutně neplatná
Smlouva může být v průběhu manželství kdykoliv měněna
Vznik SJM vzniká uzavřením manželství jako zákonný institut manželského majetkového práva = nevzniká v nesezdaném soužití, soužití osob stejného pohlaví a ve zdánlivém manželství
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)