Nevýhody ASP modelu

1.4. Nevýhody ASP modelu
• Podmínkou fungování ASP modelu je existence trvale dostupného, ekonomicky přijatelného propojení mezi zákazníkem a poskytovatelem ASP (resp. místem, kde je aplikace provozována). Bez dostatečně spolehlivého spojení, cenové dostupnosti propojení nebude ASP model života schopný. V praxi je možné využít propojení pomocí vyhrazených datových spojů či celých datových sítí, které dokáží garantovat požadované vlastnosti (např. trvale dostupnou a garantovanou přenosovou kapacitu či minimální zpoždění apod.). Též je možné využít Internetu, v tomto případě však existují omezení, jak garantovat požadované parametry (Internet lze využít především u méně kritických aplikací).
• Jednou z hlavních nevýhod ASP je nutnost svěřit chod IS a tedy i svá data do rukou externího subjektu. Aplikace nabízená ve formě služby může mít (podle svého charakteru) významný dopad na chod a existenci celé organizace. Mezi subjekty musí existovat platný smluvní vztah, který podrobně upravuje práva a povinnosti jednotlivých stran. Ve smlouvě (tzv. SLA – Service Level Agreement) musí být zakotveny všechny aspekty důležité pro uživatele – trvalá dostupnost služby (resp. maximální počet výpadků služby), způsob zabezpečení dat, řešení situací při porušení závazků apod. Zde je tedy důležité na jaké podmínky jsou obě strany ochotny vzájemně přistoupit. ASP subjekt by měl být také dostatečně finančně silný, pravděpodobnost možného bankrotu by měla být výrazně minimalizována.
• Další problémy mohou souviset s integrací aplikací. Integrace aplikací musí být vyřešena, pokud firma například využívá více poskytovatelů ASP.

1.5. Statistiky ASP
Podle studie konzultační společnosti IDC (The ASPs' impact on the IT industry) provedené v USA, lze aplikace, nejčastěji využívané na bázi ASP modelu, seřadit takto (od nejsložitějších a nejnáročnějších až po nejméně náročné):
• analytické aplikace: všechny aplikace, určené k provádění analýz vztahujících se k podnikání. (např. finanční analýzy, analýza chování a preferencí zákazníků, analýza rizik, analýzy WWW serverů atd.)
• vertikální aplikace: aplikace týkající se specifik konkrétního oboru podnikání (např. zpracování pojistných událostí v pojišťovnictví atd.)
• ERM (Enterprise Resource Management): aplikace z oblasti správy firemních zdrojů, zahrnující například personalistiku (HR, správu lidských zdrojů), účetnictví, evidenci materiálů, zboží, surovin atd.,
• CRM (Customer Relationship Management): aplikace z oblasti správy zákazníků, zahrnující např. vedení jejich evidence, dále podpora prodeje a marketingové aplikace atd.
• kolaborativní aplikace: různé druhy groupwaru, email a konferenční aplikace
• personální aplikace: například kancelářské balíky, spotřebitelské aplikace (hry, zábava, kultura), aplikace sloužící potřebám vzdělávání

Společnost IDC také rozeznává tři různé úrovně poskytování aplikačních služeb subjekty ASP, které definuje následovně:
1) Core services (základní služby): zahrnují to co je potřebné pro běh aplikace, včetně aktualizací (updaty a upgrady), nepřetržité monitorování aplikací, serverů i sítě, základní uživatelský support
2) Managed services: všechny základní služby, a k nim navíc další služby a garance ohledně podpory, zabezpečení, výkonnosti aplikací a redundance dat. Obvykle sem patří i dohody SLA týkající se chodu aplikací a bezpečnosti dat, každodenní zálohování aplikace i jejích dat atd.
3) Extended services: všechny "managed services", plus další služby jako například přizpůsobování a rozšiřování aplikací podle specifických požadavků zákazníka, školící služby atd.


Následující procentuelní údaje pochází ze studie společnosti Sosinski group, realizované v červnu a červenci 2000 na vzorku 139 respondentů v USA