1.2.1. MDIS

1.2.1. MDIS
Etapy vývoje dle MDIS
1. Informační strategie organizace
2. Úvodní studie systému
3. Globální analýza a návrh
4. Detailní analýza a návrh
5. Implementace
6. Zavedení
7. Provoz, údržba a rozvoj

1.2.2. SDM (System Development Methodology)
Klasický vodopádový přístup k tvorbě IS.
ŽC viz(2) str.76 obr.B3.
Dalo by se říci, že tato metoda se dívá na vývoj nového IS jako na propast, která vznikla mezi současným stavem v informační podpoře organizace a žádoucím. Mostem přes propast je vývoj IS, který bude následně popsán fázemi, a ten je podřen pilířemi (řízení, změna, ověření – přítomné v každé fázi vývoje IS).
SDM není striktně lineární např. v zavádění.
Fáze SDM se dělí dále na činnosti, těmi jsou realizovány 4 základní procesy SDM ( vývoj IS a jeho 3 pilíře)

Fáze SDM:
1. Informační plánování (IP) –zaměření na celou organizaci, hledají se primární problémy, na základě toho vybrání oblasti zájmu, IP se rozpadá na dvě etapy: situační analýzu (zmapování všech činností v organizaci a posouzení jejich informační podpory) a koncepci informačních systémů (spočívá v návrhu 4 architektur – informační, technické,m organizační, projektové)
2. Úvodní studie – posouzení realizovatelnosti systému, ne pro celou organizaci, ale jen pro jeden systém, posouzení realizovatelnosti se provádí v alternativách, skončí, pokud je vedení schopno stanovit tu nejlepší alternativu. Shromáždění údajů o současném stavu, následné upřesnění požadavků na IS, vypracován předběžný návrh (koncept) obsahující pouze vstupy,výstupy, funkce, návrh alternativ jak tento systém řešit, výběr alternativy a na závěr je vytvořen plán vývoje systému, obsahující odhad nákladů a přínosů
3. Globální návrh –poslední fáze kdy ještě systém vidíme jako celek, zpodrobnění funkčního návrhu, začíná se technický návrh, rozdělení na subsystémy. Při dekompozici se dělí funkce a data na menší celky. Jako první se provádí funkční návrh a to ze 3 hledisek: určení organizační struktury, určení dat.struktury, určení funkcí systému a jejich struktury. Při funkčním návrhu se vychází z požadavků uživatelů. Hlavní chybou je přílišná podrobnost která spadá až do další fáze.
4. Detailní návrh každého subsystému – provádí se pro každý subsystém zvlášť, návrh je v této fázi dotažen do takové fáze, je buď možno začít hned programovat, nebo začít upravovat hotové sady ASW. Na závěr by měl být vytvořen podrobný plán testování.
5. Implementace – jde o fázi programování, psaní dokumentace, seznámení s uživateli, testování programů tvůrci a i uživateli. Nelze měnit(přidávat) uživatelské požadavky
6. Zavádění – instalace programů, vytvoření popisů pracovní náplně, proškolení, provedení navržených změn. Definice požadavků na rutinní provoz, uzavírání smluv oddělením provozu, konverze stávajících dat do podoby použitelné systémem.
7. Provoz a údržba – cílem je udržet IS v takovém stavu, že splňuje všechny požadavky po zbytek ŽC.