Modelování

Modelování
Definice modelu:
• Znázornění zkoumaného jevu sloužící jako vyjádření skutečnosti.
• Zjednodušené zobrazení určitého jevu (systému) znázorňující pouze ty rysy, které jsou podstatné z hlediska cíle, který při tvorbě modelu sledujeme.
• Reprodukce charakteristik určitého objektu na jiném objektu, zvláště vytvořeném pro jejich studium.
Principy modelování:
• Model je formulován jako systém: souhrn prvků a jejich vazeb. Povaha prvků a vazeb je dána hlediskem modelu (data/operace).
• Hraniční prvky systému: představují kontext systému, jejich pomocí jsou definovány vstupy a výstupy systému (podněty a reakce systému na ně).
• Objektivní obsah modelu: každý prvek modelu odpovídá nějakému objektu reálného světa (existují zde však i „pomocné prvky“ zajišťující transformaci reálného světa do technologické podoby).
• Vnitřní struktura systému (uspořádání prvků) vždy odpovídá struktuře reálního světa.
Smysl modelování
• Abstrakce – při modelování zohledňuji pouze podstatné rysy reality, od nepodstatných abstrahuji
• Formalizace – formalizovaný model je prostředkem komunikace mezi zadavatelem a řešitelem
• Možnost provádět změny – v modelu je provádění změn jednodušší a lacinější než v realitě (kde je to zpravidla i nemožné)
• Jednoznačnost – každý datový prvek nebo operace musí být obrazem podobného prvku v realitě
• Redundance – model by měl umožnit lepší odstraňování redundancí a z nich plynoucích možností nekonzistence systému.
Způsob modelování pomocí abstrakcí
• Třídy a entity: Entity sdílející společné charakteristiky jsou sdružovány do tříd, entita nemůže existovat bez přítomnosti k třídě.
• Agregace: Spojování více entit do entity vyšší úrovně.
• Asociace: Spojování entit, nevytváří novou entitu.
• Atributy: Dvousměrný vztah mezi dvěma třídami entit, používá se pro vyjádření charakteristik tříd entit.
• Seskupení: Vytvoření množiny určitých entit, na rozdíl od třídy není entitou na metaúrovni.
• Specializace a generalizace – viz výše