1. ÚNMZ
připravuje určení harmonizovaných českých technických norem a zajišťuje oznámení o jejich určení ve Věstníku Úřadu
připravuje smluvní zabezpečení tvorby českých technických norem Českým normalizačním institutem z prostředků ze státního rozpočtu
podílí se na přípravě návrhů nařízení vlády, kterými se stanoví technické požadavky na výrobky
analyzuje vývoj legislativy ES s cílem iniciovat aktualizaci českých právních předpisů, zejména nařízení vlády, kterými se stanoví technické požadavky na výrobky, transponujících předpisy ES
2. ČSNI
Český normalizační institut (ČSNI), zřízený k 1. 1. 1993, pracuje na základě pověření Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které se opírá o zákon č. 22/1997 Sb. Plní funkci národní normalizační organizace uvnitř ČR i v zahraničí
Základním předmětem činnosti ČSNI je:
tvorba českých technických norem,
vydávání a distribuce českých technických norem,
poskytování informací o technických normách,
spolupráce s nevládními mezinárodními a evropskými organizacemi, které se zabývají technickou normalizací.
Rozhodující podíl v normotvorné činnosti má zavádění evropských norem a navazujících mezinárodních norem do soustavy ČSN, zatímco tvorba norem čistě domácího původu tvoří zbytkovou část každoročního programu normalizačních prací (okolo 10%).
Normalizační činnost na národní úrovni se zakládá na mezinárodně přijatých principech: na otevřenosti a dobrovolnosti a patřičné ochraně veřejných zájmů. Opírá se o aktuální stav vědy a techniky, z něhož vychází.
Působnost ČSNI je univerzální, zahrnuje všechna odvětví národního hospodářství a všechny oblasti lidské činnosti, kde přichází v úvahu uplatnění normalizačních principů. Opírá se přitom o Technické normalizační komise (TNK), které tvoří základ odborného zázemí.
Normy ISO 9000 – normy pro management jakosti
ČSN EN ISO 9000 Systémy managementu jakosti - Základy, zásady a slovník
ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – Požadavky
ČSN EN ISO 9004 Systémy managementu jakosti - Směrnice pro zlepšování výkonnosti
Právní význam ČSN podle zákona č. 22/1997 Sb.
Změny, ke kterým v důsledku zavedení zákona dochází lze stručně charakterizovat takto:
stát zaručuje tvorbu a vydávání ČSN
tvorbu a vydávání ČSN nebude zajišťovat orgán státní správy, ale právnická osoba, kterou k tomu pověří Ministerstvo průmyslu a obchodu
nebude uplatňována úloha neopomenutelného účastníka. ČSN již nebude možno vydat jako závaznou. Dosavadní závaznost ČSN (i jen vybraných článků) bude ukončena k 31.12.1999
zavádějí se harmonizované ČSN
stanoví se zákaz rozmnožování a rozšiřování ČSN bez souhlasu pověřené právnické osoby a zákaz označování jiných dokumentů značkou ČSN; porušení těchto zákazů je postižitelné pokutou,
stanoví se rozsah úkolů, které budou financovány ze státního rozpočtu.
V § 8 odst. 5
je stanoveno, že výrobce a dovozce je povinen uvádět na trh jen bezpečné výrobky. K tomu platí, že za bezpečný se považuje výrobek splňující požadavky technických, právních předpisů. Pokud by však bylo výrobkem poškozeno zdraví osob, vznikla škoda na majetku apod., může se výrobce nebo dovozce v těchto případech zprostit odpovědnosti za škodu, tím, že prokáže, že jím zvolené řešení odpovídalo současným poznatkům vědy a techniky.
Dodržování českých technických norem také ovlivní již schválený Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou 59/1998 Sb. Umožňuje občanům (fyzickým osobám) obrátit se na soud v případě poškození zdraví nebo majetku způsobeného vadným výrobkem a požadovat od výrobce nebo dovozce finanční náhradu.
1.7. Dokumenty a standardy Internetu
Standardy Internetu jsou známé pod označením RFC (Request For Comment). Jejich vznik se datuje do roku 1969, kdy byl uveden do provozu první zárodek sítě ARPANET. Návrhy lidí, kteří neměly pravomoc rozhodovat se začali sepisovat ve formě dokumentů, kterým dali výstižné pojmenování Req! uest For Comment (doslova: žádost o komentář), ty se pak předkládaly lidem, kteří mohly rozhodovat. Tradice setrvala dodnes, i když nyní jsou to již od počátku standardy.
RFC dokumenty vycházejí pod pořadovými čísly a nemění se, změny dané ve vývoji jsou obsahem nových dokumentů, které vycházejí pod dalším číslem a zneplatňují původní.
Proces vzniku standardů v Internetu je řešen na principu "zdola nahoru" a "od jednoduššího k dokonalejšímu". Každé řešení, které se má stát standardem, musí projít určitou předepsanou trajektorií - musí být předloženo ve formě tzv. navrhovaného standardu (Proposed Standard), a musí prokázat svou životaschopnost nejméně na dvou na sobě nezávislých implementacích. Nejdříve po půl roce pak může návrh přejít do stádia "Draft Standard" (předběžný standard), ve kterém se musí zdržet nejméně čtvrt roku, a k postupu do finálního stádia "definitivního standardu" (Internet Standard) musí být nashromážděny dostatečné provozní zkušenosti s příslušným řešením. Během všech tří těchto stádií jsou příslušné dokumenty samozřejmě publikovány jako doku! menty RFC.
Kromě těchto stádií existují i další jako např.
• Informational RFC – vysvětlení, rada (nejčastěji)
• STD (Standard) – pouze aktuální verze RFC (neexistuj RFC, který řeší stejnou problematiku a je novější)
• FYI (For Your Information) – pro vaši informaci – pro začátečníky v Internetu
• BCP (Best Current Practices) – názory a postupy široké Internetové veřejnosti (např. názor na spam).
Žádné komentáře:
Okomentovat