Na českém trhu lze identifikovat velké množství softwarových firem, které mají širokou nabídku. Pro pracovníka, který má připravit podklady pro rozhodnutí, kterou z nich vybrat, je to nelehký úkol. Z publikovaných materiálů, které jsou všeobecně dostupné, konzultací s odbornými pracovníky až po většinou dokonalé zpracování nabídky je takřka nemožné si vybrat tak, aby se eliminovaly problémy jak při přípravě projektu, tak po jeho realizaci a následné údržbě. Na druhé straně je ještě nezbytné vzít v úvahu podstatně nižší úroveň jak odborných pracovníků tak managementu firem v oblasti IS/IT na rozdíl od pracovníků firem softwarových.
Tyto firmy lze rozdělit do následující skupin:
1. Firmy, které vznikly z původních státních podniků. To probíhalo většinou takovým způsobem, že tým zaměstnanců opustil podnik a tentýž tým založil novou firmu. Do této firmy přetáhl zakázky původní firmy a většinou uzavřel smlouvy s mateřským podnikem o spolupráci apod. Je zřejmé, že nová firma hojně využívala svých původních kontaktů. Zpočátku, vzhledem ke kontaktům na mateřskou firmu a zabezpečení zakázkami, měly tyto firmy nejrychlejší rozvoj. Negativem byly především staré způsoby řízení, ignorování pravidel trhu, přesvědčení, že základem businessu jsou pouze staré nebo stávající kontakty, známosti apod.
2. Firmy nové, založené většinou mladými nadšenci. Podstatným kladem těchto firem je především obrovská energie a chuť něčeho dosáhnout, vybudovat novou prudce se rozvíjející firmu, respektování a ztotožnění se s pravidly tržní ekonomiky, efektivní organizační struktura, odborná zdatnost, nízké náklady. Mezi negativa především patří: slabé finanční zabezpečení, neprovázanost s podniky, malé kontakty a z toho plynoucí nerovný boj o získávání zakázek, mnohdy opojení z rychlého rozvoje firmy předznamenávající problémy, nepevné postavení na trhu apod.
3. Zahraniční firmy (zde se nezmiňujeme o pokusech o prodej ve smyslu „pro východ je to dobré“). Klady - silné kapitálové zabezpečení, ověřené zboží, servis, především systémový přístup, silné postavení na mezinárodním trhu. Zápory - vysoké ceny, absolutní závislost na mateřské firmě, která je většinou mimo území České republiky, což zhoršuje komunikaci při zásadnějších rozhodnutích, jednoznačná definice hardware a software a v důsledku toho odmítání jakýchkoliv modifikací. Následující sdělení jsou také často používány: „Řízení firmy se musí přizpůsobit v drtivé většině případů navrženému software“. Pro navržený software je definovaná dodavatelská firma hardware.
1.9. Reengineering v českých podnicích
Myšlenka reengineeringu se v českých podnicích, podobně jako je tomu i v Americe a západní Evropě, šíří podivuhodnou rychlostí. Ve většině významnějších podniků v západních zemích pokud již není reengineering prováděn, tak je připravován. U nás se tímto ještě pochlubit nemůžeme. Reengineering resp. procesní řízení funguje maximálně v několika desítkách firem. Ale je nutno dodat, že tato oblast je docela dost diskutovaná a v mnoha firmách se již o tomto řešení uvažuje. Důvodem je i rostoucí motivace firem pro reengineering, kterou je zejména okolí (zákazníci a konkurence) a dále potřeba snížit náklady.
V současnosti na trhu IS/IT u nás působí veliké množství firem, které poskytují školení a poradenství v oblasti reengineeringu. Zájem o tyto služby začíná projevovat stále více podniků, z čehož lze také předpokládat, že v nejbližší době nastane výrazný rozmach reengineeringu i v české republice.
Žádné komentáře:
Okomentovat