2.2.5 Licenční smlouva
Zákon upravuje jediný smluvní typ pro autorské smlouvy – smlouvu licenční, obvyklou pro celou oblast duševního vlastnictví. Tato smlouva, na základě smluvní svobody, garantuje jistotu smluvních stran. Vzhledem k autorskoprávním zvláštnostem pro případ neexistence smluvní úpravy zákon stanoví autorovi výhodnější pozici.
Základní ustanovení
Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým nebo ke všem způsobům, v rozsahu omezeném nebo neomezeném a nabyvatel se zavazuje, není-li sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu.
Poskytuje-li se výhradní licence, smlouva vyžaduje písemnou formu.
Výhradní licence
Z titulu výhradní licence je autor povinen po dobu trvání licence zdržet se sám výkonu práva dílo užít sjednaným způsobem, není-li sjednáno jinak, a nesmí poskytnout licenci třetí osobě.
Není-li ve smlouvě sjednána licence výhradní, má se za to, že jde o licenci nevýhradní a autor je oprávněn dílo užívat smluvním způsobem a udělit další licenci třetím osobám.
Licenční smlouva, sjednaná v době, kdy trvá výhradní licence na stejný způsob užití, je neplatná, ledaže ji nabyvatel výhradní licence schválí. Nevýhradní licence, udělená před poskytnutím výhradní licence, zůstává zachována.
Podlicence a cesse
V licenční smlouvě lze sjednat oprávnění nabyvatele poskytnout licenční oprávnění zcela nebo zčásti třetí osobě (podlicence), přičemž jeho licenční oprávnění nadále trvá.
Postoupit licenci může nabyvatel pouze s písemným souhlasem autora vyjma prodeje podniku nebo části prodeje podniku, jehož součástí je licence, není-li sjednáno jinak. O postoupení a osobě postupníka je povinen autora bezodkladně informovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat