3.1.2 Druhy ochranných známek
Ochranné známky lze třídit z několika hledisek.
Podle formy to mohou být zejména známky:
slovní (“Škoda“),
slovní grafické (“Pilsner Urquell“ na etiketách láhví),
písmenné (“IBM“),
číselné (“4711“),
obrazové (zelený krokodýl “Lacoste“),
prostorové (tvar láhve “Coca-Cola“).
Podle subjektu, pro který jsou zapsány, se dělí ochranné známky na individuální a kolektivní
Individuální známka slouží k označování výrobků nebo služeb jediného podnikatele.
Kolektivní známka je označením, které používají podnikatelé (právnické osoby) za účelem odlišení své činnosti jako skupiny od jiných podnikatelů.
Z povahy kolektivní známky plyne omezení nakládání s předmětem práva. Nelze k ní především udělit licenci, nemůže být převedena na jiného majitele a nemůže být poskytnuta jako zástava.
Jako zvláštní ochrannou známku Zákon označuje všeobecně známou známku. Ta je definována v § 9 odst. 1 písm. b) Zákona jako známka, kterou většina spotřebitelské veřejnosti spojuje s určitým výrobcem a jejímu majiteli se přiznává ochrana i nad rámec seznamu zboží, pro které je známka zapsána, jestliže by označení jiného zboží touto známkou ukazovalo na vztah mezi tímto zbožím a majitelem všeobecně známé známky, a jestliže existuje pravděpodobnost, že užívání všeobecně známé známky třetí osobou by mohlo poškodit zájmy majitele tohoto druhu ochranné známky. Je tedy chráněna i proti označením jiného druhu zboží či služeb. Ochrana všeobecně známé známky není podmíněna registrací v České republice; všeobecně známá známka se takovou stává na základě existujícího stavu. Ten může také vzniknout jako výsledek propagační činnosti majitele známky v České republice.
Žádné komentáře:
Okomentovat