Z hlediska způsobu právní úpravy podnikání lze v českém právním řádu dohledat nejméně čtyři typy podnikání :
na živnostenském základě , podle živnostenského zákona a to v režimu rozhodování živnostenských úřadů
na základě obchodních společností podle obchodního zákoníku , a to v režimu rozhodování obchodních rejstříkových soudů
na základě zvláštních zákonů např. v bankovnictví , fondech a investičních společnostech , podnikání v soukromém školství atd. , kdy o legalizaci podnikání rozhoduje příslušný rezortní státní orgán
na základě zvláštních zákonů o určitých profesích ( advokáti , notáři , patentoví zástupci , auditoři , daňoví poradci ) , kdy právní předpisy vymezují určitou právní autonomii profesních komor , které dohlížejí nad profesí , tarify a stát těmito zákony profese zavazuje též k určitým veřejným službám ( zastoupení advokátem ex offo , povinný audit )
Podnikání je zákonným způsobem spjato se systémem obecných zákonů oblasti veřejné správy , upravujících získávání prostředků pro veřejné účely ( daně , sociální pojištění ). Pozitivně právní úprava podnikatelského režimu znamená též nezbytnost každého podnikatele podřídit se správnímu režimu se sankčním rizikem v případě jeho neplnění ( podvod – daňový , pojišťovací ).
2) Listina upravuje v čl.27 základy odborové svobody umožněním každé osobně svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů ( právo sdružovací ).
Režim vzniku odborových sdružení podle českého práva je svojí konstrukcí velmi liberální a umožňuje tak komukoli , kdo se prohlásí za odbory , aby byl návrh zaevidován. Ústavně je navíc státu zakázáno omezovat počet odborových organizací či je zvýhodňovat v podniku je tím zaručena. Je zřejmé , že sdružovat se mohou podle Listiny i podnikatelé , což v souvislosti s dikcí Listiny směřující k ochraně hospodářských zájmů je možností vytvářet i neformální skupiny vlivu zaměřené na ovlivňování výroby , obchodu , daňové , celní , vývozní a jiné státní hospodářské politiky.
Žádné komentáře:
Okomentovat