Podnikatelské sdružení ( zákon o sdružování občanů )
Nemají politický charakter , ale jsou zakládána pro prezentování podnikatelských – LOBBY. Podléhají registraci.
Národnostní nebo-li etnická sdružení ( spolčovací zákon )
Nemají politický , ale soukromoprávní charakter.
Listina odděluje tyto formy od státu. Silnější odlišení forem sdružování je patrné spíš v Ústavě. Podle Listiny však obecné právo sdružovat se má každý , zatímco právo zakládat politické strany a sdružovat se v nich má pouze občan státu.
Zákon o sdružování občanů jako právní základ vzniku sdružení stanoví registrační princip , přičemž vylučuje princip povolovací. Pro registraci sdružení upravuje zákonné meze , pro něž určitá sdružení nejsou povolena.
Zákon o sdružování v politických stranách a politických hnutích specifikuje ústavní smysl těchto subjektů , jímž je účast na politickém životě společnosti , zejména na vytváření zákonodárných sborů , orgánů vyšších územněsprávních samosprávných celků a orgánů místní samosprávy. Strana a hnutí mají nárok na státní příspěvek.
Zejména činnosti politických stran se nepochybně týká ústavní garance článků 22 listiny požadují , aby zákonná úprava ochraňovala svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Členství ve stranách zákon váže na státního občana jako fyzickou osobu , staršího 18 let , jemuž je umožněno být členem pouze jedné strany nebo hnutí. Podstatné je , že se občan může soudně bránit proti rozhodnutím orgánů strany a hnutí a to u okresního soudu , jestliže je považuje za nezákonné nebo odporující stanovám.
Listina akcentuje především ten charakter občanských sdružení , které jsou přirozenou tendencí lidské aktivity a touhy vykonávat něco společně.
Žádné komentáře:
Okomentovat