Osobní svoboda člověka, svoboda pohybu a pobytu, ústavněprávní obsah.

Osobní svoboda člověka, svoboda pohybu a pobytu, ústavněprávní obsah.
Osobní svoboda čl.8
V pojetí článku 8 lze osobní svobodu spojovat s obsahem a výkladem dalších ustanovení Listiny např. s čl. 9 – nucené práce , čl. 10 – zachování lidské důstojnosti atd. , čili v širším pojetí svobodné existence , aktivity a prosperity člověka. Jedná se ale nejvíce o konkrétní procesní ochranu před zásahy veřejné moci , státních orgánů i např. městské policie.
Listina určuje principy a meze obsahu trestního práva pro faktické a posléze právně definované situace , kdy osobní svoboda omezována :
stíhání , pro než musejí být důvody a způsob stanovené zákonem
zadržení obviněného nebo podezřelého z trestného činu , což je možné učinit pouze na základě zákona. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení , vyslechnuta a nejpozději do 48 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě , nebo ji propustit na svobodu.
zatčení obviněného je možné pouze na písemný odůvodněný příkaz soudce. I zde platí postup soudce jako při zadržení.
Listina chrání člověka i ve vztazích , které jsou svoji povahou soukromoprávní. Zakazuje totiž cokoliv , co by bylo pojímáno jako dlužnické vězení iniciované či dokonce zajišťované věřitelem. Jde vlastně o vytvoření hranice proti jakémukoli omezení v chování individua jeho fyzickým zadržením , bráněním v činnosti či řízením jeho činnostní aktivity.