3.2.3. Pojem původce a majitele práv k patentu, spolupůvodce, vynález vytvořený v pracovním poměru
Zásadně platí, že majitelem práv k patentu je jeho původce, tj. ten, kdo vytvořil vynález vlastní tvůrčí duševní činností. Z tohoto důvodu může být původcem vynálezu pouze fyzická osoba. Eventuálně lze patent udělit právnímu nástupci.
Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu. Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou ochranu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálovému podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Skončení pracovního poměru se režimu podnikového vynálezu nedotýkají.
Je-li původců vynálezu více, označují se tito jako spolupůvodci, přičemž právo na patent se zde uplatní podle jejich vzájemného podílu na vytvoření vynálezu. Tento podíl se bude určovat zejména v případě uplatňování nároku na odměnu za užívání vynálezu. Jsou-li tito spolupůvodci spolumajiteli patentu, jedná se o tzv. spolumajitelství, přičemž k případnému převodu patentu je zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů.
Žádné komentáře:
Okomentovat