- filosofie = filein (milovat) + sofia (vědění, moudrost) - poprvé užito Pýthágorem, význam slovu dal Sokrates
- filozofie je kladení otázek - otázek na svět, ve kterém člověk žije, otázky na smysl života
- každý má svou filozofii, své otázky a odpovědi na ně, filozofové si svojí filozofii více uvědomují a zdokonalují ji
- v době mudrců se věřilo, že pravda může být sdělena v mýtu x filozofové - odkrytím jedné věci se zakrývá druhá, narozdíl od bohů jsme bytostmi konečnými v prostoru a čase, pravé moudrosti lidé nikdy nedosáhnou
- moudrost filosofů - uvědomují si svou nedokonalost a moudrost považují za nejvyšší hodnotu
- filosofie není temná nadlidská moudrost
- v Antice - na tržištích, později i v klášterech - vznikl zkreslený obraz filozofa - člověka uzavřeného a nepraktického
- filosofie není samozřejmost, všem pochopitelná - zdravý rozum je výsledkem praktických zkušeností
- filozofické tázání předpokládá překročení zdravého rozumu
- filozofie není návod, jak uniknout problémům a praktický život nám neulehčí x není to jen elegantní duchaplnost
zdroje filosofie - vytržení ze světa je často doprovázeno údivem
- v tragických mezních situacích se nám svět jeví jinak, než jsme ho znali – pochybování
- často se setkáváme s novým překvapováním, nic není jisté - úzkost a nejistota
- v běžném životě zapomínáme, že jsme smrtelní, že se nám může vše zhroutit x v naléhavých mezních situacích se nám tato skutečnost připomíná - strach, tíseň, osamění - reakce - útěk do zapomenutí (ke koníčkům, do sekt, k sexu, drogám), obrat k cynismu, popření hodnot až sebevražda (nic nemá smysl)
- filozofie jako vidění světa v celku - jeden z řeckých mudrců se proslavil výrokem: "Pečuj o celek."
- zatímco si běžná životní praxe všímá každodenních úkolů, věda poznává svět rozčleněný do různých oborů
- ve filozofii hledáme smysl všeho
- počátky filozofie - filozofie x mýtus - filozofické otázky si kladou lidé v každé době
- filozofie se mohla rozvíjet, až když lidé začali zpochybňovat samozřejmé pravdy
- první pravda - mýtus - vyprávění o vzniku světa, nebylo třeba ho zkoumat, opíral se o důvěru
- rozpor mezi mýtem a zkoumáním - největší v Řecku - Herakleitos - "Boj je otcem všeho. Jedny
učinil bohy, druhé lidmi. Jedny udělal otroky, druhé svobodnými." - hledá princip vzniku světa a
člověka pravda věcí se ráda skrývá - není tak lehce sdělitelná jako mýtus
- Řekové poznali, že povaha věcí se skrývá pod povrchem a člověk jí odkrývá rozumem
filozofická pravda X pravda mýtu je sdělována
- Řecká filozofie - podmínky Řecka zcela odlišné od ostatních kultur
- v zemědělských státech společnost organizována tak, aby odpovídala přírodním podmínkách - aby
zajistila úrodu, každý jedinec sloužil většímu celku x Řecko – člověk je individualita, nadbytek
umožnil, aby měli občané volný čas = schólé - využité k sebevzdělávání
- rozvoj občasných svobod a možnost vzdělávat se umožnil odkrývat pravdy a stal se ideálem a
nejvznešenější činností člověka
- filozofie v Řecku vznikla a rozvíjela se později v Římské a Římsko-křesťanské kulturní oblasti
- Východní filozofie - v Indii a Číně nedošlo k oddělení mýtu a kritického myšlení
- orientální moudrost vyjádřena poetickou obraznou formou x Západ - rozumová argumentace
- orientální moudrost a náboženství splývají x západní filozofie a náboženství jsou dva světy
- orientální moudrost by do filozofie nepatřila x Orient udržel schopnost vnímat člověka v celku
- dělení filozofie - ontologie - záležitost bytí (metafyzika)
- tážeme se na to, co kolem nás existuje, jakou má svět povahu, co to znamená být?
- každá jednotlivá věc, vlastnost a činnost je jsoucnem - něčím, co existuje
- je mnoho způsobů existence - aktuální, možná, fantazijní
- jinak než jazykovým paradoxem nelze vyjádřit tento problém – „Je něco, co není?“
kulatý čtverec - výraz existuje, ale je protismyslný
- ontologické otázky jsou složité - bytí umožňuje, aby věci byly, je i příčinou všech věcí
- jednotlivá jsoucna lze poznávat našimi smysly - vždy se nám nějak jeví, jiná můžeme jen odvodit (atom) - smyslově poznáváme pouze povrch věcí
- metafyzika - Aristoteles zařadil tento obor v Alexandrijské knihovně až za fyziku
(meta ta fysika) - náhodný vznik v 1. století př.n.l. - později tento výraz označuje zkoumání toho, co je smysly nepostižitelné
- někteří filozofové ontologické problémy považují za pseudoproblémy (Comte)
- to, co není přístupné smysly, je třeba zpřístupnit spekulací x často plané konstrukce odtržené od praktických problémů
- monisté - míní, že v základu světa je jediný princip, ze kterého se vše odvíjí
- materialisté (marxismus) - za základ světa považují hmotu
- idealisté - určujícím prvkem je idea, myšlenka
- objektivní - duchovní základ existuje nezávisle na nás
- subjektivní - bytí je odvozeno z našeho vědomí, formujeme realitu
- dualisté - svět je tvořen dvěma neslučitelnými principy (Déscartes)
- gnoseologie - teorie poznávání
- jak poznáváme, je-li možné něco poznat?
- zabývá se zákonitostmi lidského poznání
- součástí teorie poznání je logika (nauka o správném usuzování)
- jakékoliv působení jednoho jsoucna na druhé je určitým poznáním (Zeměkoule se
"dozvídá" o existenci Měsíce díky přílivu a odlivu)
- člověk má poznání v jiné kvalitě - dovede je zpracovávat, promýšlet, tázat se
- při poznávání rozlišujeme - subjekt (ten, kdo poznává)
- objekt (co poznává)
- poznání znamená proměnu subjektu - člověk se rozvíjí
- poznání může být - smyslové
- rozumové (pracuje s pojmy, kombinuje, dedukuje)
- názory na schopnost poznání - naivní realismus - věci jsou takové, jak je vidíme
- skepticismus = pochybování, kritické zkoumání
- agnosticismus - popírá možnost plného poznání
- teoretické poznání - nemá být odtrženo od praktického
- názory na způsob poznání - empirismus - poznání ze skutečnosti (John Locke)
- senzualismus - za jediný zdroj považuje smyslové
vnímání, uznává jen smyslovou zkušenost
- racionalismus - poznávací zásady ne ze zkušenosti, ale
jsou rozumu vrozené (René Descartes)
- intuice ~ součást poznávání, najednou nám "svitne"
- cílem poznání je dosažení pravdy - Aristoteles - "Pravda je shodou rozumu a věcí."
- pravdivé je to, co je logicky bezesporné
- pravdivé je to, co slouží našemu životu
- proces poznávání je nekonečný - nelze poznat absolutní pravdu
- poznáváme pravdu relativní - jen z jednoho úhlu
- lidé bez schopnosti rozlišovat pravdu od nepravdy by museli jednat jen podle instinktu
- filozofická antropologie - kdo poznává, kdo je člověk, odkud přicházíme, co jsme a kam jdeme?
- filozofická věda o člověku - co činí člověka člověkem, jaké je jeho
postavení ve světě - živočich, ale má něco, co zvířatům chybí - schopnost
tvořit, komunikovat v pojmové řeči; volit mezi dobrem a zlem
- člověk je obyvatelem dvou světů - světa přírody a světa lidské kultury
- s přetvářením přírody přetváří člověk i sebe
- člověk žije v dějinách , jsou ale otázky , které si musí jednotlivé generace pokládat po svém - otázka „Co je člověk?“ nemůže být nikdy vyřešena
- filozofie praktická - zabývá se otázkami lidského umění žít - etika, estetika
- dějiny filozofie - až do 18. století nebyla samostatným oborem - vznikala sice filozofická díla, spíše ale legendy a
anekdoty ze života myslitelů - nelze brát jako závažné vědecké práce, chápány spíše jako kuriozita
- zárodky dějin filozofie už u Aristotela, první podal dějiny filozofie Georg Friedrich Hegel v 19. stol.
- indická filozofie - nejstarší texty - védy (1500 př.n.l.), bráhmany, upanišady, eposy Mahábhárata a Rámájana - líčí vítězství dobra v boji se zlem
- indické myšlení - základní idea v toleranci
- vše co existuje, drží řád = dharma (mravní řád, nutno odstranit ze života vše, co mu odporuje)
- nejvyšší duše vesmíru - nedefinovatelné brahma - převtělování, dokud člověk nenaplní brahmu, cesta k osvobození – jóga
- filozofické školy - materialistická škola - vše souhrn základních prvků (země, oheň, voda, vzduch)
- neteistické školy - existuje věčná prahmota a duchovní princip z mnoha duší,
které jsou ve hmotě omylem a poznáním se mohou osvobodit
- teistická škola – nejrozšířenější
- buddhistická filozofie vyrůstá z indických kořenů - od základní zkušenosti prince Siddharta Gautama - odešel do samoty a hledal řešení bídy - odpověď našel ve chvíli vnitřního osvícení
- Buddha v sanskrtu znamená osvícený
- učení o Čtyřech pravdách - vše v životě je strast
- příčinou strasti je touha, žízeň po životě
- zánik žízně a osvobození se od vášní znamená zánik strasti
- cestou k zániku strasti - mravný život, moudrost
- buddhistické myšlení má řadu směrů - tantrajána, dnešní buddhismus v Tibetu – lámaismus
- čínská filozofie - čerpá z přesvědčení, že přírodní dění a běh lidského života jsou propojeny
- Konfucius - první a největší filozof v Číně
- správnou cestou je úcta k pořádku, tradici, rozumovost
- Lao-c' (taoismus) - základem světa je proudění pronikající celým vesmírem - tok energie "čchi" -vyvolává existenci všeho, včetně lidí, každý jev se sestává ze dvou protikladných látek - jin a jang
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
FILOSOFIE - JEJÍ VZNIK, VÝZNAM, ZÁKLADNÍ POJMY
ZÁKLADNÍ FILOSOFICKÉ POJMY
2a Řešení základní filosofické otázky, přehled důležitých filosofických pojmů a kategorií
Předpoklady vzniku řecké antické filozofie
1. SPOLEČENSKÉ VĚDY
1a Pojetí filosofie, její vznik a vývoj, předmět a obsah, vztah filosofie a jiných oborů lidské činnosti 1
1a Pojetí filosofie, její vznik a vývoj, předmět a obsah, vztah filosofie a jiných oborů lidské činnosti 2
Antická kultura
Milétská škola 1
Milétská škola 2
Elejská škola 1
Elejská škola 2
PÝTHAGORÁS
Články na hledaný výraz "Filosofie jako věda" naleznete na bezuceni.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat