- v době rozkvětu Velké Moravy část oblasti Čech její součástí
- po rozpadu Velkomoravské říše se posunulo hospodářské, politické a kulturní centrum na Z = do Čech
o přírodní podmínky = Čechy vymezeny českou kotlinou obklopenou horami; na Moravě úrodné nížiny podél Dyje a Moravy
o hospodářství a správa
- rozšiřování osevních polí, pomalé zvyšování produkce;
- vedle háku používali rádlo s asymetrickou radlicí – lepší příprava půda
- při zapřahování dobytka používání oje, jha, chomoutu, postroje - lepší využití tažné síly
- trojpolní hospodářství
- většina pozemků v rukou panovníka
- knížecí nebo šlechtické statky s dvorci (dominikál) - práce čeledi a řemeslníků
- vesnice s propůjčenou půdou poddaným (rustikál) - práce poddaných – závislých na feudální vrchnosti (renta naturální nebo robota, případně ještě daně = berně)
- společná občina v rukou šlechty, pole a pastviny obyvatelů vesnic
- domácí řemeslná výroba – železářství, hrnčířství, tkalcovství
- vznik vesnických sídlišť, v podhradí se usazovali kupci, řemeslníci, služebníci a církevní instituce
- základ správy země – knížecí rod (správce – kastelán + úředníci a členové knížecí družiny)
o obyvatelstvo
- velké množství kmenů – největší kmen Čechů v pražské kotlině v centru země - převaha nad ostatními
- další kmeny:
Lučané(Žatecko); Lemuzi(povodí Bíliny); Litoměřici; Pšované(Mělnicko); Charváti(východní Čechy); Doudlebi(jižní Čechy), Děčané, Sedlčané(Karlovarsko) atd.
- hradiště – Levý Hradec, Budeč, Tetín;
- nejvýznamnější hradiště byla Praha (pověst o založení Prahy kněžnou Libuší – Kosmova kronika)
- od Libuše a Přemysla Oráče ze Stadic byl odvozován původ kmene Čechů = Přemyslovci
o křesťanství
- upevňovalo moc knížat (vládnou z Boží vůle)
- původně ze západu od Franků (biskupství v Řeznu – Regensburg v Bavorsku; r.845 křest 14 českých kmenových knížat)
- obchodní styky také z Franské říše – dovoz soli, řemeslných výrobků, vývoz koní, kožešin, vosku, medu
- sousední kmeny označováni jako Němci (pro jejich nesrozumitelnou jazyk)
- vojenské útoky Bavorů i Sasů; vpády Čechů do Německa - mír vykupován za každoroční odvody dobytka a stříbra
1. BOŘIVOJ
- 1.historicky doložený příslušník Přemyslovské dynastie, nejstarší zprávy
- 882-894 Čechy součástí Velkomoravské říše – Bořivoj byl Svatoplukových nástupcem a správcem území
- s manželkou Ludmilou přijal křest od Metoděje (křesťanství z východu)
- po jeho smrti nezávislost Čech
- 1.český křesťanský kostel v Čechách – Levý Hradec; pak v Praze kostelík Panny Marie
- budování jednotného českého státu – centrum Pražský hrad (z konce 9.stol.)
2. Bořivojovi synové (Spytihněv I., Vratislav I.)
- opět příklon k západnímu křesťanství ( po 300 let pak stálé styky a boje s německými sousedy; mnozí císaři Římské říše si přivlastňovali právo rozhodovat o českém státě)
SPYTIHNĚV I.(894-915)
- založena rotunda Petra a Pavla na hradě Budči
- české kmeny se odtrhly od Velké Moravy
VRATISLAV I. (915-921)
- založen chrám sv.Jiří na Pražském hradě
- položen základ k vlastní správě země
3. Vratislavovi synové (Václav, Boleslav I.)
- období prolínání latinské a slovanské kultury
VÁCLAV
- boj křesťanství s pohanstvím
- období sporů o poručnickou vládu za nedospělého knížete - r.921 zavražděna Bořivojova Ludmila matkou Boleslava a Václava Drahomíra (uškrcena šálou) – za mučednickou smrt prohlášena církvi za svatou
- ubránil samostatnost státu proti Německu - mír s Jindřichem I.Ptáčníkem (500 hřiven stříbra a 120 volů ročně) - Václav se stal symbolem české státnosti
- křesťanský vzdělanec; založen kostel sv.Víta na Pražském hradě (rotunda)
- spor s bratrem Boleslavem (ctižádovost, touha po moci) - spiknutí proti Václavovi
- r.929/935 před vchodem do chrámu ve Staré Boleslavi zavražděn - církví prohlášen za svatého § vznik svatováclavského kultu - patron české země
BOLESLAV I. UKRUTNÝ
- dlouhodobý konflikt s německým králem Ottou I:
- r. 955 už jako spojenci – porážka Maďarů v bitvě na řece Lechu u Augsburgu - oslabení jejich vlivu na Moravě
- zisky: Horní Slezsko, Krakovsko, Morava, Pováží – proces sjednocování
- expanze + šíření křesťanství
- hospodářský rozkvět země:
• Praha – středisko knížecí moci; opevněné sídlo; centrum obchodu s Byzanci, Rusy, Araby, Židy
• ražba 1.české mince = stříbrný denár
• zaveden výběr daní od obyvatelstva – vydržování početné a dobře vyzbrojené družiny
• na dobytých územích budovány hrady s kastelány a vojskem - pevná vláda
4. BOLESLAV II. POBOŽNÝ
- dokončeno sjednocení země a upevnění knížecí moci
- se sestrami Miladou a Doubravkou (Dobravou) prováděl aktivní církevní politiku
- r.973 biskupství v Praze (podřízeno arcibiskupství mohučskému) – 1.biskup Dětmar (Sas), pak Slavníkovec Vojtěch
- r.995 vyvraždění Slavníkovců – dobyto jejich hradiště v Libici nad Cidlinou ve východních Čechách - nadvláda Přemyslovců v Čechách
Slavníkovci
- téměř rovnocenný mocenský rod jako Přemyslovci – nebezpečný soupeř
- patřil jim severovýchod, východ a částečně jih země
- ražba vlastních mincí (vlastní měna)
- samostatné vojsko (k dispozici něm.císaři v boji s pohanstvím)
- zpočátku uznávali svrchovanost Přemyslovců, koncem 10.stol.zhoršení vztahů
- Libice přepadena v době nepřítomnosti vojsk (na zahraniční výpravě s Ottou III.) - zánik panství
- Bratři Vojtěch, Soběslav, Radim – politický azyl v Hnězdně
Vojtěch
- Slavníkův syn
- Studium v Čechách a na Moravě
- Stoupenec clunyjského hnutí = vymanit církev z podřízenosti světské moci - idea nezávislé organizace křesťanů
- r.982 zvolen 2.pražským biskupem za účasti Boleslava II.
- r.983 obdržel investituru od Oty II.
- pak vleklé spory s panovníkem, feudály i kněžstvem (proti pohanským přežitkům, formálnímu křesťanství, rozmařilosti) – zostření vztahů mezi Přemyslovci vůbec
- 2x opustil Čechy (cesty do Říma; po vyvraždění Slavníkovců utekl do Polska k Boleslavu Chrabrému
- r.997 za misijní cesty k pruským pohanům zabit, pohřben v Hnězdně, jež se stalo arcibiskupstvím (v čele jeho bratr Radim – Gaudentius)
- od 11.stol.pokládán za 3.patrona české země (po sv.Václavovi a Ludmile)
- hlavní patron polské katolické církve
- považován za autora nejstarší duchovní písně Hospodine, pomiluj ny
- pokřtil prý budoucí uherského krále Štěpána
- r.1039 se ostatků po vpádu do Polska zmocnil Břetislav I. – přemístěny do svatováclavské katedrály v Praze
- rozsah říše: území se po sjednocení téměř zdvojnásobilo, hranice podobné přibližně dnešním (bez Chebska, území zasahovalo hlouběji do Rakouska, S- Budyšínsko a Zhořelecko, SV- dočasně Krakovsko)
- nejstarší kláštery:
o řád benediktýnů – nositelé vzdělanosti a kultury
o 1.ženský klášter při kostele sv.Jiří na Pražském hradě (abatyše Mlada, sestra Boleslava II.)
o 1.mužský klášter v Břevnově
5. Boleslavovi synové (Boleslav III., Jaromír, Oldřich)
- 1.krize českého státu X upevnění sousedních států
- vznik protičeského bloku (polský Boleslav Chrabrý, uherský Štěpán I. – upevnili postavení spojenectvím s císařem Ottou III.) + vnitřní rozpory - 30 let složitých bojů o trůn
BOLESLAV III. RYŠAVÝ
- neschopný a krutý – útěk mladších bratrů do Bavor
- povstání českých velmožů – Boleslav vyhnán z Čech
- zásah Boleslava Chrabrého, dosazen
VLADIVOJ
- jako první český kníže si dal udělit Čechy v léno od římského panovníka - český stát pak byl pokládán za součást římské říše; česká knížata sice volena zemským sněmem, ale potvrzována říšskými panovníky
- krátký návrat BOLESLAVA III. – dal vyvraždit většinu Vršovců
BOLESLAV CHRABRÝ
- vláda polského knížete
- 1.pokus o vytvoření polsko-české říše (proti německému nebezpečí)
- zmocnil se Moravy, části Slovenska, Slezska, Krakovska a Čech
JAROMÍR
- jeho zásluhou a zásluhou něm.krále Jindřicha II. (obava ze silného sousedního státu) byli vyhnáni Poláci
OLDŘICH
- zbavil Jaromíra vlády
- r.1019 dobyl na Polácích Moravu – trvale pod správou syna Břetislava
- r.1030 založen sázavský klášter (se slovanskou bohoslužbou); 1.opat Prokop
Žádné komentáře:
Okomentovat