Přírodní poměry v pravěké Evropě
- 4 doby ledové = glaciály + 3 teplejší doby meziledové = interglaciály - rozdílná vegetace a zvěř
doba ledová – posun skandinávského ledovce na jih, S Evropy – bílá pustina; prudký pokles teplot, na jih se přesunulo rostlinstvo a živočišstvo (tajgy, stepi, mamuti, sobi, medvědi)
doba meziledová – ústup ledovce, oteplení (naposledy před 8 tis.lety), výskyt listnatých lesů, slonů, jelenů, srn, koňů, lvů…
VZNIK A VÝVOJ ČLOVĚKA – poslední stupeň ve vývoji živé přírody planety Země
- na vznik člověka mělo vliv:
a. přírodní prostředí
b. požívání nástrojů
c. péče o potomky
d. biologické změny (změna tvaru lebky)
e. vznik řeči
f. rozvoj lidského myšlení
Předchůdci člověka:
1. Ramapithecus (10 mil.př.n.l)
- 100 – 110 cm vysoký, vegeatarián (plody), pohyb zčásti po dvou, život v malé tlupě, příležitostné použivání nástrojů
- naleziště: Indie, Čína
2. Australopithecus africanus (5.-4.mil.let př.n.l.)
- člověk jižní, 35-40 kg, konzumace masa, používání jednoduchý nástrojů – větev, kámen
- téměř vzpřímený, chůze po dvou, jednoduché nástroje
- naleziště: V a J Afrika
3. Homo habilis = člověk zručný
- 3 mil.let př.n.l
- 120–125 cm, 40 kg, velké nadočnicové oblouky, vyklenuté chodidlo, vydávání skřeků, zdokonalení ruky (palec), zhotovování a používání nástrojů
- naleziště: Afrika, Tanzánie
4. Homo erectus = člověk vzpřímený
- 2 mil.let př.n.l.
- 160-165 cm, větší kapacita mozku, znal užití ohně, ale neuměl ho rozdělávat, vyráběl hrubě opracované nástroje a vydával zvuky
- naleziště: Afrika, Jáva, Sumatra, Čína, Německo, Maďarsko
5. Homo sapiens = člověk rozumný, pračlověk
- 400 000 let př.n.l
- zaoblení týlní části lebky, nástroje z pazourků, vysoká pracovní schopnost – nástroje z pazourků a křemene), rozdělávání ohně, rychlejší duševní vývoj
- naleziště: Německo, jeskyně Šipka, Kůlna, Gánovce na Slovensku
6. Homo sapiens sapiens = člověk současný, hotový
- vysoký, urostlý 170-180 cm, mohutná atletická postava, dlouhá a velká lebka, vyklenuté čelo; zdatný lovec = „lovci mamutů“; velké tlupy, pěstní klíny; poměrně souvislá řeč; počátky prvotního umění (kresby sošky)
- naleziště: Dolní Věstonice, Mikulov, Pavlov, Cro-Magnon (Francie)
PRAVĚK
A. DOBA KAMENNÁ
1. PALEOLIT
= starší doba kamenná; starší čtvrtohory
ře.palaios = starý lithos = kámen
klimatické podmínky: doby ledové a meziledové
a. Starší paleolit (3 mil. – 250 tis.let př.n.l.)
- kosterní pozůstatky člověka se nedochovaly, pouze hrubě opracované kamenné nástroje(pěst.klíny, úštěpky s ostrou hranou)
- naleziště: Sedlec u Prahy, Letky u Prahy, Modřice u Brna
- lidé zde nežili trvale, pouze v dobách meziledových
- stopy tu zanechal Homo erectus – živil se sběrem plodin a lovem zvěře
b. Střední paleolit (250 tis. – 40 tis.let př.n.l.)
- objevuje se člověk neandrtálský
- osídlení má trvalejší char., pobyt v jeskyních (nalezeny nejstarší pozůstatky člověka na našem území: dětská čelist v jeskyni Šipka)
- hrubě opracované nástroje = industrie, už více diferenciované (hroty, vrtáky, rydla)
- roste význam lovu pro zajištění obživy (mamut, sob) - zpracování kůží, kostí
- základní přirozená dělba práce mezi mužem a ženou
- nejstarší pohřby
c. Mladší paleolit (40 tis. – 10 tis.let př.n.l.)
- objevuje se Homo sapiens sapiens
- větší počet nástrojů (dýky, čepele, drásadla, škrabadla, dýky, šídla)
- poprvé se objevují keramické výtvory a ozdoby – objev keramických pecí
- malby v jeskyních, plastiky – Věst.Venuše
- matriarchát – významnou roli zaujímala žena
- roste význam lovu
- vznik náb. – nutnost vysvětlit si přírodní jevy (oběti, pohřby)
2. MEZOLIT (10 tis. – 7 tis.let př.n.l.)
= střední doba kamenná
řec.mezos = střední
mladší čtvrtohory
klimatické podmínky: doba poledová – změna podnebí - oteplení, zvýšení hladiny moří, velká zvěř vyhynula
- lov zvířat, sběr plodin, rybolov
- domestikace (kozy, vepři)
- nástroje se zmenšovaly, jako materiál s používaly kosti, kombinované =dřevo+kámen
- závěrečná fáze přisvojovacího hosp.
3. NEOLIT (7 tis. – 5200 let př.n.l.)
řec.neos = mladý
- období výrobního hosp.
- oddělení zemědělství od sběru a lovu = 1.společenská dělba práce
- vznik zemědělsko-dobytkářského hosp. = neolitická revoluce
- zakládání polí (žďáření – vypalování lesů) – pěstování pšenice, ječmene, prosa, luštěnin, lnu
- chov ovcí, skotu, koz
- zeměď.vedlo k usedlejšímu způsobu života = stálá obydlí – chaty z dřevěných kůlů
- nové druhy nástrojů – srpy, motyky, hák
- cílevědomá těžba vápence u Tušimic na Kladensku
- rozvoj matriarchátu – uspořádání rodu po ženské linii
- vznik rodových svazů = kmenů
- výroba uměleckých předmětů – sloužily k magickým obřadům
- náboženské představy – uctívání přírodních sil, víra v posmrtný život, kostrové hroby
- hrnčířství – keramika
4. ENEOLIT (5200 – 3500 let př.n.l.)
- na Předním východě chalkolit
- převaha kamenných nástrojů, poprvé se objevují kovy, zpočátku z mědi – dovezené, později vlastní výroba
- místo háků, používání oradel, využita tažná síla dobytka - obdělávání větších polí - nadprodukce potravin
- první oddělování řemesel od zemědělství, roste kvalita řemesel.výrobků
- počátky směny (šperky, keramika, prac.nástroje)
- přechod od matriarchátu k patriarchátu
- růst majetkových rozdílů - vznik kasty náčelníků
- vesnický char.sídel
- vznik sousedské občiny = příslušnost lidí k vesnici bez pokrevních vztahů; v čele stařešina
- megalitické stavby
B. DOBA BRONZOVÁ (3500 – 750 let př.n.l.) – v Evropě pomalejší vývoj
- doba kovů = základní zlom ve vývoji pravěku - ulehčení a urychlení práce, směnný obchod
- bronz = slitina mědi a cínu, snadno tavitelný, tvrdší než měď (tyto znalosti se k nám dostaly z vých.Středomoří)
- hl.zdrojem obživy stále zemědělství, lov zvěře (10-15% skladby potravy); nové zeměď.plodiny – oves, žito, jáhly, hrách
- úprava a konzervace potravin, kvašení vína, octu, sušení a nasolování masa
- rozvoj hornictví, hutnictví, slévačství, kovolitectví a kovotepectví
- hrnčířský kruh
- předení na vřetenu, tkaní , plátenictví, barvení vláken
- 2.společenská dělba práce = oddělení řemesel od zemědělství - majetkové nerovnosti
- podle druhu keramiky a pohřbívání rozlišujeme kultury:
a. kultura UNĚTICKÁ - starší doba bronzová
b. kultura MOHYLOVÁ - střední doba bronzová
c. kultura POPELNICOVÝCH POLÍ = LUŽICKÁ - mladší doba bronzová
d. kultura KNOVÍZSKÁ A MILAVEČSKÁ
C. DOBA ŽELEZNÁ
- znalost železa ze Středomoří - urychlení vývoje v E, zdokonalení řemesl.výroby (Fe je dostupnější než bronz)
- zákl.zdrojem obživy stále zemědělství a chov dobytka
- mýcení lesů, vysoušení bažin - nová zemědělská půda, růst výroby
1. STARŠÍ DOBA ŽELEZNÁ = DOBA HALŠTATSKÁ (750 – 400 př.n.l.)
- podle nálezu v Hallstattu v Horních Rakousích
- české země zasáhla jen okrajově
- úpadek řemeslné výroby oproti době bronzové
- výroba barevné keramiky, tkaná látek, dálkový obchod – velký význam
- přelom 6./5.stol.př.n.l. – nájezdy kočovných kmenů – Keltové
kulturní celky na našem území
• kultura SLEZSKOPLÁTĚNICKÁ – vých.Čechy a sev.Morava
• kultura HORÁKOVSKÁ – jižní Morava
• kultura HALŠTATSKÁ MOHYLOVÁ – jižní Čechy
• kultura BYLANSKÁ – stř.a SZ Čechy
2. MLADŠÍ DOBA ŽELEZNÁ = DOBA LATÉNSKÁ (400 – počátek našeho letopočtu)
- název od keltské vojenské stanice La Téne v dnešním Švýcarsku
- příliv antické kultury do stř.E
- pronikání Keltů:
o kmen BOJÚ – v Čechách, z lat.Bohemia
o kmen VOLKŮ = TEKTOSÁGŮ – na Moravě
o kmen KOTINŮ – na Slovensku
- rozvoj řemeslné výroby – hrnčířský kruh, rotační mlýnek, tažené sklo, pérové nůžky na stříhání vlny
- šperky ze zlata, stříbra, železa, bronzu a skla
- vysoká úroveň zbraní a nástrojů
- první platidlo na našem území – zlatý stater – rýžování zlata na Otavě
- oppidia – centra výrobní, obchodní a správní , obranná fce.
• Závist u Zbraslavi
• Staré Hradisko u Prostějova
• Stradonice u Berouna
- jediným dokladem monumentálního umění je kamenná hlava Kelta nalezená na Kladensku
- Keltové nevytvořili stát - neubránili se útokům Germánů ze S a Římanům z J - v pol.1.stol.př.n.l. vymizeli z českých zemí (nejdéle se udrželi záp.E – Francie, Belgie, Británie, Irsko)
D. DOBA ŘÍMSKÁ (přelom letopočtu – 400 let n.l.)
- pronikání Germánů do Čech – kmen Hermundurú
- vliv antické civilizace
- 9.-6.stol.př.n.l. ovládli české země Markomani – král Marobud - vytv.kmenového svazu
- snaha žít v přátelském vztahu s Římem - odpor dalších germ.kmenů (na Slovensku Kvádové)
- r.50 př.n.l. příchod Langobardů
- 166-180 n.l. markomanské války – vedl k nim rostoucí tlak na hranice římské říše – účast císaře Marka Aurelia – plán přeměnit některé části Germanie nevyšel
- budování předsunutých římských opěrných stanic s voj.posádkami = kastely – Mušov na Moravě
- Germáni v těsném kontaktu s římskou říší - prospěšný vliv, získávali nové poznatky a technologie
- Konec 2.stol.n.l. – situace ve stř.E se zklidnila - v průběhu dalších stol.narůstá krize římské rep., není schopna ubránit se sílícím germ.nájezdům - přijímá Germánů jako vazalů
STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ (4.-6.stol.n.l.)
- r.375 vpád Hunů
- velké kmenové přesuny díky turkotatarským Hunům z vých.asij.stepí pod vedením Attily = bič boží
- dalším podnětem – relativní přelidnění Germán.kmenů v Evropě
- poč.5.stol.pronikli na Slovensko a dále k Rýnu
- r.451 poraženi armádou Římanů+Franků+Vizigótů na Katalaunských polích
- r.453 po smrti Attily zánik říše
ZMĚNA SITUACE V EVROPĚ
- r.476 zánik říše západořímské
- vznik prvních barbarských říší – příchod prvních barbarských kmenů do E
- příchod Slovanů
- rozpad rodové spol., ukončení vývoje starověkých civilizací - počátek středověku
PŘÍCHOD SLOVANŮ
- podle byz.dějepisce Prokopia přišli v 5.-6.stol.
- neznámý původ, pravlast asi mezi Vislou a Dněstrem
- rozdělili se na 3 větve:
o východní – na ruských stepích = Rusové, Bělorusové, Ukrajinci
o západní – k Labi a do Čech = Češi, Slováci, Poláci
o jižní – k Dunaji a na Balkán = Slovinci, Srbové, Bulhaři, Makedonci
Žádné komentáře:
Okomentovat