- Slované pronikli do střední Evropy koncem 4.století, antropologicky patří k indoevropské skupině, jejíž pravlast ležela mezi Vislou a Dněstrem a jejich spol.jazykem byla praslovanština
- zemědělský lid, hospodářská soběstačnost, rozvoj řemesel (hrnčířství, kovářství, tkalcovství)
- rozdělili se na 3 skupiny:
1. západní – Češi, Slováci, Poláci, Polabští a Pobaltští Slované, Lužičtí Srbové
2. jižní – Srbové, Chorvati, Slovinci, Bulhaři, Makedonci
3. východní – Rusové, Bělorusové, Ukrajinci
- v 2.pol.6.stol. pronikání kočovných Avarů do Podunajské nížiny – vytvořili zde vojenský tábor
- podnikali nájezdy na Slovany a Byzantskou říši
- r.626 utrpěli Avaři porážku při pokusu o dobytí Konstantinopole - Slované toho využili a povstali pod vedením franského kupce SÁMA
SÁMOVA ŘÍŠE (623/4 – 658)
- vojenský kmenový svaz, centrum bylo na dolním toku řeky Moravy
- společenské uspořádání = vojenská demokracie – Sámo se obklopil skupinou velmožů
- území: Morava, Z Slovensko, Čechy, oblast horního toku Odry a Visly
- obyvatelé – usedlí zemědělci, zruční řemeslníci (tavba kovů, výroba zbraní, nástrojů, nádob)
- opevněná hradiště s kamennými hradbami, valy a vodním příkopem – na vyvýšeninách nebo u řek – středisko obrany, ochrany před nepřítelem, sídlo kmenového náčelníka s družinou
- r. 631 – bitva u Wogatisburgu (pravděpodobně Z Čechy) a franským králem Dagobertem I. – Sámo odmítl poskytnout náhradu za oloupení kupců a podřídit se frankům)
- r. 658 po Sámově smrti se říše rozpadla na drobná knížectví, 150 let nejsou o území žádné zprávy
- kusé zprávy podává Fredegarova kronika
- kolem r.800 se v historických pramenech objevuje MOJMÍR I. – spojil slovanské kmeny na dolním toku řeky Moravy, centrum - Veligrad
- Z Slovensko – pevnější státní útvar = Nitranské knížectví v čele s knížetem PRIBINOU
- r.833 konflikt mezi Mojmírem a Pribinou - Pribina vypuzen z Nitry
VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE (833 – 905/6)
- základem je spojení moravského a nitranského knížectví
Dynastie Mojmírovců:
MOJMÍR I. (833-846)
RASTISLAV (846-870)
SVATOPLUK (870-894)
MOJMÍR II. (894-905/6)
MOJMÍR I.
- r. 843 – Verdunská smlouva – ukončení vnitropolitického boje ve franské říši, rozdělení na 3 části; české země v těsném sousedství Východofranské říše
- r. 846 podnikl 1.východofranský panovník Ludvík Němec tažení proti Slovanům – sesadil Mojmíra, novým knížetem ustanovil Rastislava
RASTISLAV
- úsilí o politickou nezávislost – obranný systém hradišť proti rozpínavosti franků (r.855 neúspěšné tažení franků na Moravu)
- prosadil autoritu proti kmenovým knížatům v Čechách
- snaha vymanit VM z vlivu východofran.církve – r.860 podal římskému papeži žádost o vytvoření biskupství a arcibiskupství – nevyslyšena
- žádost k byzantinskému císaři Michalovi III. o vyslání křesťanské mise, která by prováděla christianizaci jazykem srozumitelným obyvatelstvu
- r.863 příchod Konstantina a Metoděje na VM – vytvořili písmo hlaholici, literární jazyk – staroslověnština
- r. 864 nové tažení Ludvíka Němce proti VM – Rastislav obléhán na hradě Děvín - kompromis: Rastislav se zavázal odvádět poplatek za mír – tribut
- r. 869 další franské tažení, vojsko synovce Svatopluka poraženo vazalem Karlomanem – Svatopluk přechází na stranu franků a Rastislava předává Ludvíku němcovi
SVATOPLUK
- vrcholné období VM
- úsilí o oporu u římského papeže – příklon k latinské liturgii – vyhnání Konstantina a jeho žáků
- r.880 vznik Moravského biskupství
- podporoval knížete Bořivoje v boji o hegemonii v Čechách – po jeho smrti se ujal vlády
- území: připojil Čechy, Polabí, část Slezska, Krakovsko, Panonii
- r. 894 umírá
MOJMÍR II.
- slabý panovník, nedokázal celistvost státu – vnitřní spory v zemi – odpor kmenových knížat okrajových oblastí proti ústřední moci - odpadly Čechy, Podunají; Panonie se zmocnil vévoda korutanský
- útoky východofranského krále Arnulfa a kočovného kmenu Maďarů
- r.906 zánik říše a rozpad na menší celky a nová centra (knížectví v Čechách, Polsku, Uhrách atd.)
Hospodářství VM
- zdrojem obživy zemědělství – rozdíly (oblasti okolo řek X výše položené oblasti)
- nížiny – trojpolní systém, nová půda se získávala žďářením, nástroje (radlic.pluhy, motyky, lopaty, rýče, kosy, brány, srpy atd.)
- chov dobytka, pěstování luštěnin, obilí a zeleniny (česnek, řepa, petržel, mrkev)
- řemeslná výroba – specializované dílny ve dvorcích – hl.zaměřené na zpracování kovů (nářadí, zbraně, umělecké zpracování – gombíky)
- hrnčířství – hrnčířský kruh
- zpracování látek, kožešin
- obchod – v hradištích vznikala tržiště – směna získává stále větší význam – dálkový obchod (otroci, koně, vosk, kožešiny, zbraně, drahé látky)
- platidlo – sekerovitá hřivna, plátěné šátečky = slovo platit
Skladba společnosti a organizace státu
- všichni podléhali panovníkovi
- kmenová knížata – panovník jim musel poskytnout podíl na moci
- duchovenstvo – zastávali státní funkce (diplomaté), opora státní moci
- vrstva velmožů (avarsky župani) – spravovali okrsky=župy – v okraj.částech říše (vybírali daně, organizovali veřejné práce); 1 z županů stál obvykle v době války v čele armády
- rolníci, řemeslníci
- nevolníci = nesvobodní
- otroci
- všichni svobodní museli platit daně = tribut
Kultura VM
- převažuje vliv byzantské kultury
1. slovanské písemnictví – rozvoj pak v Bulharsku, Chorvatsku, Srbsku, Kyjevské Rusi
- vznik staroslověnštiny – z jihoslovanského nářečí v okolí Soluně
2. architektura
- vlivy byzantské, bavorské, panonské aj.
- archeologické nálezy – odkryta velká sídelní centra – hradiště:
o Mikulčice – snad sídlo Rastislavovo; kamenný knížecí palác, 12 kostelů (baziliky a rotundy); budovy pro práci řemeslníků; dokonalé hradba + opevněné dvorce velmožů a sídliště řemeslníků a rolníků
o v Starém Městě u Uherského Hradiště – snad Velehrad; podoba středověkého města, tržiště; křižovatka obchodních cest (styky s cizími kupci)
o na Pohansku u Břeclavi – opevněné dvorce bohatých velmožů (palác, kostel, hosp.stavení)
o Nitra
o Děvín
o Bratislava
3. malířství
- specifický velkomoravský styl: nástěnné malby do mokré omítky = fresky
4. keramika
5. šperkařství
- ze zlata a stříbra
- gombíky = knoflíky, spony k oděvům, náušnice zdobené granulací, pozlacené ostruhy slovanských jezdců
Žádné komentáře:
Okomentovat