Uspořádání Evropy po Vídeňském kongresu
Po sesazení Nap.se konal Vídeňský kongres (září 1814 - červen 1815) – zúčastnili se všechny E státy kromě Turecka Cíle: *ukončit válku s Francií
*ve většině zemí se obnovuje absolutismus, církev znovu posiluje své pozice, které měla před vypuknutím osvícenství
*poválečném uspořádání tehdejší E, zajištění míru, vytvoření mezinárodního bezpečnostního systému pro trvalé potlačování revolucí.
Rozhodující slovo na tomto kongresu měli vítězné mocnosti z napoleonských válek = Rusko(car Alexandr), Prusko(král Fridrich Vilém III.), Rakousko(císař František I., kancléř kníže Klemens Lothar Metternich - předseda konference),VB(vévoda Wellington) a překvapivě významnou roli zde měla i poražená Francie (min.zahr. Talleyrand docílil uznání rovnopráv.postavení Francie na kongresu)
Ve Vídni přijali 4 POLITICKÉ PRINCIPY (KONZERVATIVNÍ POSTOJE):
1. legitimita bývalých vládnoucích dynastií - návrat " panovníků z boží milosti " k moci /Bourboni ve Fr./
2. systém rovnováhy sil v E, aby žádný stát nezískal hegemonii, Fr.oslabena, musela zaplatit váleč.náhrady a odevzdat váleč.loďstvo vítězům.
3. územní vyrovnání
* zisky Pruska - Porýní, část Vestfálska, Gdaňsk, Poznaňsko,Dolní Lužice a část S Saska
* zisky Ruska - Velkoknížectví varšavského, Finsko, Besarábii
* zisky Rakouska - severoitalské státy Benátsko a Lombardsko
* zisky Velké Británie - Malta, Jónské ostrovy, Ceylon Švýcarsko získalo garanci neutrality
4. snaha zabezpečit výsledky jednání, udržet stávající systém, společný postup proti občanským revolucím v E v budoucnosti - uzavřen čtyřspolek vítězných mocností, do něho později přijata i Francie (1818) -trval do roku 1848. Pořádány periodické kongresy velmocí - poprvé v Cáchách 1818
Evropa po vídeňském kongresu - éra Metternichova
- relativní stabilita, doba klidu a míru, ve většině států byl nastolen absolutismus
- obava z liberalismu (vlivy myšlenek amer.a fr.revoluce), omezována svoboda slova, náb.a tisku, úsilí vyhnout se válkám, revolucím
- prostředky - spolupráce E mocností, křesťanská vzájemnost, řešení mez. problémů jednáním, zřízen účinný systém tajné policie
Svatá aliance - spolek evrop.křesť.panovníků proklamovaný 26. 9. 1815 v Paříži tzv. Aktem Svaté aliance
- podepsán rus.carem Alexandrem I., rak.císařem Františkem I. a prus.králem Fridrichem Vilémem III.
- poté postupně všemi E monarchy s vyjímkou angl.krále, panovníků skandináv.zemí, a papeže
- vyjadřovala ideové spojenectví E panovníků v období po napoleonských válkách, založené na principech legitimity, absolutismu
Revoluce 1848 - 1849 v Evropě
- vyvrcholení hnutí v E, zlom v dějinách většiny E zemí,
- série revolucí = zasaženo území od Paříže po Budapešť, od Berlína po Palermo - kolem 50 revolučních akcí v E (kromě Ruska a Anglie)
- vliv prům.revoluce (rozmach prům.,dopravy i zeměd.) na politiku - odpor k přežitkům feudalismu, vládě abs.panovníka - omezování občan.svobod + požadavek konstituce (ústavy)
- výbuch revoluce urychlen 2 událostmi svět.dosahu - všeobecná obchodní a průmyslová krize v Anglii se šířila do E + neúroda (sucho 1846) a nákaza brambor - vzrůst ceny potravin
- společné cíle revolucí : odstranit feudalismus a absolut.vlády, rozvoj industriální spol.
Revoluce v Německu
- březen 1848 - boj za občanská práva a zejména za národní jednotu - země v rámci Něm.spolku rozdrobena (přes 30 států) + něco vlastnilo Dánsko, Rakousko
- vliv vítězné únorové revoluce ve Fr., lid.shromáždění v J a Z oblastech země (Bádensku a Bavorsku) - vynutili si slib ústavních reforem a svobody tisku, v Sasku abdikovala konzervativní vláda
- Prusko - počátek revoluce v březnu v Porýní
- 19. 3. povstání v Berlíně (hl.město) - nacionalistům se podařilo zajmout krále, který odvolal vojsko a slíbil novou ústavu a demokrat.reformy - vytvořena nová vláda (umírnění liberálové)
- koncem března v Heidelbergu vyhlásila skupina liberálů volby do celoněm.parlamentu na základě všeob.voleb - v květnu 1848 zahájil parlament svoji čin.
- začalo jednání v kostele sv. Pavla (trvalo rok) o celoněm.nár.vládě, o sjednocení
- právníci, podnikatelé, vědci a duchovní - klid pro svobodný obchod a podnikání, vystoupili proti vládě aristokracie, vyjádřili se pro národ.politiku X rolníci požadavek vlastní půdy bez feudálního omezení, řemeslníci ochrana cly pro svůj obchod, dělníci vyšší mzdy a odstranit nezaměstnanost
- objevily se 2 návrhy sjednocení Německa:
a. velkoněmecké řešení - území v rozsahu bývalé svaté říše římské (Rakousko, Německo, Polsko)
b. maloněmecké řešení - jen něm.území bez Rakouska v čele s Pruskem
- vytvořena dočasná ústřední vláda, neměla vl.armádu, policii, úřednictvo - odkázána jen na dobrou vůli jednotlivých států - neschopna uskutečnit sjednocení Něm.
- březen 1849 – vyhlášena nová něm.ústava = kompromis mezi liberály a demokraty - občanské svobody,náboženská tolerance, zrušení feudální závislosti, vyhlášení všeobecného hlasovacího práva pro muže, zvítězila maloněm.koncepce, předpoklad zachování monarchie v čele s císařem
- ústřední moc byla nabídnuta prus.králi Fridrichu Vilémovi IV. jako dědičnému německému císaři - ten však odmítl ústavu (Prusko bylo militaristický stát, junkerům se nelíbilo zrušení feud. Závislosti
- nová povstání republikánů na jaře 1849 v Porýní, Dresden, Bádensku - z počátku mělo úspěch, poté zasáhlo pruské vojsko a revoluci potlačilo, Fridrich nechal i vojensky rozehnat v červnu parlament
- přesto nedošlo k návratu k předrevolučním poměrům, vydána oktrojovaná ústava z vůle panovníka, zachováno osvobození rolnictva, někde i svoboda tisku a shromažďování, císař chtěl zachovat naději na maloněmeckou koncepci sjednocení.
Revoluce v Rakouské monarchii
- mnohonárodnostní stát = převaha Slovanů, ale nadvláda Němců a Maďarů v čele s habsburskou dynastií
- cílem nár.hnutí - odstranění habs.absolut.režimu a nastolení politic.rovnoprávnosti podmaněných nár.
- zostření cenzury, policejní tažení proti univerzitám, neúroda a krutá zima 1847-1848
- březen 1848 - první nepokoje v Čechách po zprávách o revoluci ve Fr.
- na 11. 3. 1848 svolal Repeal /ileg.spolek čes.a něm.radikálních demokratů v Praze/ schůzi pražských občanů do Svatováclavských lázní (blízko dnešního Karlova náměstí)
o sepsána petice císaři - požadavky jazykové (zrovnoprávnění češtiny s němčinou ve školách a na úřadech), požadavky státoprávní (uznání a upevnění jednoty zemí koruny české, vytvoření samosprávného celku z Čech, Moravy a Slezska)
- císař Ferdinand V. Dobrotivý odpověděl kabinetním listem - duben 1848 - souhlas se zrovnoprávněním češtiny, s rozšířením českého zemského sněmu o zástupce měst, se spojením českých zemí /sliby/
- březen 1848 - vznikly české ozbrojené sbory - dobrovolná národní garda, sbor Svornost
- červen 1848 -v Praze Slovanský sjezd na Střeleckém ostrově - představitelé slovanských národů rak. císařství i hosté z jiných slovanských zemí (Poláci, Srbové, Rusové); předsedou sjezdu Palacký
- cílem sjezdu - vytvořit spolek slovanských národů rak.monarchie, přeměna Rak.ve spolkový stát rovnoprávných národů - program austroslavismu - zachování habsburské monarchie, ale jako národnostně spravedlivého federativního státu v čele s císařem i ústavní vládou, obava z germanizace Čechů v Německu a maďarizace Slováků
- 2.myšlenkou byl panslavismus (protipól pangermanismu) = touha Slovanů žít v jednom státě v míru a přátelství se všemi národy jako svobodní lidé
- názorové rozdíly - část pro zachování monarchie, část za co největší samostatnost
- jednání předčasně ukončeno červnovým povstáním v Praze
- červen 1848 - manifestační mše bratření na koňském trhu - napadnuta vojskem (v čele s Windischgrätz.) - počátek pražských bouří
- Praha povstala /studenti a radikální demokraté/ - vytvořeny nár.gardy, 6 dní bojovaly proti voj.přesile
- následovalo dělostřelecké bombardování Prahy - zapálena, revoluce nakonec brutálně potlačena
- 17. 6. Praha kapitulovala - stav obležení, zatýkání účastníků revoluce - zrušen Národní výbor, rozpuštěn ozbrojený sbor Svornost, pronásledování revolucionářů.
- prosinec 1848 – Ferdinand se vzdává trůnu a nahrazuje ho Fr.Josef I. - v březnu 1849 nechal vojensky rozpustit říšský sněm v Kroměříži a sám vydal novou ústavu (oktrojovanou) - princip centralismu, sněmům ponechána jen malá působnost, země koruny české byly přímo podřízeny císařské koruně rakouské
- ústava však nikdy nevstoupila v platnost v celém rozsahu, byla zrušena 1851 tzv. silvestrovskými patenty.
- odhaleny přípravy májového spiknutí 1849, připravovaného ruským revolučním demokratem Bakuninem, nad Prahou stav obležení (až do roku 1853), radikálové byli pozatýkáni, zavedena cenzura.
Revoluce ve Vídni
- 13. 3. 1848 - studenti, řemeslníci a měšťané - požadavek odstranění absolut.a Metternicha, císař se revoluce zalekl, necítil se tak silný a proto nechal M odvolat a slíbil novou ústavu
- toho využili Maďaři a vynutili si na císaři zřízení samostatného uherského sněmu, zrušení robota
- květen 1848 - nový volební řád do říšs.sněmu = 2 komory - horní /velkostatkáři a císařem jmenování členové/ + dolní /zvýhodněny majetné vrstvy/ - císař měl právo veta k usnesení obou komor
- nespokojenost s omezeními - květnové vídeňské povstání - útěk vlády a císaře do Innsbrucku, revoluce se rozšířila po celém císařství
- po vytvoření nové vlády v červnu (min.spravedl.Alexandr Bach) začalo v červenci ve Vídni zasedání ústavodárného říšského sněmu o podobě nové ústavy, o zrušení roboty
- císařským patentem v září 1848 bylo zrušeno poddanství
- říjen 1848 vypukla nová demokratická revoluce ve Vídni - pokus vídeň.lidu zastavit vojsko proti maď. revoluci, poslanci se rozutekli, říšský sněm byl přeložen do Kroměříže
- po 3 týdnech vídeň.revolucionáři poraženi dělostřelec.jednotkami generála Windischgätze kapitulace Vídně - konec revoluce v Z části monarchie
Výsledky revolucí
v Rakousku - definitivní konec feudál.éry, zrušení roboty a poddanství, zrušeny cechy, nástup kapitalismu u nás - volná cesta k rozvoji průmyslu a svobodného obchodu
- místo federalizace se uskutečnila centralizace říše, pronásledována nejen liberální opozice, ale i všechny svobodomyslné a národnostní snahy
v Evropě - ač revoluce poraženy nebo nedokončeny - v celé E (kromě Ruska) odstraněna feudální privilegia, robota a poddanství
- osvobození rolníci, mezník mezi feudal.a kapit., otevřena cesta k volnému obchodu a podnikání, k hosp.rozvoji - návrat k předrevolučním poměrům již nebyl možný
- revoluce byla zdrojem zkušenosti a poučení pro další období bojů za realizaci cílů
- růst industrializace, vítězství kapitalismu, reforma soudnictví a správního systému.
Žádné komentáře:
Okomentovat