Houby

jsou starobylé organismy žijící již několik tisíc let. Mají omezený růst a nepohybují se. Mezi nimi převažují paraziti, symbionyti, saprofyti. Mohou být různých rozměrů. Jejich základem je houbové vlákno(hyfa), s kterého se při větším množství vytváří podhoubí(mycelium). Speciální houbové pletivo se nazývá plektechym. U vývojově vyšších hub se tvoří podhoubí z plodnice a houby se rozmnožují sporami. Jsou podle jejich druhu schopny žít kdekoliv, jak v suchu, tak i ve vodě, ale nejraději mají vlhko. Houby jsou původci chorob, také působí jako rozkladači. Jejich nejširší využití je ve zdravotnickém a potravinářském průmyslu. Houbami se zabývá věda zvaná mykologie.

hlenky(myxomycota)
- nejjednoduší houby
- neví se zda patří mezi houby, protože mají pohyblivou hmotu(plazmodium)
- nejčastěji mají oranžovou barvu
- v podhoubí se tvoří malé houbičky
-zástupci- Vlčí mléko
- nádorovka kapustová

Chytridiomycety-malé, jednoduché rostliny, většinou jednobuněčné.
-zástupci- Rakovinovník bramborový

Oomycety(řasovky)- plísně, parazitické i saprofytické organismy, mohou způsobovat různé choroby rostlin.
-zástupci- plíseň bramborová(napadá listy, hlízy)
- řetenavka révová(na vinné révě)
houby pravé(Eumycota)- přizpůsobili se životu na suchých místech. Chitin(kostra). Výtrusy jsou nepohyblivé



NEJZNÁMĚJŠÍ TŘÍDY
zygomycety u kterých se při pohlavním rozmnožování(nazývá se zygogamie)vznikají zygospory. Nepohlavní rozmnožování při kterém vznikají sporangispory. Bývají součástí půdního edafonu, což je všechno živé i něživé v půdě.
-zástupci- kropidlovec
- plíseň hlavičková

vřeckovýtrusé houby( Ascomycetes)- jedna y nejpočetnějších skupin hub, mohou mít článkové myceliun(skladba podhoubí je z krátkých článků). jejich pohglavní orgány jsou kyonitového tvaru a nazývají se vřecka neboli Ascos. Z vřecek vypadávájí výtrusy nazývající se askospory. Mohou se rozmnožovat i nepohlavně, výtrusy se nazývají konidie.
-zástupci- kvasinky(pivní i vinná)- způsobují alk.kvašení, mhou se uměle pěstovat na tzv.melase, což je odpad z cukrovaru. Mají jednobuněčné stélky nebo řetízky buněk.
- štetičkovec(penicilín(produkt))
- kropidlák
- lanýž černý- podzemní rostlina, potravina
- smrž obecná- potravina taktéž
- hlízenka(mobilióza- nemoc atromů(hniloba jablek)
- paličkovice nachová- (napadá obilí v obilkách se vytváří tvrdé, černé kousky- znehodnocují obilninu. Dlaším rokem z nich vyrůstá plíseň(zčernání se nazývá námel)

stopkovýtrusé houby(bazidiomycety)- nejvyvinutější houby. mají článkované mycelium a vytváří se u nich primární i sekundární podhoubí. Primární je tvořeno jednojadernými buňkami a sekundární je tvořeno dvojadernými buňkami. V případě, že dojde k splynutí dvojaderných podhoubí, takse vytváří pohlavní orgány zvané bazidie ze kterých vznikají bazidiespory(vytváří se nejčastěji na spodku klobouku). Jejich rozmnožování probíhá pomocí výtrusů(bazidiospory). Podle rozmnožování se dělí na rzi(1) a sněti(2). Jsou nejprimitivnější, protože netvoří plodnice, mají čtyřbuněčné výtrusy.

Rzi- houby, které mají článkované mycelium, které je rozvětveno do mezibuněčných prostor hostitele. Vytváří kupky výtrusů .
-zástupci- Rez travní(napadá hlavně lipnícovité rostliny)

Sněti- se dělí na prašné a mazlavé, napadají hlavně obilniny, patří k nim prašná snět samičná, způspbuje, že obilky se rozpadnou. Mazlavá způsobuje. že s obilnin se stává mazlavá látka.
houby lupenité- mají ze spodu klobouku lupínky, ze kterých vypadávají výtrusy. Plachetka, což je povrch pokrývající maldou houbu z vrchu. Závoj, je povrch pokrývající mladou houbu ze spodu.
-zástupci- Bedly
- Mochomůrky
- Žampióny
- holubinky

rourkaté(hřibovité) - ze spodu majjí rourky
-zástupci- všechny hřiby
- kozáky
- klouzky
- píchavky
- hvězdovky

lišejníky(Lichenes= Lichenizované houby)- skupina hub, které žijí v symbióze. Lišejník je parazitický organismus(zhrnutě). Dají se najít na různých částech rostlin, kamenů. Rozlišují se tři základní typy. Stavba je něco jako stélka, která může být- kovovitá(celou spodní stranou přirůstá k podkladu)
-zástupci- Lišejník zeměpisný(šedozelený) , který roste na skalách, kamenech.
- lupenitá(rozprostřena do šírky, okraje přečnívají)
-zástupci- Terčovka bublinatá(roste většinou na větvích, odumřelých částech rostlin)
- Terčík zední
- keříčkovitá(tvoří malý keříček)
-zástupci- Dutohlávka sobí(žlutozelený lišejník, tvoří porosty)
Jsou považovány za bioindikátory(žijí jen v čistém prostředí)čistoty ovzduší. Věda zabývající se Lišejníky se nazývá Lichennologie. Lišejníková poušť je oblast ve které lišejníky nerostou, tj. je znečistěna(většina naší republiky). Nejvíce lišejníků roste v Norsku a jiných zemích dobrou kvalitou ovzduší.