proces transformace - 1989 došlo k zásadním politickým změnám - vytvořily předpoklady pro ekonomickou reformu
- hlavním cílem přechod z centrálně plánované ekonomiky na tržní - systém centrálního plánování
v bývalém Sovětském bloku se neosvědčil, stal se brzdou ekonomického i společenského vývoje
- každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické problémy: viz. strana 1
- v plánované ekonomice existuje trh x všechny problémy řeší plán sestavený centrálními orgány
- určuje se, co, kde, kolik, z jakých zdrojů a jakou technologií se má vyrábět
- v soutěži s tržními ekonomikami neobstála - projevilo se to v technickém zaostávání i v
pomalejším růstu životní úrovně - tržní ekonomika přes veškeré své nedostatky funguje lépe
- v plánované ekonomice převládá státní a družstevní vlastnictví x v tržní ekonomice převládá
soukromé vlastnictví, vedle něho existuje sektor veřejného vlastnictví
hlavní kroky transformace - demokratizace veřejného a politického života
- vytvoření právních podmínek pro podnikatelskou a obchodní činnost
- odstátnění a privatizace podniků (přeměna státního vlastnictví na soukromé)
- liberalizace cen (uvolnění cen od zásahů státu) a obchodu
- odstranění monopolu dodavatele
- změna struktury výroby
- vybudování nové bankovní soustavy, odpovídající tržní ekonomice
- přechod k volně směnitelné (konvertibilní) měně
- zřizování institucí pro lepší fungování tržní ekonomiky (živnostenský, finanční úřad, burzy)
- obnovení konkurence na trhu - řada zásadních opatření týkajících se vlastnických vztahů a organizačních změn
- privatizace - přeměna státního majetku na soukromý
- restituce -vrácení majetku původním vlastníkům nebo jejich rodinám
- malá privatizace - přímý prodej celých podniků formou veřejných aukcí
- velká privatizace - transformace velkých státních podniků na akciové
společnosti a prodej akcií těchto společností
- kupónová privatizace - specifická cesta účasti občanů na velké privatizaci
- transformace majetku družstev - z formálního družstva se vytvoří
družstvo vlastníků, akciová společnost či jiné společenství a část
družstevníků hospodaří jako individuální soukromí vlastníci
- privatizace bytového fondu
- rozdělení velkých podniků na menší, pružně reagující podnikatelské jednotky
- zvyšování počtu podniků v jednotlivých odvětvích vytvořením legislativy umožňující
vytvoření podmínek a vstup zahraničního kapitálu na domácí trh, postupné odbourávání
ochranářských celních bariér a opatření, které umožňují vytvořit konkurenci
zahraničních výrobků naší domácí produkci
- přijetí protimonopolních zákonů
makroekonomické ukazatele - charakterizujeme podle nich celkovou výkonnost ekonomiky
- HDP - charakteristika výkonnosti národního hospodářství jako celku
- klíčový ukazatel vývoje ekonomiky - představuje objem vyrobených statků a
poskytnutých služeb v ekonomice určitého státu za určité období (za 1 rok)
- vyjádřen v penězích - objem vytvořený na území určitého státu bez ohledu na to,
jsou-li tyto faktory ve vlastnictví občanů tohoto státu či cizinců
- HNP - v penězích vyjádřený objem vyrobených statků a poskytnutých služeb zdroji,
které jsou ve vlastnictví občanů a společností určitého státu - tedy doma i v cizině
- tempo růstu - schopnost ekonomiky vytvářet více statků a služeb => větší HDP
- míra nezaměstnanosti
- míra inf1ace - růst cenové hladiny, míra znehodnocování měny
- vývoj obchodní a platební bilance - rozdíl se označuje jako saldo
- aktivní - vývoz > dovoz
- pasivní - dovoz > vývoz
- pokud je saldo platební bilance státu opakovaně
pasivní, vzniká státní dluh do zahraničí
Mezinárodní ekonomická integrace - tržní vztahy se neuskutečňují jen na území státu, ale rozšiřují se i za jeho hranice
- dnes dominují 3 hlavní centra - Severní Amerika, EU, V. Asie (hlavně Japonsko)
- roste tendence ke spolupráci - vede k vytváření nadnárodních integračních skupin
- 1967 -1994 - EHS - zahrnovalo země „evropské dvanáctky“, od 1995 má název
Evropská unie a jejími členy je 15 států
- USA, Kanada, Mexiko - Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA)
- mezinárodní obchod - po II. světové válce se projevuje úsilí odstranit překážky v
mezinárodním obchodu, v roce 1947 podepsána 23 zeměmi včetně tehdejší ČSR
Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), v současné době je jejím signatářem
více než 120 zemí světa, které se podílejí více než 90 % na celosvětovém obchodu
- 1994 - začalo se pracovat na přeměně GATT ve Světovou obchodní organizaci –
WTO, která zahájila činnost 1.1.1996 v Ženevě - dnes 124 smluvních států
- mezinárodní měnový systém – viz. MMF, SB
Evropská unie - společenství 15 evropských států, spolupracují v politické a hospodářské oblasti
- svým občanům se snaží zajistit trvalý mír, stabilitu, prosperitu
- vytvoření společného trhu postupem doby doplnily i společná sociální politika, dohled nad životním prostředím, rozvoj slabších regionů či sladění zahraniční a bezpečnostní politiky
- 1. myšlenka – Jiří z Poděbrad - snažil se vytvořit společenství evropských zemí proti turecké hrozbě
- důsledky 1. světové války vedly k myšlence Spojených evropských států - zůstalo jen u úvah
- po 2. světové válce si při využívání hospodářské pomoci, kterou válkou zničené Evropě poskytly USA, evropské vlády vyzkoušely, že mohou postupovat společně
- 1951 založeno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) - D, F, B, Nl, Luc. a I - Pařížská smlouva
- 1957 podepsány Římské smlouvy - založeno EHS a Evropská společnost atomové energie EURATOM - cílem EHS podpora hospodářského růstu a rozvoj společného trhu
- cílem Euratomu podpora atomového výzkumu a dohled nad bezpečností atomových zařízení
- 1968 zrušeny cla na dovoz průmyslových výrobků a zemědělskou produkci mezi členskými státy EHS
- 1973 - 1. rozšíření o Dánsko, Irsko, Velkou Britanii (přizvané Norsko v referendu odmítlo)
- 1981 - 1986 „jižní rozšíření“ o Řecko, Španělsko a Portugalsko
- 1991 mezivládní konference v Maastrichtu za účasti předsedů vlád a hlav států členských zemí, dosažení dohody o smlouvě o EU, 1992 vzniká plán na zrušení hranic uvnitř EHS, na odstranění překážek volného pohybu zboží, služeb, osob, kapitálu (cílem jednotný trh)
- 7.2.1992 podepsány Maastrichtské smlouvy - 1993 vstoupily v platnost
- rozšíření 1995 - Rakousko, Švédsko, Finsko (Norsko v referendu odmítlo), ČR přidruženým členem
- 1996 ČR podala oficiální žádost o členství v EU
- 1998 - jednání o členství v EU s ČR, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Kyprem a Estonskem
- 1999 začíná v 12 z 15 členských zemí EU platit společná evropská měna euro, od 2002 euro v oběhu
- Evropská rada - řešení závažných problémů, základní politická rozhodnutí, určování směru vývoje
členy předsedové vlád členských států, francouzský, finský prezident, předseda Komise
schází se alespoň 2x ročně, má zodpovědnost za společnou zahraniční a vnitřní politiku
- Rada EU - přijímání právních předpisů, její rozhodnutí závazná pro všechny členské státy
- rozhoduje kvalifikovanou většinou nebo jednomyslně,
- členové hájí zájmy svých zemí, jednotlivé země mají v některých případech právo veta
- Evropský Parlament - zastupuje 373 milionů občanů žijících v 15 členských státech EU
- poslanci se volí jednou za pět let, mají prosazovat politickou vůli svých občanů
- 626 křesel, mandáty poměrně rozděleny podle počtu obyvatel států
- spolu s Radou EU schvaluje rozpočet a dohlíží na výkonnou moc
- Evropská komise - má zákonodárnou iniciativu, navrhuje nové právní předpisy
- Evropský soudní dvůr - zajišťuje respektování prává vydávaného Evropskou unií
- Evropská centrální banka - funguje od zavedení společné evropské měny v roce 1999
- volný pohyb zboží - umožňuje volný nákup a prodej zboží v kterékoliv z členských zemí, mezi nimiž
neexistují cla - sjednocení technických, hygienických, bezpečnostních norem
- výrobek vyrobený v souladu s předpisy jedné země může být bez omezení prodán i
v ostatních zemích EU - výjimky přesně vymezeny - alkoholické a tabákové zboží
lze bezcelně vozit přes hranice členských států jen v určitém stanoveném množství
- volný pohyb služeb - firmy a živnostníci se nemusí omezovat jen na území svého státu, mohou nabízet
služby i zájemcům z ostatních států Unie, podnikají-li v souladu s právem své
země, splňují automaticky podmínky i v ostatních zemích EU, zároveň se mohou
rozhodnout, zda zaměstnají občany své země nebo z hostitelského státu
- jednotlivé země EU mají rozdílné daňové systémy
- právo založit si v cizině stálou provozovnu – někdy i povinné (pojišťovnictví)
- povolení k pobytu - na 5 let automaticky, možnost prodloužení
- volný pohyb osob - občané EU si sami mohou zvolit zemi, kde chtějí studovat a pracovat bez problémů
mohou cestovat, hledat práci, pobírat důchod, kandidovat do místní samosprávy
x nemohou sloužit v armádě, u policie, vstupovat do diplomatických služeb
- informace o odpracovaných letech a sociálním pojištění se evidují, aby
zaměstnanec kvůli své migraci nepřišel o žádné výhody
- odstranění pasové kontroly x namátkové kontroly kvůli pašování a terorismu
- volný pohyb kapitálu - zavedena jednotná měna euro
- je možno otevřít si konto či spořící účet v zahraničí
- možnost nákupu půdy a nemovitostí občany jiných zemí EU - nebylo v některých
členských zemích uvolněno.
Žádné komentáře:
Okomentovat