Téma č. 10:
Ústavní základy organizace VS
Ústava - provádí dělbu st. moci a konstituuje zákl. orgány státu; vázanost správy v materiálním
smyslu se nachází v první hlavě Ústavy a v LZPS; pojetí správy ve formálním smyslu upraveno hl. třetí; vláda řídí a organizuje VS ve státě, stanoví její úkoly a sleduje její výkonnost; zřizovat ministerstva a jiné spr. úřady (a jejich působnost) je možno jen zákonem; ministerstva, jiné spr. úřady a orgány úz. samosprávy mohou vydávat sekundární pr. předpisy na základě výslovného zmocnění zákonem a v jeho mezích.
Subjekty VS: stát, obce a VÚSC, jiné samosprávné celky, ost. subjekty veřej. či soukromého práva, na které stát pravomoc vykonávat určitý úsek správy delegoval.
Přehled organizace VS v ČR
1. Vykonavatelé st. správy:
1. (prezident - jeho rozhodnutí bývá podmíněno kontrasignací předsedy vlády či ministra),
2. Vláda - vrcholový kolegiální orgán výkonné moci; souhrn osob jmenovaných prezidentem pro urč. resorty; členové stojí v čele spr. úřadu - ministerstva;
skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů; v oblasti VS má fci řídící a normotvornou vůči podřízeným spr. úřadům (usnesení; interní charakter - nezavazuje jiné subjekty; schváleno nadpoloviční většinou všech členů vlády). Je odpovědná poslanecké sněmovně. Vláda je oprávněna vydávat nařízení k provedení zákona - generální klauzule v Ústavě (zmocnění se proto nevyžaduje v zákoně); často již při přípravě zákona se počítá s jeho provedením nařízením vlády (zde je to pak chápáno jako povinnost - v tomto případě by se pak vláda nelišila od ost. ústředních orgánů). Nařízení reguluje činnost nepodřízených subjektů (externí akty). U vlády se též koncentruje největší část zákonodárné iniciativy - ministerstvo zákon připraví, vláda jej projedná a předloží ho parlamentu. Administrativu obstarává Úřad vlády - je pouze pomocným orgánem (nikoliv spr. úřadem).
Žádné komentáře:
Okomentovat