e) členění VS podle organizačního uspořádání-právní formy-úkolů VS
Druhy VS
1) dle organizačního uspořádání –
a) z územního hlediska - ústřední, oblastní (okresy, regiony) a obecní;
b) z věcného hlediska - politická (všeobecná) a odborná (specializovaná);
c) dle subjektů - stát (jako originární nositel, který VS deleguje; též přímá), samosprávné svazky (nepřímá), jiné subjekty veřej. práva (nepřímá);
2) dle pr. formy –
a) vrchnostenská - vykonávána formou veřej. práva (jako nařízení-správní akt - donucovací opatření); pouze ona (ale ne zcela) je správou zásahovou (= zasahuje do práv a svobod FO či PO),
b) fiskální - formou soukromého práva; stát vstupuje do pr. vztahů
pozice rovného partnera ve věcech finančních a st. majetku;
c) VS jako služba veřejnosti; zde lze jako sub a či b či c identifikovat vždy jen konkrétní akt;
3) dle úkolů VS - obecně dle toho, zda vrchnostensky zasahuje nebo něco ve veřej. zájmu zabezpečuje, nikoliv však formou hospodářské výdělečné činnosti; z obsahového hlediska lze pak lišit: oblasti správně politickou, správně hospodářskou, sociální, kulturní a ekologickou; podrobnější je členění na správní odvětví (resorty; př. vnitřní správa, zdravotnictví, školství, soc. věci). Klasicky se VS dělí na st. správu (ústřední a místní) a samosprávu (územní a zájmovou).
Hoetzel dělí správu na:
a) vrchnostenskou a nevrchnostenskou,
b) vázanou a volnou,
c) politickou (vnitřní správa) a jiné resorty,
d) fakultativní a obligatorní,
e) správu a správní soudnictví, .
f) státní a samosprávu,
g) správu a policii.
Žádné komentáře:
Okomentovat