Parlamentní kontrola veřejné správy
• Je upravena hlavně ústavním právem, je výrazem dělby moci a reprezentantem moci zákonodárné.
• Základní formy obecné kontroly:
o vyslovení nedůvěry vládě(vláda není prvotním jednatelem st.spr.)
o interpelace(poslanci ji vznáší vůči ministrům)
o zřízení speciálního kontrolního orgánu(kontrola BIS, kontrola činnosti policie-ty zřizují vyšetřovací komise)
o projednání dokumentů VS(nespecifická=např. návrhy zákonů, specifická=spec.proj.dokumentů provádí zvl.orgán)
• Smyslem kontrolní činnosti parlamentu je bezprostředně „sloužit“ potřebám zákonodárné moci. Své místo má parlamentní kontrola tam , kde ji nelze nahradit kontrolními činnostmi prováděnými v rámci uskutečňování moci výkonné nebo moci soudní.
• Pramenem právní úpravy je vedle Ústavy zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
• Z prostředků parlamentní kontroly lze na prvním místě uvést otázku důvěry vládě, která je v ústavě vyjádřena ve třech rovinách:
vláda je povinna do 30 dnů po svém jmenování předstoupit před poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry pokud ji nezíská, musí být navržena a jmenována nově, jestliže se tak stane opakovaně, přechází příslušnost navrhnout členy vlády z designovaného předsedy vlády na předsedu poslanecké sněmovny
vlád může kdykoli předložit poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry, žádost se projedná do 14 dnů po jejím předložení, zamítnutí žádosti má za následek povinnost vlády podat demisi, pokud tuto povinnost nesplní , prezident republiky vládu odvolá
na návrh nejméně 50 poslanců sněmovna projedná vyslovení nedůvěry vládě, žádost se projedná neprodleně, k vyslovení nedůvěry je (na rozdíl od předchozích případů) zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, vyslovení nedůvěry má stejné následky jako zamítnutí žádosti vlády o vyslovení důvěry
Žádné komentáře:
Okomentovat