Členění spr. aktů

Členění spr. aktů:
1) dle obsahu:
a) materiální spr. akty - upravují hm.právní postavení adresátů, rozhodnutí ve věci samé,
b) procesní spr. akty - upravují postavení adresáta ve spr. řízení;

2) dle povahy pr. účinků:
a) konstitutivní spr. akty - zakládají, mění či ruší vztahy správního práva, působí do budoucnosti a to až od okamžiku nabytí pr. moci (pro futuro a ex nunc, např. vydání koncesní listiny); tyto se pak dělí:
aa) dle trvání pr. účinků spr. aktů - neomezené a omezené (př. časová doložka dies ad quem či rezolutivní podmínka);
ab) dle přínosu pro konkrétního adresáta - k dobru (zvýhodňují pr. pozici adresáta) a k tíži; členění kvůli zákazu reformatio in peius v přestupkovém právu;
ac) dle toho, zda se pozice adresáta v důsledku vydání rozhodnutí mění či nikoliv - pozitivní a negativní (zde při novém jednání ve věci není překážka rei iudicatae);
ad) dle toho, zda se uplatňuje spr. uvážení či nikoliv;
b) deklaratorní správní akty - autoritativně potvrzují již existující vztahy správního práva; nalézá a osvědčuje existenci určitých skutečností, jestliže je sporná; působí i do minulosti (pro praeterito a ex tunc);
c) spr. akty se smíšenou povahou (např. přestupkový zákon - rozhodnutí o vině a trestu);

3) dle okruhu osob, které spr. akt zavazuje:
a) ad personam - týkají se konkrétních adresátů; zavazují jmenovitě uvedené osoby,
b) spr. akty in rem - zavazují konkrétní osoby, ale i jakékoliv jejich pr.nástupce; musí to výslovně stanovit zákon;
c) externí,
d) interní;