- název z řeckého ethos (mrav) - teorie morálky, věda o morálce
- morálka - vše, o čem člověk přemýšlí a co činí k uskutečňování dobra
- předmět - mravní jevy, jejich vznik a vývoj v minulosti, současný stav a další vývojové tendence
- řeší především problém mravního dobra a hledá podstatu mravních norem
- snaží se odpovědět na základní problémy morálky
- dělení - individuální - morálka jednotlivce
- sociální - mravní život a normy různých sociálních skupin a činností - rodina, ekonomika, politika
- teoretická - věnuje pozornost filosofickým otázkám etiky
- praktická - zabývá se konkrétní situací, konkrétním mravním jednáním a aplikací mravních norem
- profesní - etika jednotlivých oborů - etika podnikání, novinářská etika, lékařská etika
- deskriptivní (popisná) - pouze popisuje mravní jednání a hodnoty
- normativní - obsahuje konkrétní normy pro fungování lidských vztahů
- antická etika - základním pojem ctnost - to nejlepší, čeho je člověk schopen, celkové zaměření člověka k dobru,
dobré bytí člověka jak osobně, tak společensky
- ctěny 4 základní ctnosti - rozumnost - schopnost řídit se rozumem, nenechat se ovládat vášněmi
- statečnost - schopnost usilovat o dobro přes všechny překážky
- zbožnost - rozhodnutí brát život se vší vážností - zodpovědnost
- spravedlnost - schopnost vytvářet vyvážené vztahy ve společnosti
- Sofisté - zkoumání dobra a zla
- Sokrates - analýza mravních pojmů, ctnost je pravé poznání: kdo ctnost pozná, jedná ctnostně
- Platón - ctnost je život podle nejvyšší ideje dobra
- Aristoteles - podstata ctnosti v rozumném životě a dobrém jednání - nejvyšší dobro
- Stoická etika - ctnost spočívá v souznění lidského života s přirozeným řádem a během
- křesťanská etika - vychází z židovské a antické etiky - vše sjednocuje poselství Ježíše
- základem Desatero přikázání
- odmítá bohatství - je zdrojem nespravedlnosti ve světě - dobrovolné zřeknutí se majetku
- základ mravního myšlení v Evropě - z křesťanských zásad formulovány stavovské kodexy
nebo i formy výchovy, vedoucí k jejich vštěpování
- řešení bídy spočívá v solidaritě, pomoci a lásce k bližnímu svému
- vnáší nový prvek - úcta k lidské důstojnosti ve všech situacích - nemocní, pronásledovaní
- moc chápána jako služba ostatním, idea odpuštění, nenásilí, láska k nepřátelům
- ovlivňuje etické myšlenky až dodnes
- moderní etika - současné etické myšlení ovlivňováno různými moderními koncepcemi
- hedonistická etika - touha po uspokojení pozitivních pocitů a snaha vyhnout se těm negativním
- eudaimonistická etika - nejvyšší mravní hodnotou štěstí
- utilitarismus - mravně dobré je to, co je užitečné
- nelze s tím souhlasit, vždycky je někdo komu daný stav nevyhovuje
- pragmatická etika - o morálnosti rozhodují výsledky jednání
- když je výsledek dobrý, je lhostejné, jakými kroky se k němu došlo
- Charles Peirce, William James - Účel světí prostředky
- autonomie - etika autenticity - zdůrazňuje, že morální je jen to, co vychází z upřímného přesvědčení
- vše, co člověk myslí dobře, je etické - není to ale obecně etické
- existencialismus - vše je dovoleno, člověk sám rozhoduje o tom, co je morální, je za to zodpovědný
- etika odpovědnosti - Martin Buber - k naplnění života nestačí naše přesvědčení, ale důležitý je i vztah
k druhému (rodič, partner) - musíme se na něj ohlížet při formování našich zásad,
jestli to bude tomu druhému vyhovovat - věrnost druhému
- Emmanuel Levinas - druhá osoba je dokonce více než naše svoboda, jsme za ni
zodpovědní, musíme se o ni starat dříve než o sebe (hledí se i na budoucí generaci)
základní etické pojmy - zlo - něco, co škodí, zraňuje
- zlo jako podstata vlastně neexistuje
- v některém případě může fungovat pozitivně – záleží na úhlu pohledu člověka
- metafyzické - nedostatek dobra nebo jeho pnutí nesprávným směrem
- fyzické - něco konkrétního - katastrofy, nemoci, válka, hladomor
- mravní - člověk ho páchá vědomě a svobodně - např. pomsta
- dobro - opak zla, přináší naplnění, utěšuje, má význam a smysl
- shoda myšlení a jednání se svědomím a mravním řádem
- tíhnutí k dobru je nejvlastnější podstatou lidského života
- svědomí - v antické filosofii definován jako schopnost člověka posoudit jednání z více
úhlů - božský hlas v nás
- v křesťanství bráno jako ozvěna Božího hlasu
- osvícenství - schopnost neomylně vést k mravnosti - J.J.Rousseau
- mravní zákon v nás, člověk má v sobě kategorický imperativ - I. Kant
- dnes chápáno jako míra morálního jednání, hlas odpovědnosti
- v praktickém životě se projevuje jako výčitka svědomí
- v průběhu života se dotváří
- svoboda a mravní jednání - zčásti determinováno (předurčeno) - biologickými, společenskými,
sociálními zákony
- člověk se rodí do určitých podmínek, ale v rámci těchto podmínek
se může rozhodovat svobodně a možnost svobodného rozhodování člověka nutí k plné odpovědnosti za svá rozhodnutí
- vnitřní - svoboda myšlení, nemá vnější omezení, i ve vězení má
člověk vnitřní svobodu
- vnější - do jisté míry může být omezena, právně i protiprávně
- mravní zákon - nejobecnější etické normy (společné všem lidem) vycházející z podstaty lidství
- úcta k lidské osobě, respekt, solidarita, uznání lidské důstojnosti
- lidská důstojnost - všichni jsme si absolutně rovni, odmítnutí diskriminace
- povinnost respektovat důstojnost druhého
otázky praktické etiky - smysl života - v náboženství touha po sjednocení s duchovním principem (následování Krista)
- zjišťujeme, že bez lásky a pozitivních vztahů nemá nic smysl
- smysl života tedy spočívá v životě pro druhé - lásce
- láska - má mnoho podob - rodičovská, milenecká, k vlasti, k přírodě, k Bohu, platonická…
- tři formy - erós - láska tělesná, sexuálně orientovaná
- filiá - láska přátelská, uplatňuje se ve společenských stycích - přátelství
- agapé - láska nezištná - ochota obětovat se, za kterou nic nežádáme
- opravdové lásky dosáhneme pouze propojením všech tří forem
- dlouhodobý proces, nejen uspokojování vlastních potřeb, ale především starost o druhé
Etika v kritických fázích života - problematika zdravotního postižení, nevyléčitelné nemoci
- každý z nás se v podobné situaci může nečekaně ocitnout
- v minulosti snaha postižené izolovat od společnosti
- je těžkou morální chybou, opustí-li postiženého nejbližší
- společnost má povinnost se o postižené starat, umožňovat co největší integraci do společnosti a usnadňovat přístup k ekonomickým a kulturním zdrojům
- velkou pomocí jsou i charitativní akce a sbírky
Žádné komentáře:
Okomentovat