- ovlivnilo vývoj Francie v 2. pol. 18. stol. a vyústilo ve V.F.R.
- soubor myšlenkových proudů a politických názorů
- víra v člověka, v jeho schopnosti, rozum, vědomosti + názorová tolerance
- inspirace v epikureismu, stoicismu renesanci a humanismu
- má vést k poznání přírody a člověka sebe samého - základ lepšího života
- nepostihuje jen urozené vrstvy, ale celou společnost, všechna odvětví kultury (literatura, politika, filosofie)
- boj proti absolutismu, antiklerikalismus - proti církvi, jejímu dogmatismu, zatuchlosti a zkorumpovanosti
- rozvoj umění na celém světě - klasicismus, empir, romantismus
1. generace osvícenců - teoretikové
Charles Luis de Montesquieu ( 1689 - 1755)
- zabýval se státoprávními otázkami, historií a formou práva, státu a společenských institucí
- velký kritik absolutistické vlády a teorie dělby moci
- základní politickou hodnotou je občanská svoboda
- rozdělení moci na tři na sobě nezávislé složky: legislativu, exekutivu a jurisdikci
- uvažuje o vztahu politické svobody a ústavy
- obdivuje anglickou společnost – náboženská tolerance, politická svoboda
- autor geografické koncepce, podle níž přírodní podmínky předurčují politický a morální stav společnosti – zákony musí být přizpůsobeny národům, pro které jsou vytvořeny, jen náhodou se mohou zákony jednoho státu hodit pro jiný, při utváření zákonů se musí přihlížet k povaze půdy, rozlehlosti, podnebí + návaznost k občanům - počet, povaha, bohatství, náboženství, způsoby
Dílo: Duch zákonů - nástin občanské společnosti, zákony jsou nutné vztahy, vyplývají z povahy věcí, všechno má své zákony - zvířata, člověk - je řízen neměnnými zákony
Úvahy o příčinách velikosti a úpadku Římanů, Perské listy - satira společnosti a státu, srovnává Francii s orientální despocií
Francois Maria Voltaire (1694 - 1778)
- ironický, jízlivý kritik politických poměrů a církve, sám sebe považoval za deistu
- kritika absolutismu, obhajoba svobody, parlamentarismu,
Výrok: „Nesouhlasím s vašimi názory, ale budu do konce života usilovat o to, abyste měli právo je vyslovit.“
- osvícenství určeno především aristokracii
- vítá společenské změny shora od osvícenského panovníka
- hájí determinismus - popírání existence nehmotné, nesmrtelné duše.
- časté spory s vládnoucí mocí, několikrát vězněn v Bastile, nucen emigrovat do Anglie.
Dílo: Anglické listy - kritika zkorumpované vlády, Pojednání o snášenlivosti - kritika náboženských dogmat
Esej o mravech a duchu národů – založil novou disciplínu - filosofii dějin
Filosofické listy, Základy Newtonovy filosofie (1738); Filosofický slovník (napsán formou esejů)
2. Generace osvícenců:
Jean Jacques Rousseau (1712 - 1778)
- filosof, moralista, spisovatel
- inspiroval V.F.R., utopické socialisty, kritik osvícenství
- snaží se odkrýt kořeny a původ zla ve společnosti a člověku
- proti přemíře racionalizace stavěl roli citů, srdce
- umění a věda nejsou podmínky pokroku, ale úpadku
- odlišuje přirozenou (fyzickou) nerovnost a mravní (politickou) nerovnost
- chtěl odstranit nerovnost a soukromé vlastnictví - nastolena rovnost všech ("Rovnost, volnost, bratrství")
- tři neštěstí lidstva - vznik vlastnictví - rozdělilo lidi na bohaté a chudé
- ustanovení vrchnosti - vytvořilo vládce a ovládané
- zvrat moci v libovůli - páni vůči otrokům, jejichž jediným úkolem je poslušnost
- suverenita lidu - pokud občané budou podléhat jen zákonům, s nimiž souhlasí, budou svobodní, člověk však nemá právo nedodržovat zákony, i když se jeho názory liší od všeobecných, má povinnost podřídit se většině
- lidé jsou si od přírody rovni a jsou svobodni x část svobody dali panovníkovi - lid může jmenovat i sesadit svého vládce
Dílo: Pojednání o původu a příčině nerovnosti mezi lidmi – kritika soukromého vlastnictví, člověk chce jen majetek a nežije v souladu s přírodou, O společenské smlouvě, Emil čili o výchově - pedagogický román, důraz na vliv výchovy na vývoj jedince, Rozprava o vědách a rozumu, Nová Heloisa
encyklopedisté - přešli od deismu k atheismu, kritika náboženství a víry v duchovní substanci
- podporují teorii poznání (sensualismus) - smysly hrají důležitou roli v našem poznání:
Julien Offroy de La Mettrie (1709 - 1751)
- lékař a filosof přírody, zastánce epikureismu
- velmi radikální názory, vypovězen z Francie a později i z nizozemského exilu
- myšlení považuje za fyziologický proces
- redukcionismus – zjednodušování člověka na pouhý stroj
Člověk stroj - popírá duševní stránku člověka - tato myšlenka pobouřila veřejnost
Denis Diderot ( 1713 - 1784)
- proti zjednodušování člověka na pouhý biologický mechanismus (stroj)
Dílo: Encyklopedie věd, umění a řemesel - soubor veškerého tehdejšího vědění
Procházky skeptikovy - inspirace Voltairem, Myšlenky o výkladu přírody - zdrženlivost k otázce existence Boha
Dietrich von Holbach (1715 - 1771)
spis Systém přírody - zdůrazňování materialismu, vše je jenom hmota a její pohyb a hmota je vše, co působí na naše smysly - materialistický monismus - vychází z atomismu a pohybových zákonů mechaniky těles
Jean le Rond d'Alembert (1717 - 1783)
- matematik, fyzik, astronom
- napsal úvod k Diderotově Encyklopedii
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Osvícenství 17. - 18. století 1)
Pojetí rozumu 2)
Základní znaky osvícenství 3)
François Marie Voltaire 4)
13a Anglické a francouzské osvícenství ve filosofii
Osvícenství v Anglii
Osvícenství ve Francii
Osvícenství 1
Osvícenství 2
Immanuel Kant (1724 – 1804) 3
Immanuel Kant (1724 – 1804) 4
Immanuel Kant (1724 – 1804) 5
Immanuel Kant (1724 – 1804) 6
JEAN JACK ROUSSEAU
JEAN JACQUES ROUSSEAU (1712 – 1778)
VOLTAIRE = FRANCOIS MARIA AROUET
Články na hledaný výraz "Osvícenství" naleznete na bezuceni.cz
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Žádné komentáře:
Okomentovat