Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného činí: rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským
- pro určení výše náhrady není rozhodující výše nemocenského, která byla fakticky vyplacena, ale nárok na nemocenské při mimoústavním ošetřování, protože při ústavním se poškozenému dostává věcné plnění, které jeho škodu snižuje
- pro určení výše náhrady neplatí limit
- nemocenské se poskytuje zpravidla po dobu 1 roku od počátku neschopnosti a jeho výše nemusí být stejná
- o tom, jaká škoda vznikla se dozví poškozený zpravidla okamžikem, kdy mu byla vyplacena poslední dávka nemocenského a kdy tedy může ztrátu na výdělku blíže specifikovat
- teprve v této době se poškozený dozví o škodě a teprve od této doby počíná běžet promlčecí doba
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí: rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu.
Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou předpisy pracovního práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání.
Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí.
Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
Žádné komentáře:
Okomentovat