7. Prodlení dlužníka
Jestliže dlužník nesplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení.
Právní následky prodlení dlužníka:
1) Věřitel je oprávněn požadovat plnění v dodatečně stanovené lhůtě, jestliže dlužník nesplní ani v této lhůtě, má věřitel právo odstoupit od smlouvy
- je-li plnění dělitelné, může přitom věřitel odstoupit od smlouvy s platností pouze k části plnění
2) Popsané právo odstoupit od smlouvy se netýká tzv. fixních smluv
- jedná-li se o závazek, kde doba splnění byla stanovena zcela přesně a ze smlouvy nebo z povahy věci lze beze všech pochybností učinit jednoznačný závěr, že opožděným plněním ztrácí věřitel na plnění ekonomický zájem, taková smlouva se ruší
- pouze v případě, kdy věřitel na plnění trvá, musí to oznámit bez zbytečného odkladu dlužníkovi a závazek tím trvá i nadále
3) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení
- výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis
4) V případě, že dlužník je v prodlení s plněním věci přechází na něj po dobu, po kterou je v prodlení, nebezpečí ztráty, zničení nebo poškození věci, ledaže by ke škodě došlo i jinak
5) Prodlení dlužníka může mít za následek vznik škody na majetku věřitele.
- v případě splnění zákonných podmínek odpovědnosti za škodu bude dlužník za tuto škodu odpovídat věřiteli
- u prodlení s plněním peněžitého dluhu však bude dlužník odpovídat za škodu pouze do výše, která není kryta z prodlení či poplatky z prodlení
K prodlení dlužníka nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu.
Jde-li o plnění věci, nese věřitel nebezpečí její ztráty, zničení nebo poškození.
Dojde-li k dohodě o tom, že bude ve splátkách plněn dluh již splatný, a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách plnil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.
Žádné komentáře:
Okomentovat