Ochrana oprávněného dědice
Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.
Nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil, rovněž mu náležejí užitky z dědictví.
Jestliže však věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jiný, má právo jen na náhradu nutných nákladů a je povinen oprávněnému dědici kromě dědictví vydat i jeho užitky.
- zpravidla jde o důsledek toho, že soud se až do ukončení dědického řízení nedozvěděl o tom, že zde jsou jiní dědici
Taková situace nestane například:
- objeví-li se po ukončení řízení nová závěť s jinými dědici
- objeví-li se listina o vydědění potomka, který dědil
- přihlásí-li se dědic, který byl v době původního řízení neznámý či neznámého pobytu
- najde-li se listina o zrušení závěti, atd.
Oprávněný dědic: ten, kdo měl být nabyvatelem dědictví či jeho části a přesto podle výsledku dědického řízení dědictví nenabyl buď vůbec nebo jen v menším rozsahu než na který měl nárok
- oprávněným dědicem nemůže být ten, kdo dědictví odmítl, je nezpůsobilý dědit nebo byl vyděděn
- oprávněným dědicem může být i stát, byl-li povolán dědit na základě závěti
Nepravý dědic: není jen ten, kdo neměl z dědictví nabýt vůbec nic, ale i ten, kdo měl z dědictví nabýt méně
- také nepravým dědicem může být i stát, kterému bylo potvrzeno nabytí dědictví na základě závěti, o níž se později ukázalo, že je neplatná nebo byla zrušena
- vydání majetku se týká pouze majetku, který byl předmětem projednání dědictví a jehož nabytí bylo nepravému dědici potvrzeno (dle usnesení o dědictví)
- pokud by měl nepravý dědic i další majetek zůstavitele, bylo by třeba tento majetek nejprve dodatečně projednat
Žádné komentáře:
Okomentovat