ad d) Zavinění
Zavinění: psychický vztah škůdce k protiprávnímu úkonu a ke škodě
- z tohoto důvodu o něm mluvíme jako o subjektivním činiteli
Zavinění může mít formu: úmyslu (úmysl přímý nebo nepřímý)
nedbalosti (nedbalost vědomá či nevědomá, hrubá nebo lehká)
- nedostatek zavinění zprošťuje škůdce odpovědnosti (u nedbalosti)
- důkazní břemeno však spočívá na škůdci (tzv. presumpce zavinění)
- pro splnění podmínky odpovědnosti není rozhodné, zda škoda byla způsobena úmyslně nebo z nedbalosti, toto rozlišování má však význam z hlediska náhrady škody
- úmyslné zavinění však musí prokázat poškozený
Exkurz do trestního zákoníku:
Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel:
a) chtěl způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem
b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn
Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel:
a) věděl, že může způsobem v zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí
b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl
Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností.
Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena:
a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti
b) fyzikálními, chemickými, případně biologickými vlivy provozu na okolí
c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti
Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu (př. povodeň) anebo vlastním jednáním poškozeného.
Provozní činnost: organizovaná a cílevědomá činnost bez ohledu na to, o jakou činnost jde
Žádné komentáře:
Okomentovat