Dědění ze závěti
- závěť je jednostranný právní úkon
- ze závěti musí být jasné kdo je dědic
V závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, která jim mají připadnout.
Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné
Zůstavitel může závětí zřídit nadaci.
Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky.
Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.
- této neplatnosti se ovšem opominutý potomek musí dovolat
- se závětí může být spojena i listina o vydědění
Zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.
V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.
Společná závěť více zůstavitelů je neplatná.
Zrušení závěti:
Závěť se zrušuje platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát, anebo odvoláním závěti, odvolání musí mít formu, jaké je třeba k závěti.
Zůstavitel zruší závěť také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána.
Žádné komentáře:
Okomentovat