Za bezdůvodné obohacení se nepovažuje:
a) bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu
b) nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy
c) přijetí plnění ze hry nebo sázky uzavřené mezi fyzickými osobami
d) vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených
- u soudu se však těchto plnění nelze domáhat
Neplatnost dluhu pro nedostatek formy – nepřesné vyjádření v zákoně, neplatnost pro nedostatek formy totiž nelze vztáhnout k dluhu, ale jen k právnímu důvodu jeho vzniku – tedy k právnímu úkonu (neplatný je právní úkon, který nebyl učiněn ve formě vyžadované zákonem nebo dohodou účastníků)
- případy zákonem předepsané formy se týkají předpisu formy písemné (kdy musí být smlouva písemně), nebo např. formy notářského zápisu
Předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.
Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.
- nejedná se o situace, kdy osoba, k jejíž tíži bezdůvodné obohacení vzniklo, známa je, ale je neznámého pobytu, nebo nemůže bezdůvodné obohacení uplatnit
- také se nejedná o případy, kdy je oprávněný znám, ale nechce své právo uplatnit nebo dokonce povinnost promine
Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
- není rozhodující, zda jde o neplatnost absolutní nebo relativní
Musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením.
Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.
- pokud jde o výši náhrady, musí odpovídat hodnotě bezdůvodného obohacení v době, kdy bylo získáno
Žádné komentáře:
Okomentovat