5. Nemožnost plnění
Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne.
Plnění není nemožné, zejména lze-li je uskutečnit i za ztížených podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase.
Týká-li se nemožnost jen části plnění, zanikne povinnost jen pokud jde o tuto část, věřitel má však právo ohledně zbývajícího plnění od smlouvy odstoupit.
Jestliže však vyplývá z povahy smlouvy nebo z účelu plnění, jenž byl dlužníkovi znám v době uzavření smlouvy, že plnění zbytku závazku nemá pro věřitele žádný hospodářský význam, zaniká závazek v celém rozsahu, ledaže věřitel bez zbytečného odkladu poté, kdy se o nemožnosti části plnění dozvěděl, sdělí dlužníkovi, že na zbytku plnění trvá.
Stane-li se uskutečnění jednoho z více volitelných plnění nemožným, omezuje se závazek na plnění zbývající.
Jestliže však nemožnost tohoto plnění je způsobena osobou, která nemá právo volby plnění, může druhá strana od smlouvy odstoupit.
Dlužník musí bez zbytečného odkladu poté, co se doví o skutečnosti, jež činí plnění nemožným, oznámit to věřiteli, jinak odpovídá za škodu, která vznikne věřiteli tím, že nebyl včas o nemožnosti vyrozuměn.
- právo na vydání bezdůvodného obohacení není dotčeno
6. Uplynutí doby
Práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.
- př. uplynutí nájemní doby
Žádné komentáře:
Okomentovat