Představivost

-reprodukovaný obraz předmětu

-minulá zkušenost

-vjem - stimulace receptoru

-představa - v mozku

-skupiny představ:
• vzpomínky
• fantazijní představy
a) sny
-sen - fantazijní představa, výraz duševního myšlení ve spánku
-sní se v periodickém (paradoxním) spánku - mozek je aktivní, ale tělo je pasivní (rychlí pohyb očí),
-REM - neperiodický (neparadoxní ) - sen si pamatuji
-zhuštěná podoba myšlenek, jen pár vteřin
-důvody vzniku snu - Freud - halucinační splnění neuskutečněného přání, reakce na fyzické změny v organismu. Okamžitá reakce na spontánní svalovou činnost (škubání), pokračování denních zážitků
-význam snů - uvolnění pudů a napětí
-poznávací (kogentní) teorie - ve snu dochází k jasnému vyjasňování ne plně ujasněných postojů
-zdroj snů - z nevědomí, přání ze svědomí do nevědomí, reálná přání z vědomí, ale nejme je schopní je realizovat
-projevení prostřednictvím symbolů - nenamáhá nás to moc

b) eidetické představy - obrazy, které někteří jedinci vnímají živě, jako by to byl vjem (fotografická paměť)

c) následné obrazy - delší dobu se na něco díváme a potom nám to ještě doznívá v mysli pár vteřin

d) paobrazy - něco jako se žárovkou doplňkové dojmy

e) synestesie - zrakové vjemy doprovázeny sluchovými vjemy a opačně
-význam představ:
-schopnost asociovat v řetězcích - jedna představa vyvolává jinou
-význam kompenzace toho co bychom chtěli - nahrazení reality
-denní snění - pubescentní období
-nástroj myšlení

-poruchy představivosti - halucinace - povaha skutečného smyslového vjemu, neodlišitelné od skutečnosti - zrakové, sluchové, čichové atd.; fyziologická podstata - stejná jako u snu - v době halucinace působí silné i slabé podněty a opačně

-perseverační obrazy - ráno jde na borůvky a večer vidím jen borůvky, = jevem inertních procesů, NS není schopna se v krátké době vyrovnat s příliš velkým podnětem

-pseudohalucinace - zvuky v hlavě, spíš malé než velké podněty vyvolávají halucinace