17. Tržní ekonomika

17. Tržní ekonomika
- vznik zbožního hospodářství - potřeby jedince přesáhnou jeho výrobní možnosti - musí vyrobit svých vlastních výrobků více, než činí jeho spotřeba - za přebytek, který se stává zbožím, získává směnou od ostatních výrobců to, co nevyrábí
- při směně vznikají první hospodářské problémy - musí se setkat výrobci, kteří navzájem potřebují své výrobky, je třeba stanovit směnné hodnoty směňovaných produktů
- mezi výrobce a spotřebitele vstupuje další ekonomický činitel - obchod
- stanovení směnné hodnoty výrobku - dvě hlediska - výrobce vychází z hodnoty výrobku, z práce, kterou do něj vložil
- spotřebitel vychází z užitné hodnoty, kterou výrobek má, z
množství práce, které by musel vynaložit, kdyby chtěl krýt potřebu
- záleží také na počtu výrobců
ekonomický systém - rozdělení podle toho, jak společnost řeší základní ekonomické problémy
- zvykový - založen na tradici a zkušenostech přenášených z generace na generaci
- příkazový - centrálně plánovaná ekonomika, převládá státní vlastnictví
- tržní - propojení výrobců a spotřebitelů pomocí trhu, převládá soukromé vlastnictví
- smíšený - fungování tržního systému + působení nástrojů hospodářské politiky státu - převažuje
fungování tržního hospodářství - volba zákazníka určuje, co se bude vyrábět, podniky vedeny snahou o dosažení co
největšího zisku, snaží se vyrábět zboží, po kterém je poptávka a dá se na něm vydělat
- "neviditelná ruka trhu" - řídi hospodářství tak, aby každý jednotlivec tím, že
uspokojuje vlastni zájmy nevědomky prospíval celé společnosti
- postup výroby určen konkurencí - snaha o co největší efektivitu
- to, pro koho jsou výrobky určeny je určeno nabídkou a poptávkou
- trh - společenské uspořádání směny zboží
- místo, kde se střetávají poptávka a nabídka a kde dochází k volné směně zboží
- zboží (výrobky, služby)
- práce (pracovní síla, kapitál, půda)
- peněz
- volně přístupný všem, nikdo není nucen něco koupit či prodat
- kupující chce nakoupit co nejlevněji co nejvíce zboží, prodávající naopak prodat co nejdráž co nejvíce zboží
- cena je informace - informuje o nákladech, které musí prodejce do výrobku investovat
- mzda je cenou za práci
- úrok je cenou půjčených peněz
- teorie nabídky a poptávky objasňuje, jak vznikají a jak se mění ceny na trhu
- poptávka - množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu
- poptávané množství se mění v opačném směru než cena - zákon klesající poptávky
- dochází ke zvýšení důchodů = tendence ke zvyšování poptávky po výrobcích dlouhodobé spotřeby
- při zvýšené ceně lidé mění strukturu své spotřeby = substituční efekt
- nabídka - množství zboží, které výrobci dobrovolně dodávají na trh při určité ceně
- tržní cena - cena, za níž se kupuje a prodává – stanoví se na základě dohody mezi dodavatelem a spotřebitelem
- dvě hlavní složky - náklady podniků, které se podílejí na vytvoření a dodání zboží spotřebiteli
(výrobce, dopravce, obchod) + zisk jednotlivých složek
- podnik odvede daň do rozpočtu státu a zbývající část je odměnou za podnikatelské riziko a efektivnost činnosti
- sm1uvní cena - závisí na vztahu mezi nabídkou a poptávkou po zboží
- při vyšší nabídce než poptávce klesá, při vyšší poptávce než nabídce naopak
- pohyb cen na trhu ovlivňuje činnost podniků a vede je k efektivnosti
- předpoklady tržního mechanismu - soukromé vlastnictví majetku ( přírodních výrobních zdrojů a kapitálu, protože
jeho vlastník dokáže najít způsob využití, který mu přenese užitek)
- cenový systém - přináší tržní ekonomice odpověď na základní ekonomické otázky
- konkurence - mezi kupujícími i prodávajícími, vede k prospěchu pro všechny
- prodávající si konkurují tím, že se snaží produkovat zboží a služby, které zákazníci
chtějí a kupují je při nejnižších cenách
zákazníci z toho mají prospěch, protože prodávající se snaží zboží a služby, které
zákaznici chtějí, prodávat tehdy a tam za ceny, které jsou zákaznici ochotni zaplatit
- myšlenka labourismu - cílem každého podniku je služba veřejnosti - dát konzumentovi co nejlepší a nejlevnější
výrobek v co nejkratší době, nespoléhá na vývoz, ale především na vlastní obyvatelstvo
- snaží se, aby konzumenti byli tak hospodářsky silní, aby mohli výrobky kupovat - šetrnost ve
státní i obecní sféře, konzumenti nemají být příliš zatěžováni daněmi
- průmysl musí pracovat lacině a rychle - zavedl nové dokonalé výrobní techniky, snažil se
využít co nejvíce materiálů a strojů, aby zabránil ztrátám při výrobě
- podnikatele i dělníka považuje za spolupracovníky
- úloha státu - jeden ze tří základních subjektů tržní ekonomiky
- snaží se zajistit všeobecnou rovnováhu v hospodářství, ovlivňuje trh prostřednictvím různých nástrojů –
daňové úlevy, vyšší zdanění, státní zakázky, vyměřování výše cel
- snaží se zmírňovat sociální důsledky nezaměstnanosti, která je negativním jevem tržní ekonomiky
- nesmí ale do fungování trhu zasahovat v rozporu s principy tržního mechanismu
- na trhu nejen nakupuje, případně prodává statky a služby, ale má i zvláštní postavení - jeho úkolem je
především vytvářet společenské, právní a ekonomické prostředí, určovat pravidla fungováni ekonomiky a dozírat na jejich plnění - hospodářská politika státu - souhrn cílů a nástrojů a opatřeni státu zaměřených na kontrolu, ovlivňování ekonomického vývoje - hlavním subjektem hospodářské politiky je stát zastupovaný vládou (řídí státní instituce) a parlamentem (zákonodárný orgán, podílí se na tvorbě vládní politiky)
zasahuje do ekonomiky, když trh neplní dostatečně účinně své funkce - selhání trhu
- veřejné statky nebo služby - jsou k dispozici všem (obrana země, školství, zdravotnictví, policie)
- ochrana životního prostředí - stát musí zákonem stanovit normy přípustného negativního působení
hospodářské činnosti, sledovat dodržování norem (poplatky za používání vody, pokuty za znečištění)
- vhodnou hospodářskou politikou omezit negativní jevy tržního hospodářství (inflace, pokles výroby)
- monopol - výrobce určitého statku nebo služby má v určitém regionu výhradní postavení na trhu a cena
statku nebo služby je v tomto regionu výrazně vyšší než náklady spojené s jejím vytvořením
zde stačí zásah regionálního orgánu - obec může podpořit vznik konkurenční firmy
Státní rozpočet - stát k plnění svých funkcí potřebuje finanční a materiální prostředky - ty musí určitým způsobem
získat, rozhodnout o jejich užití
- finanční plán státu - stanoví se na určité rozpočtové období
- nástroj k dosahování stanovených cílů - rozpočtová (fiskální) politika
- příjmy - tvoří je hlavně daně, část daní může jít do regionů
- výdaje - nákupy statků a služeb, které uskutečňují vládní orgány
- skutečné rozpočtové výdaje, vláda za ně neobdrží žádné statky a služby - sociální dávky
- sociální zabezpečení, školství, zdravotnictví, obrana, bezpečnost, státní správa
- odpovědná vláda usiluje o to, aby výdaje státního rozpočtu nebyly vyšší než příjmy, aby její rozpočet
byl vyrovnaný nebo přebytkový - v opačném případě hovoříme o schodku (deficitu) - k jeho krytí
mohou vlády použít vládních dluhopisů - nevyrovnanost státního rozpočtu se pro daný rok překlene x
stát musí počítat s tím, že bude z dluhopisů vyplácet úroky a časem bude muset vyplatit i dlužné částky
- opakovaný schodek státního rozpočtu - vznik státního dluhu


Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice