12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

- odvětví ústavního práva - tvořeno souhrnem právních norem upravujících především formy a druhy států, obsah státní
moci, rozdělení a výkon státní moci,základní práva a povinnosti občanů
- prameny ústavního práva - ústavní zákon č.1/1993 Sb. Ústavy ČR s účinností od 1.1.1993
- Listina základních práv a svobod č.2/1993 Sb.
- spolu s dalšími ústavními zákony tvoří ústavní pořádek ČR
- Ústava ČR - preambule - úvodní prohlášení
- 113 článků rozdělených do 8 hlav - základní ustanovení
- moc zákonodárná
- moc výkonná
- moc soudní
- Nejvyšší kontrolní úřad
- Česká národní banka
- územní samospráva
- přechodná a závěrečná ustanovení
- rozdělení státní moci na 3 složky - zákonodárná,výkonná a soudní
- politické rozhodování vychází z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním
- moc zákonodárná - legislativa (hlava druhá)
- reprezentovaná parlamentem - tvořen 2 komorami
- Poslanecká sněmovna - 200 poslanců, voleni na 4 roky, poměrný volební systém
- může být zvolen občan starší 21 let
- může ji rozpustit pouze prezident podle daného zákona
- může zřídit výbory a komise - vyšetřovací komise - po
návrhu alespoň 1/5 poslanců, měly by být nezávislé
- vyslovuje důvěru vládě, navrhuje znění zákonů x návrh
zákona o státním rozpočtu - navrhuje pouze vláda
- předseda PS - podepisuje přijaté zákony
- svolává společnou schůzi obou komor
- poslanci - oprávnění interpelace - vznášet dotazy na vládu
v rámci jejich působení (kontrola činnosti vlády)
- kontrolují plnění programového prohlášení vlády
- 10 poslanců navrhuje prezidentského kandidáta
- zasedání PS po volbách svolává prezident, aby byla vláda do
30 dnů od voleb schopna fungovat
- okolnosti k rozpuštění Poslanecké sněmovny:
- 3x po sobě PS nevysloví důvěru nově navrhované vládě
- PS není schopna se usnést o vládním návrhu zákona do
3 měsíců (souvisí s otázkou důvěry vlády)
- PS přeruší zasedání na dobu delší než 120 dní (dáno Ústavou)
- senát - 81 senátorů, voleni na 6 let, většinový volební systém
- jednou za dva roky se obměňuje 1/3 senátu (27 senátorů)
- může být zvolen občan starší 40 let
- je nerozpustitelný
- hlavní úkoly - zkvalitňování nových zákonů, plnění stabilizační funkce při
rozpuštění PS nebo když prezident nemůže zastávat svou funkci
- užší vztah mezi voličem a senátorem než mezi poslancem a voličem
- pravomoci - předkládat návrhy zákonů
- předkládat ÚS žalobu na prezidenta ve věci vlastizrady
- rozhoduje o přípustnosti stíhání soudce Ústavního soudu (ÚS)
- obě komory se schází pouze při - volbě prezidenta
- přijímání ústavních zákonů
- přijímání volebního zákona
- přijímání mezinárodních smluv o lidských právech
- rozhodování o vyhlášení válečného stavu
- rozhodování o pobytu cizích vojsk na našem území
- jinak se schází samostatně, mají vlastní sídlo a řeší vlastní otázky
- mandát - zmocnění voleného zástupce vykonávat svou činnost
- vznik nominací a zvolením, funkce jako taková vzniká až po složení slibu,
slib má jasnou funkci a naformovanou podobu
- zánik uplynutím volební doby, zbavením funkce, odmítnutím složení slibu,
rezignací, smrtí, neslučitelnost funkcí, při rozpuštění Poslanecké sněmovny
- imunita - překážka v trestním postihu - za projevy na půdě Senátu či Sněmovny nelze
zastupitele trestně stíhat, za trestnou činnost může následovat trestní stíhání
jedině po souhlasu komory, jejíž je členem
- mlčenlivost - neměli by mluvit o věcech tajných ani po uplynutí vykonávané funkce
- moc výkonná - exekutiva (hlava třetí)
- prezident - volen Parlamentem na dobu 5 let, není ústavně odpovědný (nemusí se
zodpovídat za své činnosti PS, řada jeho rozhodnutí musí být spolupodepsána
dalšími nejvýše postavenými představiteli
- jmenuje a odvolává předsedu vlády, jmenuje ministry, když odvolává vládu, musí pověřit funkcí prozatímní vládu, pravomoc účastnit se schůzí vlády a
požadovat zprávy o jejím chodu, může rozpustit PS, podepisuje zákony a může
je vrátit zpět k projednání, jmenuje soudce a vrcholné představitele Ústavního
soudu, jmenuje prezidenta a viceprezidenta NKÚ, členy bankovní rady ČNB
uděluje milosti a amnestie, zastupuje stát v zahraničí
- se spolupodpisem premiéra nebo člena vlády - sjednává mezinárodní smlouvy,
vrchní velitel ozbrojených sil (v době míru, jinak spolupráce ministra obrany a
náčelníka generálního štábu), jmenuje a povyšuje generály, jmenuje soudce do
krajských a okresních soudů, jmenuje, přijímá a odvolává velvyslance, uděluje
a propůjčuje státní vyznamenání
- prezident nemůže být trestně stíhán
- vláda - vrcholný orgán moci, odpovědná svou činností Poslanecké sněmovně
- skládá se z premiéra (předseda vlády), místopředsedů vlády a jednotlivých ministrů
- navrhuje zákon o státním rozpočtu
- dohlíží, aby zákony byly v praxi dodržovány - vydává prováděcí nařízení
- když poslanci neschválí novou vládu, prezident jmenuje nového předsedu - když
ani podruhé není vyslovena důvěra nové vládě, podá předseda PS prezidentovi návrh
o novém předsedovi
- premiér - řídí činnost vlády a vystupuje jejím jménem, zodpovědný za jednotlivé
ministry, spolupodepisuje některé právní dokumenty s prezidentem
- moc soudní - jurisdikce (hlava čtvrtá)
- nejvíce nezávislá - soudce není nikomu odpovědný (pouze platným zákonům)
- soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu
- funkce soudce je neslučitelná s jakoukoliv jinou funkcí ve státním aparátu
- Ústavní soud - dbá na ochranu ústavnosti v ČR, nezávislý na soustavě obecných soudů
rozhoduje - zda právní normy jsou v souladu s ústavními normami
- zda činnost politického subjektu je v souladu s ústavními zákony
- jestli se prezident dopustil vlastizrady
- o správnosti volby poslance nebo senátora
- o problematice slučitelnosti či neslučitelnosti funkcí
- sídlí v Brně, skládá se z 15 soudců
- může fungovat pouze při počtu minimálně 12 soudců
- prezident se souhlasem Senátu jmenuje soudce - kontrasignace
- délka funkčního období 10 let, může být zvolen několikrát
- řadový občan se může odvolat k Ústavnímu soudu, pokud
absolvoval celou soustavu obecných soudů
- občan nemůže zastupovat sám sebe - musí mít právního zástupce
- nejvyšší soud ČR - nejvyšší rozhodovací pravomoc, rozhoduje jako poslední instance
- rozhodnutí by mělo mít nejvyšší právní účinek
- zajišťuje zákonnost rozhodování obecných soudů
- nejvyšší správní soud ČR - člověk má právo odvolat se proti rozhodnutí státní správy
- vrchní soud - v Praze a v Olomouci
- rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajských soudů
- krajský soud - majetková řízení, občanská řízení, trestní řízení
- okresní soud

- vznik právních norem - původně v nepsané podobě (zvykové právo)
- se vznikem států vše zapsáno (kodifikováno)
- vláda (skupina vládních poslanců) musí projevit snahu a důvod pro vznik nového zákona
- důvodová zpráva - zdůvodnění daného stavu, vysvětlení předpisu, předpokládaný hospodářský
a finanční dosah navrhovaného předpisu
- konkrétní návrh se musí ještě upravit


- 1.čtení - zákon se navrhne a přečte, poslanci se vyjádří, mohou vrátit zákon navrhovateli
k přepracování, návrh zamítnout, dát návrh k projednání výborům Sněmovny

- 2.čtení - probíhá po projednání výborů (do 60 dnů), návrh může být zamítnut nebo vrácen
výboru, rozprava - koná se, pokud sněmovna nepřijala ani jeden z návrhů, navrhují se
pozměňovací návrhy, o kterých se hlasuje

- 3.čtení - neprojednává věcnou stránku (podrobnosti a doplňky návrhu musí být už dohodnuty),
sněmovna může navrhnout opakování 2.čtení či opravu tiskových a gramatických chyb
v navrhovaném zákonu - po 3. čtení jde návrh do Senátu
- Senát se musí vyjádřit do 30 dnů - pokud se nevyjádří, je to bráno jako souhlas
- návrh jde k prezidentovi - má lhůtu 15 dní, může návrh přijmout nebo vrátit Sněmovně
- pokud Sněmovna návrh schválí i podruhé, prezident ho musí podepsat
- zákon nabývá účinnosti dnem vydání ve Sbírce zákonů
- rozlišujeme platnost (vyhlášením ve Sbírce zákonů) a účinnost (uvedena přímo v zákoně,
pokud není výslovně určena, má účinnost 15.den od vyhlášení)

lidská práva - ve středověku myšlenka, že král je z vůle Boží, od krále je zákon x docházelo k pokusům o omezení moci
panovníka a přiznání práv obyčejným lidem - 1215 Magna Charta Libertatum
- 17.stol. v Anglii - Habeas Corpus Act - zákon o osobní nedotknutelnosti, oddělení moci výkonné a soudní
- ucelené formulování koncepce lidských práv pochází z teorie přirozeného práva - H.Grotius, T. Hobbes,
Ch.L.Montesquieu - každý jednotlivec svá přirozená práva (nezadatelná a věčná), se státem uzavírá
společenskou smlouvu, jejíž prostřednictvím část svých práv předává panovníkovi, pokud však panovník
vládne špatně, lidé mají právo ho svrhnout a vytvořit novou vládu
- 1776 - Prohlášení nezávislosti amerických osad
- 1789 - Deklarace práv člověka a občana (Francie)
- 1944 - souhlas se založením OSN - měla usnadňovat zajišťování lidských práv z mezinárodního hlediska
- 1945 - konference v San Francisku - vytvořena OSN a vypracována její Charta - vstoupila v platnost
24.10.1945 - lidská práva zde formulována obecně
- Všeobecná deklarace lidských práv - doporučující charakter, podle ní uzavírány mezinárodní smlouvy
- Komise pro lidská práva - kontrolní orgán starající se o dodržování lidských práv
- 1975 - Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, došlo ke zpřesnění lidských práv
- 1977 - Charta 77 v Československu - 1991 po odstranění komunistického režimu byla v ČSR přijata
Listina základních práv a svobod

Listina základních práv a svobod - členění na oddíly neboli hlavy
- rozlišuje - základní lidská práva a svobody - na život
- na osobní svobodu
- nedotknutelnost osoby a soukromí
- na ochranu lidské důstojnosti a cti
- na majetek
- nedotknutelnost obydlí
- listovní tajemství
- svoboda pohybu a pobytu
- svoboda myšlení a svědomí
- svoboda náboženského vyznání
- svoboda vědecké a umělecké činnosti
- politická práva - na informace
- svoboda projevu
- petiční, shromažďovací, sdružovací a volební právo
- práva příslušníků národnostních menšin na vzdělání a kulturu v daném jazyce
- hospodářská a sociální práva - svobodná volby povolání a podnikání
- na stávku
- na ochranu zdraví a sociální zabezpečení
- na vzdělání (povinná školní docházka)
- na soudní a právní ochranu
- právo domáhat se práva
- právo na právní pomoc u soudu
- právo odepřít výpověď
- presumpce neviny - ještě neodsouzený
nemůže být považován za vinného
- právo občanů hájit demokratické zřízení
v krajním případě i násilnými prostředky


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
5. Listinu základních práv a svobod

1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz