– pojmy
– dokazování – zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, popř. jiných osob, jehož úkolem je umožnit těmto orgánům poznání skutečností důležitých pro rozhodnutí
– důkazní právo – souhrn norem, které upravují stadia dokazování jako je vyhledávání, provádění a hodnocení důkazů v trestním řízení
– předmět důkazu – okolnost důležitá pro trestní řízení, která má být zjištěna
– důkaz – poznatek, který orgán č. v t. ř. získal o předmětu důkazu při procesním dokazo-vání
– důkazní prostředek – určitá forma, jejímž prostřednictvím orgán č. v A.. ř. nabývá potřebných poznatků = vzniká z ní přímý poznatek (předmět důkazu); co může sloužit jako důkazní prostředek uvádí demonstrativně § 89 odst. 2 (výpovědi osob; ohledání;…) X někdy zákon použití některého důkazního prostředku zakazuje (§ 99, 100); někdy jsou důkazy nepřípustné (§ 89 odst. 3)
– vyhledávání důkazů – činnost, směřující k opatření a zajištění konkrétní relevantní okol-nosti pro účely provedení důkazu a jeho hodnocení
– provádění důkazů – procesní činnost orgánů činných v trestním řízení, jíž se předepsa-ným způsobem zjišťuje předmět důkazu
– prověrka důkazů – prověření každého jednotlivého důkazu i jejich souhrnu
– hodnocení důkazů – uplatní se zejména zásada volného hodnocení důkazů = závěrečný rozumový a myšlenkový postup, kterým se hodnotí závažnost (= upotřebitelnost pro zjištění skutkového stavu), zákonnost a pravdivost důkazu
– účelem dokazování je to, aby byla zjištěna materiálním způsobem pravdivost skutkových okolností, na kterých závisí rozhodnutí o vině a trestu = je třeba vysoká míra pravděpo-dobnosti, která by odůvodnila rozhodování soudu – a důkazy slouží k zajištění právní jistoty o tom, že určité okolnosti jsou pravdivé = jde o objektivně-materiální důkazní systém
– subjekty dokazování – orgány činné v trestním řízení, které mohou důkazy vyhledávat, opatřovat, provádět, prověřovat a hodnotit; strany trestního řízení, které mohou důkazy vyhledat , poskytnout, navrhnout jejich provedení nebo je někdy i provést; ostatní osoby
– porušení předpisů o dokazování – v TŘ (s výjimkou § 89 odst. 3) není výslovné obecné ustanovení o důsledcích porušení předpisů o dokazování; důkaz může být důsledkem porušení absolutně (vadu nelze odstranit) nebo relativně neúčinný (vadu lze odstranit) a vada musí být podstatná = zákonnost dokazování lze posuzovat podle toho:
– zda byl důkaz opatřen důkazním prostředkem, který stanoví zákon
– zda byl opatřen a proveden procesním subjektem k tomu oprávněným
– zda byl opatřen a proveden v tom procesním stadiu, v němž je subjekt opráv-něn opatřovat a provádět důkazy
– zda se důkaz týká předmětu dokazování v daném procesu
– zda byl důkaz opatřen a proveden způsobem, který stanoví (připouští) zákon
Žádné komentáře:
Okomentovat