15. Čím se liší aplikace ospravedlňujících důvodů uvedených v čl. 30 SES a ospravedlňujících důvodů ilustrativně uvedených v rozhodnutí Cassis de Dijon?
Z rozhodnutí Cassis de Dijon vycházejí dva důležité závěry upravující danou kategorii zboží
a) soud usnadnit volný pohyb zboží konstatováním, že produkt řádně vyroben dle úpravy, tradice jednoho členského státu může být bezpřekážek prodáván také v jiném členském státě
b) protože se jedná o nerozlišující opatření, které nediskriminuje na základě přímé diskriminace, ESD dovolil pro státy možnost ospravedlnění porušení čl. 28 SES nad rámec čl. 30 pouze v tom případě, kdy národní úprava nediskriminuje na základě původu zboží (nejde o přímou diskriminaci, ale výsledek národní úpravy může diskriminovat nepřímo – nerozlišuje mezi výrobci domácími a z jiných členských států, přesto efekt je chápán jako omezení volného pohybu zboží, rozpor s čl. 28 SES)
Překážky pohybu ve Společenství vyplývající z rozdílů mezi národními právními řády ve vztahu k marketingu daných produktů musí být akceptovány pokud tato ustanovení mohou být uznána jako nutná k uspokojení kategorických požadavků, zejména … ochrany spotřebitele. Musí být proporcionální, což se Německu v případu Cassis nepodařilo obhájit (argumentovalo, že alkoholickým nápojům s nízkým obsahem alkoholu snadno konzumenti propadnou a chtělo zabránit problémům s alkoholismem)
Přímou diskriminaci porušující čl. 28 SES musí státy nadále obhajovat čl. 30 SES a ne uvedeným principem Cassis.
čl. 30 – veřejná mravnost, veřejný pořádek, veřejná bezpečnost, ochrana zdraví a života lidí a zvířat, ochrana rostlin, ochrana národních kulturních statků, které mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu nebo ochrana průmyslového a obchodního vlastnictví (tyto zákazy nebo omezení nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy)
Žádné komentáře:
Okomentovat