Jak změnilo interpretaci obsahu čl. 28 SES rozhodnutí Chassis de Dijon?

16. Jak změnilo interpretaci obsahu čl. 28 SES rozhodnutí Chassis de Dijon?

Z rozhodnutí Cassis de Dijon vycházejí dva důležité závěry upravující danou kategorii zboží
a) soud usnadnit volný pohyb zboží konstatováním, že produkt řádně vyroben dle úpravy, tradice jednoho členského státu může být bezpřekážek prodáván také v jiném členském státě
b) protože se jedná o nerozlišující opatření, které nediskriminuje na základě přímé diskriminace, ESD dovolil pro státy možnost ospravedlnění porušení čl. 28 SES nad rámec čl. 30 pouze v tom případě, kdy národní úprava nediskriminuje na základě původu zboží (nejde o přímou diskriminaci, ale výsledek národní úpravy může diskriminovat nepřímo – nerozlišuje mezi výrobci domácími a z jiných členských států, přesto efekt je chápán jako omezení volného pohybu zboží, rozpor s čl. 28 SES)

Překážky pohybu ve Společenství vyplývající z rozdílů mezi národními právními řády ve vztahu k marketingu daných produktů musí být akceptovány pokud tato ustanovení mohou být uznána jako nutná k uspokojení kategorických požadavků, zejména … ochrany spotřebitele. Musí být proporcionální, což se Německu v případu Cassis nepodařilo obhájit (argumentovalo, že alkoholickým nápojům s nízkým obsahem alkoholu snadno konzumenti propadnou a chtělo zabránit problémům s alkoholismem)

Přímou diskriminaci porušující čl. 28 SES musí státy nadále obhajovat čl. 30 SES a ne uvedeným principem Cassis.

čl. 30 – veřejná mravnost, veřejný pořádek, veřejná bezpečnost, ochrana zdraví a života lidí a zvířat, ochrana rostlin, ochrana národních kulturních statků, které mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu nebo ochrana průmyslového a obchodního vlastnictví (tyto zákazy nebo omezení nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy)

17. Jak změnilo interpretaci obsahu čl. 28 Smlouvy o ES rozhodnutí Keck?
Nebude se jednat o diskriminaci volného pohybu zboží dle čl. 28 SES v důsledku neutrální národní úpravy omezující či zakazující určitá prodejní opatření (regulace okolností prodeje daného druhu zboží – na jakém místě, délka otevírací doby atd.) pokud tato národní úprava je aplikována na všechny obchodníky na daném teritoriu státu a že fakticky i dle zákona (práva) rovnoprávně ovlivňuje marketing domácích a zahraničních výrobků.
V rozhodnutí Keck šlo o národní úpravu zákazu ztrátového znovuprodeje zboží – takováto úprava neukládá extra navíc náklady, jejich účelem nebylo regulovat trh a nezamezovala tato úprava přístup na trh.
K aplikaci čl. 28 dojde tehdy, pokud národní úprava omezuje přístup na trh regulací týkající se samotné podstaty(složení) produktu (zboží) např. omezení alkoholu, forma – velikost, váha zboží atd., úpravy původního zboží zvyšují výrobci neúměrně náklad ya znevýhodňují jej oproti výrobcům domácím při přístupu na trh.