Právní charakter EU (EU jako tzv. nová suverenita)

3. Právní charakter EU (EU jako tzv. nová suverenita). Pohled unijní a pohled mezinárodního práva. Diskutujte

nová suverenity: vztah jednotlivých právních členských států EU a veřejnoprávního systému Unie a to i z hlediska jejího dalšího vývoje – nová podoba systému orgánu, otázky katalogu lidských práv pro občany členských států
Svou povahou je EU společenství států převážně konfederativního typu, jde především o hospodářskou, obchodní, měnovou, finanční a justiční koordinaci státních systémů a přibližování národních právních předpisů, zachovává se suverenity územní, občanská a národních orgánů.
Prolínání tradiční státní suverenity s vlivem nového systému.
Oblasti, kde se kompetence vykonávají společně:
a) normotvorná
b) výkonná (prolínají se opatření v oblasti celní, zemědělské atd.)
c) soudní

Právo EU se trvale vyvíjí na jedné straně jako smluvní systém primárního práva založeného normami mezinárodního práva veřejného a současně jako právní systém působící současně s právními řády členských států – nadřazenost. Orgány členských států je musí aplikovat. V oblastech, v nichž státy omezily svá práva, vytvořily právní systém zavazující jak samotné státy tak i jejich příslušníky. Smluvní politika členských států a snaha o rozšiřování spolupráce vedly nejen k respektu k uzavřeným mezinárodním smlouvám, ale i k respektu vyšší suverenity a vyšší autority (závaznost právního řádu EU a jeho soudů) – suverenity nadnárodní, která existuje vedle národní suverenity každého členského státu. Komunitární právo akceptují jako právo přímo působící a upřednostňované před vlastními zákony. Jakákoli změna mezinárodních smluv může znamenat změnu vlastní ústavy (vstupování do mezinárodních svazků, plnění společních cílů a např. přímá závaznost závazků).
Jednotlivé oblasti:
a) společné politiky (na komunitární orgány delegovány výlučné pravomoci – v oblasti mezinárodního obchodu, v rámci II. a III. pilíře činnosti probíhají výhradně na bázi mez. spolupráci – tkz. politiky EU, přestože komunitární orgány v těchto oblastech nedisponují žádnými svrchovanými pravomocemi)
b) koordinované politiky (na komunitární orgány delegovány příslušné pravomoci pouze z části, kompetence existují paralelně vedle sebe, tedy si konkurují)
c) oblasti, kde členské státy na orgány ES nedelegovaly žádnou konkrétní pravomoc, výkon provádí výhradně sami členské státy