Žaloba na porušení Smlouvy

19. Žaloba na porušení Smlouvy (čl. 226, 227 SES) – právní úprava, pravomoc, aktivní a pasivní legitimace, lhůty, právní důsledky rozhodnutí
– ŘÍZENÍ O PORUŠENÍ SMLOUVY:
– jde o porušení Smlouvy, které je přímo či nepřímo způsobeno jednáním orgánu členského státu; patří sem jednání v rozporu jak s primárním, tak i sekundárním právem
– náleží výlučně do příslušnosti ESD
– oprávnění k žalobě má podle čl. 226 SES Komise a podle čl. 227 SES každý členský stát
– předběžná řízení:
= dříve než podá Komise žalobu u ESD, je předepsáno obligatorní předběžné řízení – odůvodněním je možnost mimosoudního urovnání a odstranění protiprávního stavu; má 2 fáze:
– řízení o upomínacím dopisu – neformální; Komise upozorní stát na porušení Smlouvy a je povinna umožnit, aby se stát k upomínkám vyjádřil
– odůvodněné stanovisko Komise – formální fáze; pokud řízení o upomínacím dopise nemělo žádoucí účinky; je tam určena lhůta, ve které je členský stát povinen odstranit následky porušení Smlouvy
= předběžné řízení zahájené členským státem – vyjádření členského státu je neformální (i ústní); v řízení zahájeném člen. státem vystupuje Komise jako arbitr, nikoli jako žalobce
– žaloba a řízení u soudu:
– žaloba je důvodná tehdy, jestliže z ní jasně plyne, že členský stát se dopustil jednání, které je v rozporu se Smlouvou; nejčastější případ porušení je neprovedení nebo vadné provedení směrnice; jde o objektivní odpovědnost => exkulpace nepřichází v úvahu
– Soud rozsudkem buď zamítne žalobu nebo vysloví porušení Smlouvy

– řízení o podporách proti členským státům:
– charakterem se podobá řízení o porušení Smlouvy, ale aplikace ustanovení o porušení Smlouvy je zapovězena – Komise nemůže sama vynucovat povinnosti vůči člen. státům uložené jim v jejich rozhodnutích o protiprávně poskytnutých nebo zneužitých státních podporách
– výlučná pravomoc ESD