– ZAJIŠTĚNÍ NÁROKU POŠKOZENÉHO
– je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody bude mařeno či stěžováno = lze nárok až do pravděpodobné výše škody zajistit na majetku obviněného = § 47
– od provedení zajišťovacích úkonů se upustí nebo se zajištění zruší, pokud obviněný nebo s jeho souhlasem jiná osoba složí na účet soudu peněžitou jistotu ve výši odpoví-dající pravděpodobnému nároku poškozeného na náhradu škody = § 47a
– kdy se zajištění také zruší a kdy je třeba ho omezit = § 48
– nástrojem uspokojení poškozeného mohou být ustanovení TŘ o některých odklonech (= podmíněné zastavení trestního stíhání nebo narovnání – viz č. 20), kdy může dojít k ukon-čení stíhání a uspokojení nároku poškozeného dříve, než řízení dospěje k rozsudku
– před zahájením trestního stíhání má poškozený právo podat oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán TČ – 158 odst. 2; § 159a odst. 5 a 6
– po zahájení trestního stíhání má poškozený právo podat stížnost proti rozhodnutím o po-stoupení věci nebo o zastavení trestního stíhání; o přerušení stíhání je třeba ho vyrozumět
– během přípravného řízení může žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy či závady v postupu policejního orgánu – § 157a
– je-li přípravné řízení ukončeno podáním obžaloby = státní zástupce je povinen o tom vyrozumět poškozeného (§ 176 odst. 1)
– v rámci zkráceného řízení má poškozený právo být vyrozuměn o odložení věci
– při přípravě hlavního líčení předseda senátu vyrozumí poškozeného o jeho konání – § 198 odst. 2
– v průběhu hlavního líčení se po přednesení obžaloby předseda senátu dotáže poškozeného, zda navrhuje, aby byla uložena povinnost k náhradě škody způsobené TČ a v jakém rozsahu – § 206 odst. 2 a 3
– poškozený může se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným otázky – § 215 odst. 1; má právo na závěrečnou řeč – § 216 odst. 2
Žádné komentáře:
Okomentovat