Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Konstitucionalizace trestního řízení

– konstitucionalizace trestního řízení:
– k ústavní úpravě základních principů a základních práv a svobod občanů v trestním řízení došlo po 2. světové válce, v postkomunistických zemích po r. 1989
– základními prameny pro trestní řízení jsou = Mezinárodní pakt o občanských a politických právech; Evropská úmluva o lidských právech; dále má význam Úmluva proti mučení a jiným krutým, nelidským nebo ponižujícím trestům nebo zacházením, Úmluva o právech dítěte;…
– ústavní rozměr trestního řízení je zaručen zřízením ústavního soudnictví; na mezinárodní úrovni je to Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku – viz dále
– velký význam má také judikátní činnost Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, kterou provádějí interpretaci práv proklamovaných Listinou a EÚLP – zároveň ale z této judikatury vyplývá nutnost adaptace trestního řádu na požadavky Listiny a EÚLP

– vztah Listiny (popř. Ústavy) a Evropské úmluvy:
– v praxi všeobecných soudů a ÚS se kromě Listiny aplikuje především EÚLP, zřídka jiná mezinárodní smlouva; mezi Listinou a EÚLP existují rozdíly ve formulaci jednotlivých práv, v jejich rozsahu a obsahu a v možnostech jejich omezení = tyto rozdíly však zpravidla neznamenají vzájemnou neslučitelnost – spíše se doplňují

– vztah mezinárodních smluv a TŘ:
– součástí právního řádu jsou jen ta ustanovení MS, která jsou vnitrostátně přímo aplikovatelná – self-executing = jsou adresována subjektům vnitrostátního právního řádu, a jsou dostatečně přesná, aby je vnitrostátní orgány mohly přímo aplikovat
– čl. 95 odst. 1 Ú – soudce je při rozhodování vázán zákonem a MS, která je součástí právního řádu = MS se použije, stanoví-li zákon něco jiného (čl. 10 Ú) = smlouvu je pak povinen aplikovat nejen soudce, ale i ostatní orgány činné v trestním řízení
– MS se použije, je-li pro občana příznivější než zákon (= i když se při rozdílné úpravě má použít MS, použije se vnitrostátní zákon, který je příznivější – na základě tzv. „pravidla přednosti nejpříznivější normy“)
– určité právo může být z jednoho hlediska lépe chráněno zákonem, a z jiného hlediska MS = použijí se kombinovaně ustanovení obou
– podle čl. 10 Ú by závazky z MS o lidských právech měly být plněny, i když je s nimi zákon v nesouladu X orgány činné v trestním řízení však aplikují TŘ, i když je v rozporu s MS

Žádné komentáře:

Okomentovat