Objektem právního vztahu je to, k čemu směřují vzájemná práva a povinnosti subjektů. Zejména to mohou být:
- věci, ve smyslu ovladatelných hmotných předmětů (auto),
- hmotné objekty mající povahu živých tkání, pokud nejsou právně kvalifikovány jako věci (transplantát),
- výsledky tvůrčí duševní činnosti (život),
- práva (převod pohledávky).
Obsah právního vztahu
Obsahem právního vztahu jsou vzájemná práva a právní povinnosti subjektů právního vztahu.
Právem, tj. oprávněním se rozumí právem upravená možnost subjektu chovat se určitým způsobem se požadovat tomu odpovídající chování dalších subjektů.
Pokud oprávnění jednoho odpovídá povinnost neurčeného počtu subjektů, hovoříme o právu absolutním, které působí proti všem (právo vlastnické). Pokud však oprávnění určitého subjektu odpovídá povinnost jiného rovněž určitého subjektu, hovoříme o právu relativním (vztah dlužník – věřitel).
Právní povinností rozumíme nutnost subjektu právního vztahu chovat se tak, jak jej k tomu zavazuje právní norma. Podle obsahu se rozlišují čtyři druhy právních povinnosti:
- něco dát (dare),
- něco konat (facere),
- něčeho se zdržet (ommitere),
- něco strpět (pati).
Žádné komentáře:
Okomentovat