8. Náležitosti a vady správních aktů, fikce a domněnka vydání správního aktu.
– NÁLEŽITOSTI SPRÁVNÍCH AKTŮ
– kompetenční:
– vyjadřují hmotně právně působnost a pravomoc vykonavatelů veřej. správy a procesně právně jejich příslušnost k vydání aktu
– správní akt musí být vydán věcně a místně, popř. též funkčně příslušným orgánem, v mezích jeho pravomoci a nesmí přitom dojít ke zneužití této pravomoci
– obsahové:
– obsah vyjadřuje projev vůle vykonavatele veřej. správy v konkrétní věci, který směřuje vůči jmenovitě určeným osobám a sleduje zákonem stanovený n. z něj vyplývající účel
– rozhodnutí může být jednoduché n. složené => ve zvláštních případech mají složené akty vedlejší ustanovení:
– příkazy – zpravidla u spr. aktu, který přiznává nějaké oprávnění; tyto příkazy lze stanovit jen na základě výslovného zákonného zmocnění (výjimka jen tam, kde oprávnění bylo přiznáno na základě volné úvahy)
– časové doložky – mají-li být účinky spr. aktu zvlášť časově omezeny; rozlišují se suspenzivní (odkladné) a rezolutivní (rozvazovací); možnost takového omezení musí vyplývat ze zákona (výjimka možná u spr. uvážení)
– podmínky – podobně jako u čas. doložek jde o vznik či zánik spr. aktu, nezávisí však na plynutí času, ale na jiných okolnostech; jejich užití je ve srovnání s předchozíma dvěma mnohem méně časté
– výhrada – zcela výjimečné; vykonavatel veřej. správy si vyhrazuje do budoucna právo zasáhnout do pr. poměrů založených spr. aktem, lze soudit, že je k tomu nezbytné výslovné zákonné zmocnění
Žádné komentáře:
Okomentovat