HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky a na kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky
Zákon o obecním zřízení rozlišuje: obce, města, statutární města a hlavní město
Obec = společenství občanů, kteří zde mají trvalý pobyt nebo zde osoba získala čestné občanství
- mají svůj majetek (restaurace, sokolovny, provozovny) a hospodaří podle vlastního rozpočtu
- mohou se slučovat a rozdělovat, mají svůj znak a prapor (nepovinné)
- mají intravilán (zastavená část obce) a extravilán (vše za zastavěnou částí obce)
Samostatnou působnost tvoří územní samospráva = oprávnění územní jednotky obstarat určitým právem vymezený okruh svých záležitostí samostatně, relativně nezávisle na širším společenském mechanismu (státu), jehož je samostatně územně správní jednotka součástí
Orgány obce Zastupitelstvo - rozhoduje o nejdůležitějších otázkách obce, voleni na 4 roky
Obecní rada - výkonný orgán obce (starosta, místostarosta, radní), zřizuje výbory obce (povinnými jsou finanční a kontrolní)
Starosta - zastupuje obec navenek, volí ho zastupitelstvo, je mu ze své funkce odpovědný
Obecní úřad - starosta, místostarosta, tajemník, další pracovníci (účetní, administrativní)
Žádné komentáře:
Okomentovat