EP se podílí na legislativní činnosti. Rozlišujeme tři rozhodovací postupy:
1. Konzultační procedura
Jedná se o přijímání poradních stanovisek. Příkladem oblasti použití je změna cen zemědělských produktů, III. pilíř, někdy se používá u mezinárodních dohod, u kterých se nevyžaduje souhlas EP – postup: před hlasováním v Radě se vyžaduje stanovisko EP k návrhu Komise.
2. Procedura spolupráce (kooperační procedura) – čl. 252
Byla zavedena JEA (1986). Umožňuje iniciovat pozměňovací návrhy k návrhům Komise, zahrnuje 2 čtení v EP. Použití: je učena k „vymření“, některé otázky regionální politiky, ŽP, rozvojová pomoc.
3. Procedura spolurozhodování – čl. 251
Zavedena Maastrichtskou smlouvou, zjednodušena Amsterodamskou smlouvou. Pravomoci Rady a EP jsou při této proceduře víceméně stejné. Použití: tam, kde Rada hlasuje kvalifikovanou většinou (to, co bylo přesunuto z jednomyslnosti), dále pak jednotný vnitřní trh (volný pohyb pracovníků, ochrana spotřebitele), určité oblasti vzdělávání, kultury, zdraví, transevropské sítě.
EP uděluje souhlas s mezinárodními smlouvami. Tato skutečnost byla zavedena JEA. EP však nemá možnost předkládat pozměňovací návrhy, tj. může smlouvu buď schválit nebo zamítnout jako celek. Vždy se však vyžaduje i souhlas Rady EU.
Např. Smlouvy, které mají výrazný dopad na rozpočet EU
Smlouvy o přidružení
Smlouvy o přijímání nových členů Unie
EP také volí členy Účetního dvora a ombudsmana.
Žádné komentáře:
Okomentovat