Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

VI Zpětný a další odkaz, předběžné, dílčí a následné otázky v mezinárodním právu soukromém

V souvislosti s existencí odlišných kolizních norem v různých pr. řádech může dojít ke konfliktu těchto zákonů = kolize otevřená




Některé státy zpětný odkaz i další odkaz přijímají a některé odmítají a odkazují jen na hmotné právo (skandinávie, Itálie, Řecko, Brazílie)



čs. právo - odpovídá-li to rozumnému a spravedlivému uspořádání vztahu o který jde



Názory na řešení

1) použít jen věcných norem, nikoli práv. řádu jako celku

2) anglická praxe - soudce rozhodoval, jako by byl na místě soudce druhého státu

(foreign court theory) - ALE! - pokud se k tomu hlásí i druhá strana = nastává opět bludný kruh



Přijetí zpětného a dalšího odkazu znamená, že ustupujeme od uvedené představy a zájmu vlastního práva = lze tak učinit jen v případech, kde je méně intenzivní vztah k zájmu tuzemského práva (uposlechne se příkazu cizí kolizní normy)



Naproti tomu, zcela výjimečně přichází v úvahu v závazkových vztazích - jen tam, kde by byl bezvýznamný vztah k lex fori



 Předběžné otázky

př. při projednávání dědického řízení - zda byl řádně osvojen

- problém nevzniká, jestliže se základní právní poměr řídí tuzemským právem. Naopak, problém vzniká, řídí-li se základní otázka cizím právem.



= případ, kdy rozhodnutí o základním právním poměru, které se řídí cizím právním řádem, závisí na tom, zda je dána jiná skutečnost, která může být jinak předmětem samostatného posuzování.

Pro praxi má význam problematika předběžných otázek, jestliže kolizní normy legis fori a legis causae odkazují každá k jinému právu a tato práva určitou otázku hmotněprávně různě upravují.



Řešení předběžných otázek:

a) řešení na úrovni procesní

- bylo-li již o otázce, která je v daném řízení předběžnou, vydáno dříve pravomocné tuzemské rozhodnutí, je nutno k němu přihlédnout a předběžná otázka je tím vyřešena. Totéž platí pro cizí rozhodnutí, které splňuje podmínky pro uznání stanovené v ZMPS, popř. v mezuinárodní smlouvě závazné pro ČR.



b) řešení na úrovni kolizní

není-li dřívější rozhodnutí o předběžné otázce, k němuž se musí přihlédnout, musí orgán rozhodující o základním poměru rozhodnout i o předběžné otázce. A to i tehdy, kdyby vůbec nebyla založena tuzemská pravomoc pro řízení o předběžné otázce. Stačí, že je založena pravomoc pro řízení o základním poměru.



Použije-li se pro určení rozhodného práva vlastní kolizní normy (kolizní normy legis fori), používá se pro tento postup označení - samostatné navázání.



Naproti tomu nesamostatné navázání znamená použití kolizní normy práva, kterým se řídí základní poměr (kolizní normy legis causae), pro určení rozhodného práva pro předběžnou otázku.



Samostatné navázání - mluví pro něj zájem na tzv. vnitřní harmonii. (soud téhož státu bude rozhodovat o určité otázce vždy stejně, ať se jí jednou budou zabývat jako předběžnou otázkou, nebo jindy jako samostatnou)

Nesamostatné - zájem na tzv. vnější harmonii (soud bude rozhodovat stejně, jak by rozhodl soud ve státě, jehož právem se řídí základní otázka)



Jako nepřijatelné se jeví další řešení - na základě hmotněprávních norem práva, jímž se řídí základní otázka.



Správné je zásadně používat samostatného navázání a k nesamostatnému navázání přistoupit jen, není-li dostatečně intenzivní zájem na vlastní kolizní úpravě.

Žádné komentáře:

Okomentovat