I.2.1 Vnitrostátní právní předpisy
Základním pramenem je zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (ZMPS)
Pramenem mezinárodního práva procesního je vedle toho také zák. č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů
Kolizní normy směnečného a šekového práva jsou obsaženy v některých ustanoveních zákona směnečného a šekového.
Ojedinělá ustanovení obsahuje zákoník práce, zákon o rodině
Zvláštní právní normy upravující postavení cizinců jsou v zákoně o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v zákoně o ochranných známkách, v autorském zákoně a v ustanoveních §21-26 obchodního zákoníku
Obchodní zákoník (zák. č. 513/1991 Sb.) dále obsahuje věcné normy mezinárodního práva soukromého
Pro české mezinárodní právo má samozřejmě význam ústava. Obsahuje zásady, které jsou obsahem tzv. veřejného pořádku a jsou mezí, kterou nelze překročit při používání cizích právních předpisů na základě příkazu kolizní normy.
I.2.2 Mezinárodní smlouvy
Pramenem MPS jsou i mezinárodní smlouvy, kterými je ČR vázána.
Z hlediska předmětu úpravy lze rozlišovat zejméně tyto druhy smluv:
a) Smlouvy o právních stycích (právní pomoci) a o výkonu soudních rozhodnutí – příkladem může být Úmluva o civilním řízení soudním, Haag
b) Smlouvy unifikující kolizní normy zde může být příkladem Úmluva o právu použitelném pro právní dohody, Haag
c) Smlouvy unifikující hmotněprávní přímé normy Vídeňská úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží
d) Smlouvy v oboru rozhodčího řízení
e) Smlouvy v oblasti obchodu a hospodářských styků Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT)
f) Smlouvy upravující občanskoprávní vztahy ze smluv o přepravě COTIF – úmluva o mezinárodní železniční přepravě – Bern 9.5.1980
g) Smlouvy v oblasti ochrany práv autorských a průmyslových
h) Úmluvy o diplomatickcýh a konzulárních stycích
I.2.3 Vztah vnitrostátních předpisů a mezinárodních smluv
Otázka kolize pořadí je řešena v §2 ZMPS – ustanovení tohoto zákona se použije jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána. Stejná ustanovení mají také ZRŘ a obch. zák. (§756)
Na základě §2 ZMPS se nepoužije ustanovení tohoto zákona nejen, jestliže
je mezinárodní smlouvou stanovena jiná kolizní norma, norma upravující jinak právní postavení cizinců, nebo jiná norma mezinárodního práva procesního; ale také jestliže:
mezinárodní smlouvou jsou pro úpravu dané otázky stanoveny hmotněprávní přímé normy, tzn. v důsledku přímé úpravy odpadá vůbec používání kolizních norem
I.2.4 Střety mezinárodních smluv
může dojít ke stavu, kdy přichází v úvahu použití ustanovení více než jedné z mezin. smluv (= konflikt smluv; konflikt konvencí)
Při řešení je třeba vzít v úvahu dva momenty
1) jde o střet mezinárodních smluv – řešení tedy nesmí vést k porušení závazků, které stát převzal
2) přes svůj mezinárodní původ jde o součást vnitrostátního právního řádu – význam může mít i funkce, zařazení v systému práva, cíle, které jsou sledovány.
Případ A: Oba státy jsou vázány jednou smlouvou, pouze jeden z nich je vázán druhou smlouvou
Je třeba dát přednost smlouvě zavazující oba státy před smlouvou zavazující jen jeden stát
Příklad B: Oba státy jsou vázány dvěma smlouvami
Vztah obou smluv je upraven výslovným ustanovením alespoň jedné z nich – použije se toto ustanovení
Vztah smluv není v nich upraven – v tomto případě je třeba použít ustanovení Vídeňské úmluvy o smluvním právu – podle ní záleží na tom, zda se smlouvy týkají téhož předmětu či nikoliv
a) týkají se téhož předmětu – lex posteriori derogat priori (nepoužije se, je-li možné použití obou smluv
b) netýkají se stejného předmětu – lex specialis derogat generali
bez ohledu na časový původ je třeba dát přednost hmotněprávní přímé unifikaci
Žádné komentáře:
Okomentovat