Jednostranné x dvoustranné
Dvoustranné: pomocí hraničního určovatele navazuje na kterýkoliv možný právní řád
spočívá na ni i naše úprava ZMPS
Jednostranné: vymezuje oblast použití jediného /tuzemského/ pr. řádu
navázání pouze na jediný právní řád = nemá hraniční určovatel
Příklad.
ohledně nemovitostí, ležících ve Francii se použije pouze francouzský právní řád =jednostranná kn
věcná práva k nemovitostem se řídí právem místa, kde věc je (hraniční určovatel) = dvoustranná kn
Pozn. – pozor – i jednostranná norma je kolizní, protože splňuje podmínku- vybírá mezi řády – provádí výběr z možností 1) použití domácího pr. řádu x 2) použití kteréhokoliv jiného pr. řádu
moderně formulované x pod vlivem statutární teorie
Moderně f.: - odlišují rozsah x narovnání = vztahují se k danému právnímu řádu jako k celku, nikoli jen k určité úzké skupině hmotně právních předpisů
samostatné a nesamostatné
Podle toho, zda kolizní norma stačí k tomu, aby byl určen právní řád použitelný pro určitý případ, či zda k tomu nestačí a předpokládá použití jiné kolizní normy.
Př. nesamostatné - §11:“Právní řád určený podle §9 nebo §10 platí také o změnách, zajištění závazků tam uvedených..“.
K určení právního řádu rozhodného např. pro zajištění závazku (např. ručení) nestačí kolizní norma §11 sama; je nutno podle kolizní normy §9 nebo §10 určit právní řád, kterým se řídí zajištěný závazek.
dispozitivní a kogentní
a) dispozitivními kolizními normami jsou ty, jejichž použití mohou účastníci svým ujednáním vyloučit
např. kolizní normy §10 a 16 ZMPS pro závazkové vztahy a pracovní smlouvu, neboť jejich hraničních určovatelů se použije, jen jestliže účastníci smlouvy nezvolili jiné právo rozhodné pro svou smlouvu (§§9, 16 ZMPS)
b) kogentní kolizní normy se uplatní bez ohledu na vůli účastníků
Pozn.: u dispozitivních norem nepřichází v úvahu obcházení zákona (je zbytečné)
základní a rozšiřující (popř. vylučující)
Některé kolizní normy se neomezují pouze na určení rozhodného práva podle stanoveného hraničního určovatele, ale přikazují přihlédnout k hmotněprávní úpravě v dotčených právních řádech a určení provést s ohledem na jejich hmotněprávní obsah.
Výsledkem, který je tím sledován, může být odstranění tvrdosti při řešení určitých životních situací, zvýhodnění osob, které si zasluhují zvýšené ochrany (zejména nezletilých), zachování platnosti právního úkonu nebo nároku
Rozšiřující k.n. rozšiřuje oblast použití tuzemského práva (popř. se jedná o normu vylučující (exkluzivní), neboť z rozsahu základní k.n. vylučuje určitý úzce vymezený okruh případů, pro něž se použije tuzemské právo.
př. §22 ZMPS
1) zrušení manželství rozvodem se řídí právem státu, jehož jsou manželé příslušníky v době zahájení řízení (= základní k.n.)
2) jestliže by bylo třeba podle odstavce 1 použít cizího právního řádu, který by zrušení manželství nedovoloval anebo jen za okolností mimořádně tíživých, avšak manželé nebo alespoň jeden z nich žije v ČR delší dobu, použije se práva českého (rozšiřující kolizní norma)
§23 ZMPS
1) Určení otcovství – řádem státu, jehož příslušnost nabylo dítě narozením (základní k.n.)
2) Žije-li dítě v ČR – může i podle práva českého, je-li to v zájmu dítěte (rozšiřující kolizní norma)
základní a podpůrné
Podpůrné:
k zachování platnosti právního úkonu nebo nároku
př.: §3 ZMPS:
1) způsobilost osoby k právům a k právním úkonům se řídí právním řádem státu, jehož je příslušníkem (základní k.n.)
2) činí-li právní úkon v ČR cizinec, stačí je-li k úkonu způsobilý podle práva českého (podpůrná – subsidiání kolizní norma)
V případě rozšiřujících a podpůrných k.n. projevuje zákonodárce zájem na věcně spravedlivé úpravě
Žádné komentáře:
Okomentovat